Trump nejdřív spojencům ukázal, že podpora Washingtonu ve válkách je bezcenná. Teď je žádá o pomoc v Hormuzu
- Doprava v Hormuzském průlivu je na minimu, proplouvají nejspíš jen Íránem schválené lodě.
- Trump vyzývá země k vytvoření koalice, která by otevřela klíčovou námořní tepnu.
- Sedmadvacítka projednává přesměrování mise Aspides do problematického místa.
Americký prezident Donald Trump chce slepit dohromady koalici zemí, které se postarají o hladké proplouvání komerčních lodí Hormuzským průlivem. Argumentuje tím, že na energetickém exportu z Blízkého východu je závislá řada zemí. A i ty, které nejsou, budou silně zasažené vysokými cenami surovin.
Přesto se mu zatím příliš nedaří sehnat ochránce tankerů před íránskými útoky. Evropské i některé asijské země se bojí další eskalace konfliktu. Zvlášť když existují náznaky, že ho Bílý dům nemá pevně ve svých rukou. Trump navíc v uplynulých měsících ukázal, že američtí pomocníci ve válečných konfliktech nemohou počítat s žádným vděkem.
Kallasová by využila už existující mise
„Je naprosto patřičné, aby lidé, kteří z průlivu profitují, pomohli zajistit, že se tam nic špatného nestane,“ řekl prezident v rozhovoru pro Financial Times. „Pokud nedojde k žádné reakci nebo pokud ta reakce bude negativní, myslím, že to bude pro budoucnost NATO velmi špatné,“ varoval.
Už předtím uvedl, že by se země, které dovážejí ropu přes Hormuzský průliv, měly o otevření této vodní cesty postarat. USA jsou podle něj připraveny pomoci. Doufá prý, že do oblasti vyšlu své lodě především Čína, Japonsko, Jižní Korea, Francie a Británie. Prohlásil, že celkově jedná se sedmi zeměmi.
Oficiální odezva je zatím vlažná. Francouzská ministryně obrany Catherine Vautrinová už minulý týden prohlásila, že Paříž nebude posílat válečné lodě do Hormuzského průlivu, dokud se konflikt bude dále vyostřovat. „V tomto ohledu mám zcela jasno. V tuto chvíli nepřipadá v úvahu vyslání jakýchkoli plavidel do Hormuzského průlivu,“ řekla.
Británie zřejmě hledá způsob, jak vyjít Trumpovi vstříc částečně. Vyslání lodí by podle ní zhoršilo situaci, je ale ochotná poskytnout minolovné drony. Německo se staví jasně proti plánu. „Staneme se brzy aktivní součástí tohoto konfliktu? Ne,“ řekl v televizním vysílání ministr zahraničí Johann Wadephul.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pondělí sdělila, že členské státy EU prodiskutují, co může evropská strana udělat pro udržení plavby Hormuzem. Ministři podle ní budou jednat o možném rozšíření unijní námořní mise Aspides do této klíčové námořní tepny.
Mise v současnosti zajišťuje bezpečnost nákladních plavidel u jemenských břehů, kde na ně v minulosti útočili jemenští povstalci Húsíové. Bloomberg ale uvedl, že hlas Kallasové je jedním z mála, které v sedmadvacítce tento krok podporují.
Zdráhá se i Japonsko
Také Japonsko uvedlo, že v tuto chvíli žádná plavidla vyslat neplánuje. Vláda ale zvažuje, co učinit pro ochranu lodí a jejich posádek. „Nejdůležitější je napřít úsilí včetně diplomatického ke zklidnění situace,“ řekl podle Bloombergu šéf obrany ostrovů Šindžiró Koizumi. Jižní Korea chce výzvu pečlivě přezkoumat.
Čína konstatovala, že podporuje deeskalaci konfliktu. Trump jí přitom pohrozil zrušením summitu s prezidentem Si Ťin-pchingem, pokud k otevření průlivu nepřispěje.
Šéf Bílého domu je při budování koalice ve velmi těžké pozici. Evropské země projevovaly vůči americko-izraelské operaci skepsi od samého začátku. V posledních dnech se navíc v médiích množí zprávy, které naznačují, že ji Trump nemá pod kontrolou. A některé tvrdí, že podcenil i riziko blokády Hormuzského průlivu.
