Wall Street napjatě čeká na výsledkovou sezonu a na slova možného příštího šéfa Fedu Warshe

Vážená e15 investorská komunito,

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. V dnešním vydání si představíme hlavní události tohoto týdne, mezi něž samozřejmě patří aktuálně probíhající výsledková sezona. Ta může významně ovlivnit současnou nákupní horečku na akciových trzích, které se během pouhých tří týdnů dostaly ze zóny korekce na nová historická maxima. Pomohlo tomu i páteční oznámení otevření Hormuzského průlivu, což však vydrželo pouze několik dní. Je růst akciových indexů v prostředí geopolitické nejistoty opodstatněný? To se dozvíte v dnešním vydání.

Děkujeme, že nás čtete!

V tomto vydání se dozvíte ✅

Jaké firmy v tomto týdnu zveřejní hospodářské výsledky?

Čím je tažen současný růst akcií? 

Jak se dařilo americkým bankám a z čeho mají strach?

Stručně 📻

Výsledky, Fed a Írán: Tři věci, které tento týden ovládnou trhy

Tento týden nabere výsledková sezona na Wall Street extrémní tempo, svá kvartální čísla totiž odhalí téměř pětina společností z indexu S&P 500. Pozornost trhů se zaměří především na technologické obry a velké průmyslové či finanční hráče, mezi nimiž nechybí Tesla, Boeing, Intel, Amazon, UnitedHealth nebo American Express. Výsledková sezona je v plném proudu i v Evropě, kde svá čísla představí například společnosti SAP, Danone či Heineken, a stranou nezůstane ani pražská burza, kde ve čtvrtek zveřejní celkové výsledky za minulý rok Kofola ČeskoSlovensko a v pátek se s čísly za první čtvrtletí přidá Moneta Money Bank. 

Zásadní událostí z pohledu budoucí měnové politiky bude úterní slyšení Kevina Warshe před senátním bankovním výborem. Warsh je nominantem prezidenta Trumpa na post šéfa americké centrální banky a investoři budou v jeho slovech bedlivě hledat signály o tom, jakým způsobem by tuto mocnou instituci chtěl řídit. Do tržní nálady v tomto týdnu výrazně promluví také geopolitika a příval makroekonomických dat.

Hned v úterý vyprší čtrnáctidenní příměří mezi USA a Íránem, a pokud by došlo k obnovení vojenské ofenzivy, analytici očekávají prudký růst cen ropy Brent, která by mohla překročit hranici 100 dolarů za barel. Z makroekonomických dat budou trhy sledovat úterní březnové maloobchodní tržby v USA, čtvrteční předběžné indexy nákupních manažerů (PMI) napříč velkými ekonomikami, jako je Německo, Francie či USA, a páteční finální data o dubnové spotřebitelské náladě od Michiganské univerzity. U těch budou investoři s napětím čekat, zda se potvrdí předběžné údaje a duben se zapíše jako měsíc s historicky nejnižší spotřebitelskou důvěrou v USA. 

Rozkolísané trhy vynesly americkým bankám miliardy 

Výsledky největších amerických bank potvrdily odolnost americké ekonomiky. Ačkoliv ceny pohonných hmot po začátku války v Íránu prudce vzrostly a například klienti Bank of America za ně utratili o 16 procent více, celkové spotřebitelské výdaje to zatím nezbrzdilo, jelikož náklady na paliva běžně tvoří pouze tři až pět procent celkových spotřebitelských výdajů. Pro samotnou Wall Street a obchodní divize bank tak byl první kvartál mimořádně ziskový.

Rozkolísané trhy a s nimi spojené geopolitické události, jako je konflikt v Íránu nebo útoky na Venezuelu, přinesly tradingovým oddělením šesti největších amerických bank tržby ve výši 45 miliard dolarů, což představuje meziroční nárůst o 17 procent. Velmi aktivní byl také trh fúzí a akvizic, a pokud nedojde k výraznému ekonomickému propadu, bankéři očekávají, že tento silný trend bude nadále pokračovat.

