Evropa se nechce nechat zatáhnout do íránského dobrodružství. Soustředí se na Kypr a jaderný arzenál
- Evropské země těžko hledají stanovisko k zásahům proti Íránu v době napětí mezi břehy Atlantiku.
- Velkým bezpečnostním rizikem je Středomoří, pomoc Kypru vysílá několik států.
- Starý kontinent aktuálně jedná o dalším posilování bezpečnostní autonomie a chce navýšit počet jaderných zbraní.
Konflikt na Blízkém východě opět ukázal, že Evropa jen těžko hledá jednotné stanovisko k závažným geopolitickým rizikům. Americký a izraelský zásah proti Íránu navíc přišel v době mimořádného napětí mezi břehy Atlantiku a Evropané měli zřejmě dost omezené informace o plánech Washingtonu.
Na starém kontinentu se v současnosti vedou debaty o větší bezpečnostní autonomii a rozšíření jaderného arzenálu. Evropa se do toho bojí zvyšování cen energií, dopadů na svůj průmysl a návratu inflace. K tomu jednotlivé země řeší, co s občany, kteří uvízli v Dubaji i jinde. Reakce jsou proto rozpačité a vyvolávají další kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Jak reagují na dění Brusel i jednotlivé evropské státy?
Reakce jednotlivých států jsou velmi odlišné, nadšení ze zásahu proti Íránu ale neprojevuje nikdo. Neunijní a tradičně silně proamerická Británie nakonec poskytla Trumpovi své základny k „obranným“ úderům na íránské pozice. Ani tato spolupráce ale nejde hladce. Premiér Keir Starmer původně prohlásil, že britská vláda nevěří ve změnu režimu z nebes. Šéf Bílého domu proto konstatoval, že privilegované vztahy mezi Británií a Spojenými státy už nejsou, čím bývaly.
Německý postoj je opatrný. Kancléř Friedrich Merz uvedl, že Berlín má podobný pohled jako Washington a je podle něj potřeba odstranit íránský režim. Není si však jistý, zda k tomu údery budou stačit. Německo zároveň vylučuje, že se do zásahů zapojí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale podle něj nese Írán. Francouzská armáda pomáhá bránit vzdušný prostor svých spojenců. Země uvedla, že stíhačky Rafale neutralizovaly íránské drony mířící na Spojené arabské emiráty.
Italská premiérka Giorgia Meloniová, známá dobrými vztahy s Trumpem, se k situaci příliš jasně nevyjádřila a hovoří vágně o mezinárodní krizi práva, která je důsledkem války na Ukrajině. Do operace se nezapojilo ani Polsko, které mělo s USA vždy tradičně dobré vztahy. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se obává eskalace konfliktu. Prohlásila, že v Íránu je zapotřebí skutečná politická tranzice.
Co Španělsko a jeho spor s Trumpem?
Vztahy Španělska s Trumpem se vyhrotily poté, co premiér Pedro Sánchez otevřeně odsoudil americký a izraelský útok na Írán. „Požadujeme okamžitou deeskalaci a plné respektování mezinárodního práva,“ uvedl už v sobotu. Vláda v Madridu rovněž odmítla americké armádě poskytnout své základny. „Španělsko je hrozné,“ postěžoval si posléze šéf Bílého domu a pohrozil, že Spojené státy proto přeruší s jihoevropskou zemí veškerý obchod.
Nejmenovaný představitel španělské vlády novinářům řekl, že Španělsko má dost zdrojů, aby čelilo americkým krokům a podpořilo odvětví, kterých by se přerušení obchodu dotklo. Také Sánchez uvedl, že Trumpovy hrozby Madrid nezastraší. „Nezaujmeme postoj, který je v rozporu s našimi hodnotami a principy, ze strachu z odvetných opatření ze strany ostatních,“ prohlásil v televizním vysílání.
Hrozí Evropě teroristické útoky a přijímají země bezpečnostní opatření?
Írán varoval evropské země, aby nezasahovaly do probíhajícího konfliktu, jinak budou vnímané jako účastníci operace. Některé státy se bojí, že odvetné kroky by mohly zasáhnout starý kontinent tak či tak. Kupříkladu němečtí experti míní, že by íránské spící buňky mohly v Evropě zaútočit poté, co Teherán vydal fatvu kvůli smrti ajatolláha Alího Chameneího. Zatím je však vše na úrovní abstraktních rizik a evropští představitelé nehovoří o bezprostředních hrozbách.
Některé země přesto vylepšují ostrahu ambasád dotčených zemí a židovských objektů. Francie raději uvedla hned o víkendu do pohotovosti bezpečnostní složky s tím, že se mají soustředit i na demonstrace pořádané íránskou komunitou. Česká vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem a nemá informace o možném ohrožení České republiky. Preventivně ale zvýšila monitoring vytipovaných objektů.
Jak bude vypadat ochrana Kypru a východního Středomoří?
Patrně nejožehavějším bezpečnostním problémem Evropy je v současnosti Kypr a celá oblast východního Středomoří. V pondělí se stala terčem dronového útoku britská základna Akrotiri na ostrově, podle kyperských médií ho provedlo libanonské hnutí Hizballáh. A nejspíš hrozí i další akce z Libanonu. Do oblasti proto vysílá své síly hned několik zemí. Spojené království tam směřuje válečnou loď a vrtulníky s protidronovými systémy, které mají ochránit britské vojenské objekty na Kypru.