The Wall Street Journal (WSJ) o víkendu napsal, že šéf sboru náčelníků štábů USA Dan Caine před zahájením akce prezidenta před takovým postupem Íránu varoval. Domníval se, že Teherán nasadí drony, miny a rakety, aby plavbu úzkým hrdlem znemožnil. Trump však podle WSJ svému týmu řekl, že Írán pravděpodobně kapituluje před uzavřením průlivu. A i kdyby se o narušení transportu pokusil, americká armáda by to prý zvládla.
Čína nejspíš dál dostává íránskou ropu
Doprava v Hormuzu ale nakonec prakticky stojí, protože se tam staly terčem útoků už téměř dvě desítky plavidel. V únoru před zahájením útoků na Írán přitom místem podle S&P Global proplouvalo až 150 lodí denně. Některé zdroje ovšem tvrdí, že průliv zůstává fakticky otevřený pro íránskou a Teheránem schválenou dopravu.
„Což znamená, že Íránci trpí jen malými ekonomickými škodami a ve skutečnosti mohou těžit z vysokých cen ropy a plynu,“ uvedl web The Maritime Executive. S íránským svolením podle něj propluly například dva indické LNG tankery s nákladem z Kataru, které byly doprovázeny indickým námořnictvem. Podobné zprávy přinesl i Bloomberg, který informoval i o plavbě íránského supertankeru do Číny.
Fakt, že Írán dopravu přes Hormuz filtruje, váhajícím zemím posílá signál, že by se jim nemuselo vyplatit přidat se na americkou stranu. „Nemyslím si, že Čína pošle válečné lodě, aby znovu otevřela Hormuzský průliv. Ale ani to není nutné, protože íránská ropa do Číny proudí docela dobře,“ řekla Al-Džazíře Barbara Slavinová z amerického think-tanku Stimpson Center. „Írán blokuje pouze dodávky ropy ze zemí, které jsou spojeny se Spojenými státy a Izraelem,“ dodala.
Teherán může uplatnit metodu cukru a biče
Je ale nepravděpodobné, že by si Čína delší dobu vystačila jen s íránskou ropou. Z dat amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) vyplývá, že za normálních okolností do asijské velmoci skrz Hormuz míří 5,4 milionu barelů suroviny denně. Írán přitom těží tempem zhruba 3,3 milionu barelů denně.
Další vývoj tedy nejspíš bude silně záviset na tom, nakolik bude Írán škrtit přepravu od ostatních producentů a jak vysoko ceny ropy vyskočí. Momentálně se Brent pohybuje kolem 103 dolarů za barel. Je možné, že se Teherán bude snažit získat spojence pouštěním konkrétních lodí a zároveň zastrašit každého, kdo by chtěl Washingtonu vyhovět.
Trumpova žádost navíc přichází v době bezprecedentního narušení vztahů mezi břehy Atlantiku. Dlouhodobě nepřátelská rétorika Trumpovy administrativy vůči Evropě vyvrcholila na začátku roku pohrůžkou anexí Grónska, autonomního území Dánska. Šéfka vlády v Kodani Mette Frederiksenová v neděli podotkla, že by Spojené státy už neměly být považované za nejbližšího dánského spojence.
Trump nedávno pobouřil veterány z Afghánistánu
V době vrcholících sporů o Grónsko Dánové připomínali své angažmá po boku USA ve válce v Afghánistánu, kde přišli o 44 vojáků. Jenže Trump tehdy spojenecké zásluhy bagatelizoval. Prohlásil, že se drželi vzadu, mimo frontovou linii. Rozezlil tím veterány nejen v Dánsku, ale i v dalších evropských zemích, které v Afghánistánu ztratily desítky, v případě Británie dokonce stovky lidí.
Evropané mohou mít dojem, že by se vděku nedočkali ani nyní. Jen týden předtím, než Trump vyzval Británii, aby poskytla své lodě, její pomoc popuzeně odmítl. „Spojené království, náš kdysi velký spojenec, možná největší ze všech, konečně vážně uvažuje o vyslání dvou letadlových lodí na Blízký východ. To je v pořádku, pane premiére (Keire) Starmere, už je nepotřebujeme, ale budeme si to pamatovat. Nepotřebujeme lidi, kteří se zapojují do válek poté, co jsme už vyhráli!“ rozčiloval se tehdy prezident na sociální sítí Truth Social.
Přesto se i v Dánsku objevují názory, že by země měla zvážit, jak přispět k volné plavbě přes Hormuzský průliv. A to z důvodu, že jde o námořní velmoc. Společnost Maersk je světovou dvojkou v námořní kontejnerové přepravě a uzavření důležité námořní cesty na ni dopadá. Podobné zájmy mají i další evropské země, mimo jiné Německo.