I přesto však hlavní představitelé bank upozorňují na možná rizika spojená s celkovým vývojem na trzích. Šéfové Jamie Dimon z JPMorgan a David Solomon z Goldman Sachs vyjádřili obavy především ze zhoršení úvěrového cyklu a nárůstu počtu nesplácených půjček s ohledem na to, jaká doba uplynula od výraznějšího hospodářského poklesu nebo recese (bez uvažování pandemie), zatímco z rychle rostoucího sektoru soukromého úvěrování (private credit) takové obavy nemají.

Bankovní sféra je také nejednotná v postoji k novým, uvolněnějším pravidlům ohledně nutných kapitálových rezerv. Zatímco zástupci Bank of America či Citigroup předpokládají, že díky pravidlům budou moci držet méně kapitálu a uvolněné zdroje využít na akvizice či zpětné odkupy akcií, banka JPMorgan se naopak obává, že jí nová pravidla množství nutného drženého kapitálu zvýší. 

Téma týdne 🗞️

Americké akciové indexy se aktuálně nacházejí na svých historických maximech, což je ve světle současného dění vcelku zarážející. Svět totiž momentálně čelí jedné z nejvážnějších energetických krizí od sedmdesátých let. Ačkoliv se po vypuknutí válečného konfliktu v Íránu index S&P 500 původně propadl o osm procent, trhy tyto ztráty velice rychle odmazaly.

Obyčejný život navíc krize v Hormuzském průlivu zatím podstatně nezasáhla, a to ani přesto že ceny benzinu a nafty na čerpacích stanicích vzrostly o desítky procent. Investoři jako by na geopolitická rizika zapomněli a mentalita nakupování při poklesech, takzvané „buy the dip“, je stále funkční. Posledním silným impulzem pro trhy bylo páteční oznámení íránského ministra zahraničí, že Hormuzský průliv je „zcela otevřený“ pro obchodní plavidla.

Vlivem všech zmíněných faktorů vzrostl od konce března index S&P 500 o více než 13 procent, Nasdaq 100 si připsal dokonce přes 17 procent a pozadu nezůstal ani index společností s nízkou kapitalizací Russell 2000, který technologickému indexu dýchá na záda a obchoduje se na úrovních vyšších o 16 procent než před třemi týdny. Všeobecné nadšení sdílejí i akciové indexy z Evropy či Asie, kde si německý DAX připsal úctyhodných 13 procent a v zemi vycházejícího slunce se mohli investoři radovat z růstu dosahujícího téměř 19 procent, přičemž tamní index Nikkei 225 chvilkově prorazil magickou hranici 60 tisíc bodů.

Za ohromujícím růstem zámořských akcií stojí především fenomenální zisky amerických podniků, které i přes nepříznivé globální okolnosti silně rostou. Už v minulém newsletteru jsem zmiňoval, že zisky firem z indexu S&P 500 by podle očekávání měly za první čtvrtletí meziročně v průměru stoupnout o zhruba 13 procent. Největším tahounem je pak jednoznačně technologický sektor, u něhož by zisky mohly růst ohromujícím tempem přesahujícím 40 procent. Jsou to právě technologické giganty, které jsou vůči vysokým cenám energií do značné míry imunní, přičemž od poloviny roku 2023 se tak burzy kvůli boomu kolem umělé inteligence zcela odtrhly od širší hospodářské kondice, jak ukazuje Graf týdne. K tomuto odtržení došlo přesto, že historicky výkonnost akcií vždy velmi úzce korelovala s tvorbou pracovních míst ve Spojených státech.

Ačkoliv však hlavní indexy trhají rekordy, detailní pohled pod povrch ukazuje varovné signály ohledně toho, na jak vratkých nohou tato rally ve skutečnosti stojí. Růst je totiž tažen jen velmi úzkou skupinou firem, což historicky nebývá dobré znamení pro jeho dlouhodobou udržitelnost. Akciový peloton je poháněn primárně několika technologickými tituly, kdy například akcie společností jako Intel, Sandisk a Advanced Micro Devices posílily za tento měsíc o více než 30 procent.

