Zápisník Adély Čabanové: Prosperita, bída a dávky

Michaela Marksová

Michaela Marksová Zdroj: Shutterstock.com, Martin Přibyl, archiv Blesku

Pěkným ukazatelem toho, jak se máme, je počet cizinců, kteří se usazují v naší zemi. Statistici hlásí, že po zpomalení růstu počtu cizinců v letech ekonomické krize jich v posledních letech v Česku zas přibývá. Zejména těch z EU, které nebrzdí administrativa. Fajn. Je o dost lepší žít v zemi, kam lidé míří „za lepším“, než ve státě, odkud lidé prchají. Máme se zkrátka dobře.

Nebo ne? Podle ČSSD jsme na tom tak, že u nás potřebují sociální dávky i rodiny s průměrnými příjmy. Přídavky na děti podle sociálních demokratů mají dostávat pracující rodiče 700 tisíc dětí. To je víc než třetina všech dětí.

Dosud berou přídavky rodiny s příjmem nižším než 2,4násobek životního minima, celkem na 400 tisíc prcků. Je opravdu rodinám s průměrnými příjmy bídně? A pokud ano, je nejlepší léčbou nasadit jim sociální dávky? Anebo se jen sociální demokracie snaží najít nějakou voličskou skupinu?

A teď něco pro ty, kterým bídně je. Vládní strany se dohodly na základních principech zákona o sociálním bydlení. Ministryně práce Michaela Marksová prý věří, že bude možné stihnout zákon do voleb schválit.

Neochvějnost víry paní ministryně je obdivuhodná. Ještě většího obdivu by bylo bývalo hodné, kdyby zákon slibovaný už v koaliční smlouvě dopracovala dříve než devět měsíců před volbami. Ne že by i její kolegové ve vládě neměli resty. A někdy je to tak i lepší.