Jenom od začátku měsíce vzrostly dlouhodobé korunové úrokové sazby na finančních trzích zhruba o 20 až 25 bazických bodů, čímž se dostaly na dosah nejvyšších úrovní v období před covidem. Důvodem aktuálního prudkého pohybu bylo srpnové jednání centrální banky, které potvrdilo záměr dále zvyšovat základní úrokovou sazbu, ale i překvapivě rychlý nárůst červencové spotřebitelské inflace.
Tržní úrokové sazby však významně rostou již od konce minulého roku a ve srovnání s minulým cyklem se daleko více odpoutaly od základní úrokové sazby ČNB. Současné úrovně totiž odpovídají první polovině roku 2019, kdy centrální banka již dva roky zvyšovala svou repo sazbu až na 1,75 procenta.
Po srpnovém jednání je ale teprve na 0,75 procenta. Finanční trhy aktuálně ve svých očekáváních předpokládají růst sazeb centrální banky mírně nad dvě procenta již v příštím roce, což zhruba odpovídá vrcholu sazeb před vypuknutím pandemie. V delším horizontu však trhy očekávají pokles sazeb.
Během srpna se ještě více prohloubila inverze celé křivky a zjednodušeně lze říci, že peníze jsou levnější, pokud je chcete na delší dobu. Očekávat snižování úrokových sazeb ČNB v tuto chvíli nemá žádné racionální důvody. Problémem však je provázanost koruny s globálním vývojem, který tlumí růst sazeb s dlouhou splatností, zatímco krátké splatnosti jsou více navázané na měnovou politiku ČNB. Pro finanční trhy je to anomálie, která se časem vyřeší. Pro domácí firmy to ale může být příležitostí, jak si ještě zajistit nižší úrokovou sazbu před dalším růstem.
Autor je ekonom Komerční banky