Naopak tradičnější sektory, jako jsou energetika, utility a zdravotnictví, za zbytkem trhu výrazně zaostávají. Tuto disproporci jasně dokládá fakt, že klasický index S&P 500 překonal tento měsíc svou rovnoměrně váženou variantu o více než tři procentní body. Zlepšení takzvané „šířky trhu“ (market breadth) je zatím jen mírné, neboť nad svým 200denním klouzavým průměrem nedávno uzavřelo jen asi 60 procent akcií z indexu, což má k býčímu trhu z roku 2021 a jeho 90 procentům stále velmi daleko.

Zatímco akcioví investoři slaví, účastníci na dluhopisových a komoditních trzích nevidí situaci příliš optimisticky, jelikož evidentně nevěří, že se globální ekonomika bezbolestně vrátí do předválečného normálu. Americká lehká ropa WTI se podle dat listu Wall Street Journal v pátek usadila na hodnotě 72,65 dolaru za barel, což představuje 14procentní nárůst oproti konci února, kdy napětí na Blízkém východě začalo eskalovat.

Výnosy klíčových desetiletých amerických státních dluhopisů se navíc drží na zvýšené úrovni 4,244 procenta, kam stouply z 3,961 procenta na konci února. Očekávání investorů, že americká centrální banka letos sníží úrokové sazby alespoň dvakrát, se v důsledku toho propadlo z předválečných 79 procent na pouhých 11 procent. K vyšším výnosům dluhopisů přispívají také obavy z rostoucího amerického rozpočtového deficitu, který se prohlubuje kvůli potřebě vyšších vojenských výdajů na Blízkém východě, a situaci nepomáhá ani americká inflace, u níž trhy očekávají, že klíčový jádrový index výdajů na osobní spotřebu (PCE) překročí hranici tří procent. „V posledním měsíci či dvou jsme se soustředili především na titulky o Íránu, ale v pozadí se nám objevují data, která podle mě podporují poněkud jestřábí obraz Fedu,“ komentuje vývoj Blake Gwinn, vedoucí strategie amerických sazeb ve společnosti RBC Capital Markets.

Trh tak v současnosti ukazuje obrovskou propast mezi korporátním nadšením a širší ekonomickou realitou. Skutečnost, že celou tíhu akciového růstu nese na svých bedrech jen hrstka technologických firem, představuje významné riziko. Růst cen ropy a přetrvávající tlak na výnosy dluhopisů navíc jasně naznačují, že boj s inflací zdaleka nekončí a vytoužené snižování úrokových sazeb americkou centrální bankou se může výrazně odložit. Akciový trh tak balancuje na velmi tenkém ledě. Bude nesmírně zajímavé sledovat, zda izolovaná euforie z umělé inteligence dokáže vzdorovat tlaku geopolitické nestability, nebo zda dluhopisový trh opět prokáže svou pověst spolehlivého barometru a stáhne přehřáté akcie zpět na zem. 

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Z nové studie patnácti expertů z předních amerických a kanadských univerzit vyplývá, že ačkoliv plošné nasazení AI podpoří hospodářský růst, zároveň nekompromisně prohloubí sociální nerovnosti na pracovním trhu. V novém článku Dominika Stroukala se dozvíte, jakým způsobem může integrace umělé inteligence tuzemský trh práce v následujících 25 letech ovlivnit a jak k této situaci ideálně přistoupit. K přečtení na webu e15.

Hedgeové fondy v rekordní míře spekulují na pokles evropských akcií a podle nejnovějších dat vzrostl počet takzvaných short pozic na nejvyšší úroveň v historii. Investoři se totiž obávají, že drahá ropa a rostoucí inflace, tažené válkou v Perském zálivu, uvrhnou Evropu do stagflace a zasáhnou ji mnohem silněji než Spojené státy. Sázky na pokles se soustředí především na firmy citlivé na ceny komodit, jako jsou aerolinky, a otřesy zažívají i tradiční opory trhu, jakými jsou evropské zbrojovky nebo výrobci luxusního zboží. Více se dočtete v analýze Tomáše Pfeilera na e15.