Francie tam vyslala fregatu a protiraketové a protidronové systémy. Řecký ministr obrany Nikos Dendias uvedl, že země je připravena bránit Kypr všemi možnými prostředky. Na ochranu ostrova Atény vyčlenily čtyři stíhací letouny F-16 a dvě fregaty, jedna je vybavena protidronovým systémem Centauros. Kypr požádal s kladnou reakcí o pomoc i Německo a jedná také s Itálií. Mluvčí Evropské komise v úterý sdělila, že v rámci EU zatím neproběhla žádná konkrétní diskuse o možné aktivaci článku o vzájemné obranné pomoci v souvislosti s Kyprem.
Jak dopadne válka na Evropu ekonomicky?
V tomto směru jsou rizika pro Evropu velká, zejména pokud se konflikt potáhne. Může vyvolat novou energetickou krizi a inflační vlnu po celém světě. Cena ropy od konce února výrazně vzrostla a pohybuje se nyní kolem 82 dolarů za barel. Bloomberg kupříkladu vypočetl, že pokud by se ropa vyšplhala na 108 dolarů za barel, přispěl by šok k inflaci v eurozóně o 1,1 procenta a snížilo by to její HDP o 0,6 procenta. V rozhovoru pro Financial Times před novým zdražováním varoval i hlavní ekonom Evropské centrální banky Philip Lane.
Pro Evropu jsou nyní noční můrou hlavně ceny zemního plynu. V nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF překonal plyn v úterý dopoledne i hranici 65 eur za megawatthodinu. Ve středu pak cena spadla pod 50 eur, ale rizika trvají. „Při současném vývoji lze očekávat spíše krátkodobý cenový dopad, spojený s dočasnou omezenou dostupností plynu. Eskalaci v následujících týdnech však nelze vyloučit a ceny mohou v krajním případě vzrůst i dvojnásobně až trojnásobně,“ tvrdí Michal Kocůrek z poradenské společnosti EGU.
Jak to vypadá s přesuny evropských turistů domů z Dubaje a odjinud?
Evropské země v současnosti stupňují své úsilí, aby dostaly domů turisty a další cestující, kteří uvízli na Blízkém východě, či jim byly zrušeny dálkové lety z Asie. Kupříkladu v Paříží přistál ve středu první repatriační let s francouzskými občany a plánují se další evakuace. V oblasti Blízkého východu je na 400 tisíc francouzských občanů. Přednost při jejich odvozu mají zranitelné osoby jako rodiny s malými dětmi a těhotné ženy. Paříž ale varovala, že situace je nestabilní a únikové vzdušné koridory mohou být k dispozici jen v určitých časech.
Také italská vláda se snaží dostat domů některé občany, uvězněné v nebezpečném regionu, zatím přes Omán a Abú Zabí. Část z nich jsou nezletilí, kteří se účastnili studentského setkání v Dubaji. Svým občanům přispěchaly rychle na pomoc i Slovensko, Rumunsko a také Česko, které i nadále vysílá letadla do oblasti. Ve středu dopoledne odletěl velký armádní airbus z Prahy do egyptského Šarm aš-Šajchu. Kromě vládních letů se lidé do Česka vracejí i stroji společnosti Smartwings.
Německo oznámilo, že se postará o evakuaci nejzranitelnějších z oblasti, kde uvízlo asi třicet tisíc Němců. Cestovní kancelář TUI začala přepravovat domů turisty uvízlé na dvou svých výletních lodích v Perském zálivu přes Dubaj. Německá levice ale kritizuje vládu za nedostatečné kroky. Charterové spojení z Ománu pro zranitelné chce zajistit i britská vláda.
Posílí Evropa v reakci na stoupající globální rizika svůj jaderný arzenál?
Jedním z aktuálně největších témat v souvislosti s horšícím se bezpečnostním prostředím je posílení evropského jaderného arzenálu. Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na rizika z Ruska, Číny i napětí mezi Evropou a Washingtonem pondělí slíbil zvýšení počtu nukleárních hlavic ze současných 290. Výslovně přitom zdůraznil roli Francie v evropské bezpečnosti a nastínil spolupráci s některými evropskými zeměmi, konkrétně jmenoval Německo, Polsko, Řecko, Nizozemsko, Belgii, Dánsko a Švédsko.
Kooperace by zahrnovala společná jaderná cvičení i potenciální dočasné nasazení francouzských stíhaček, schopných nést jaderné zbraně, ve spojeneckých zemích. „Věřím, že mohu říci, že naši partneři jsou připraveni,“ zdůraznil Macron. Německo s Francií už ustanovily řídící skupinu pro jadernou politiku, která bude koordinovat strategickou spolupráci.
Na výzvu zareagovalo okamžitě i Polsko, které chce být v budoucnu autonomní, pokud jde o jaderné odstrašování. „Velmi investujeme do budoucích jaderných elektráren a Polsko nebude chtít být pasivní, ani pokud jde o jadernou bezpečnost ve vojenském kontextu,“ řekl premiér. Také Norsko už jasně deklarovalo ochotu zapojit se do debaty o atomových zbraních s Paříží.