Tradiční Newyorská burza investuje zhruba 200 milionů dolarů do kryptoburzy OKX a její mateřská společnost sází až dvě miliardy dolarů na predikční trhy Polymarket. Vedle toho navíc připravuje revoluční systém pro nepřetržité obchodování s tokenizovanými cennými papíry. Proč se 233 let stará instituce vrhá do světa digitálních aktiv po hlavě, se dočtete na WSJ.

Umělá inteligence naráží v USA na tvrdý odpor. Američané se bouří proti masivní výstavbě obřích datových center, která jsou pro vývoj AI nezbytná. Protesty a soudní spory už tam zablokovaly projekty za více než tři biliony korun, a stát Maine dokonce chystá dočasný zákaz jejich stavby. Rostoucí nevole tak začíná ohrožovat nejen technologický pokrok, ale i chystané burzovní plány gigantů jako OpenAI či Anthropic. Přečtěte si, jak se z umělé inteligence stává politická rozbuška a proč se podobná skepse brzy přelije i do Česka, na e15.

Osobnost týdne 👑

Michael Moritz (*1954) je britským investorem a dlouholetým lídrem jednoho z nejmocnějších fondů rizikového kapitálu na světě Sequoia Capital. Jeho akademická dráha začala na Oxfordské univerzitě, kde nejprve získal bakalářský titul v oboru historie a následně přidal i diplom z elitní byznysové fakulty Wharton School na Pensylvánské univerzitě. Jeho první kariérní kroky vedly do světa médií, kde pracoval jako reportér pro renomovaný časopis Time. Následně se však rozhodl změnit obor a sbírat cenné zkušenosti v centru technologického dění v Silicon Valley, kde se dostal do blízkosti Steva Jobse a sepsal první velkou knihu o Applu s názvem The Little Kingdom. Jeho analytického myšlení a schopnosti klást správné otázky si v roce 1986 všiml zakladatel Sequoia Capital Donald „Don“ Valentine a překvapivě jej najal jako investora. 

Skutečný zlom přišel v 90. letech, kdy jako jeden z prvních rozpoznal komerční sílu internetu. Právě jeho vizionářský úsudek stál za nejvýnosnějšími trefami fondu – od milionu dolarů pro rodící se Yahoo! až po masivní 25milionovou investici do Googlu. Pomáhal také financovat giganty jako PayPal, YouTube, LinkedIn či Stripe. Na vrcholu sil, v roce 2012, zasáhla Moritze krutá rána osudu, když mu bylo diagnostikováno vzácné, nevyléčitelné onemocnění.

Rozhodl se proto dobrovolně opustit každodenní řízení Sequoia Capital a stáhl se do role předsedy představenstva, kde nadále působil jako klíčový stratég a mentor mladší generace investorů. V červenci 2023, po neuvěřitelných 38 letech, fond definitivně opustil. Nyní se naplno věnuje svému nezávislému fondu pro správu majetku Sequoia Heritage a rozsáhlým filantropickým aktivitám. Společně se svou manželkou založil iniciativu Crankstart, která finančně podporuje studenty ze znevýhodněných poměrů. Za své mimořádné zásluhy byl v roce 2013 britskou královnou povýšen do šlechtického stavu.

Graf týdne 📊

Na grafu je vykresleno porovnání vývoje indexu S&P 500 a tvorby nových pracovních míst v USA. Z grafu je patrné, že výkonnost akciových trhů v tomto tisíciletí úzce korelovala s tvorbou pracovních míst, avšak v polovině roku 2023 se s nástupem umělé inteligence trhy odtrhly. Jak však uvádí analytik Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus: „Burzy dokážou odolávat ekonomické gravitaci pouze krátkodobě. Pokud by ekonomika déle stagnovala nebo by nezaměstnanost kvůli zavádění AI masivně rostla, jak zhruba před dvěma měsíci naznačil report Citrini Research, pak by akcie zažily propad.“

Zdroj: LinkedIn

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst.

Děkuju a přeju hezký den! Martin Češka