Sledovat, jak Mark Zuckerberg utápí miliardy dolarů ve výzkumu a vývoji vysněného metaverza, tedy virtuální reality, kam bychom se měli všichni přesunout pro úžasné nové zážitky, je naprosto fascinující. Tedy pokud člověk není akcionářem společnosti Meta – investoři museli skousnout pád o 65 procent a nezdá se, že by mělo dojít k nějakému oživení.
Spíš naopak. Těsně před Vánoci přišla společnost o vývojáře Johna Carmacka, který v krátkém příspěvku na Facebooku vysvětlil, že odchází z pozice výkonného konzultanta pro virtuální realitu v zásadě proto, že část společnosti zabývajcí vývojem v této oblasti funguje „na půl plynu“. „Máme neskutečné množství lidí a zdrojů, ale neustále sabotujeme sami sebe a mrháme zdroji,“ stěžoval si.
Dvaapadesátiletý Carmack je naprostá legenda herního průmyslu, protože jako součást společnosti id Software stál za úspěšnými hrami z devadesátých let Wolfenstein 3D, Doom a Quake, které v podstatě definovaly žánr akčních her z vlastního pohledu (známý jako FPS, ne nadarmo se jim také říká „doomovky“).
Carmack po odchodu z herní branže pracoval ve společnosti Oculus VR jako technický ředitel a soustředil se na vývoj v oblasti virtuální reality – u Zuckerberga pracoval proto, že Facebook Oculus koupil. Podle svého příspěvku na interní zaměstnanecké síti, který unikl do médií, s virtuální realitou po deseti letech vývoje končí a bude se soustředit na svůj vlastní startup.
Meta ale nevypadá, že by chtěla ubrat z investic do virtuální reality. Zuckerberg společnost zeštíhluje – podobně jako v případě řady dalších amerických technologických firem i z Mety museli odejít zaměstnanci, konkrétně asi 11 tisíc lidí z přibližně 87 tisíc. Zároveň ale nevyslyšel volání menšinových akcionářů jako například šéfa hedge fondu Altimeter Capital Brada Gerstnera, který doporučoval nejen snížit počet zaměstnanců, ale zároveň významně omezit výdaje na extrémně nevýdělečnou divizi Reality Labs, která se zabývá vývojem metaverza, a to maximálně na pět miliard dolarů ročně.
To se nestane, naopak – Meta bude na tuto divizi dávat 20 procent celkových výdajů, což podle odhadů bude znamenat kolem 19 miliard dolarů ročně. To jsou neuvěřitelné peníze, které pochopitelně investory dost znejistí. Nedá se totiž předpokládat, že Meta nějak významně navýší příští rok výnosy, navíc Zuckerberg si drží nad společností totální kontrolu a nemusí se na ostatní akcionáře nijak ohlížet, což zřejmě vyvolá tlak na cenu akcií směrem dolů. Vůbec bych se nedivil, kdyby se propadly významně pod letošní minima (pod 89soustředit dolarů ze 3. listopadusoustředit – pozn. red.), protože ochota společnosti investovat do Zuckerbergova snu je vysoká.
A ochota zákazníků snít o metaverzu s ním je naopak dost nízká. Pro ilustraci, letos společnost plánovala, že její vlajková loď, „sociální virtuální realita“ Horizon Worlds, bude mít půl milionu měsíčních aktivních uživatelů. Cíl pak firma snížila na 280 tisíc a je velkou otázkou, jestli i toto číslo nakonec nebude moc vysoké. Zuckerbergovo metaverzum tak zůstává stále černou dírou na peníze.
Potíže na obzoru
Pokud opomineme investice do virtuální reality, tak Meta nemá ani ve svém jinak velmi výdělečném byznysu – tedy sociálních sítích Facebook a Instagram – před sebou nějaký nadějně vypadající rok. V EU čeká společnost náběh Aktu o digitálních službách a Aktu o digitálních trzích, které ji donutí k větším investicím do transparentnosti a také k větším ohledům na konkurenty a menší možnosti využívat množství dat, která uživatelé generují a díky nimž je možné lépe cílit inzerci.
Američtí regulátoři pak nechtějí Metě umožnit akvizici společnosti Within Unlimited, což je vývojář fitness aplikace pro virtuální realitu Supernatural. A v Kongresu visí návrh zákona, který by platformám podobně jako český autorský zákon nařídil platit tvůrcům obsahu za odkazy (což funguje poměrně úspěšně například v Austrálii).
Investice do metaverza jsou důležité i pro jiný byznys – telekomunikace. Operátoři začínají přemýšlet nad tím, co bude pro jejich sítě znamenat případný Zuckerbergův úspěch. V jeho případě by je tak museli připravit na významně větší nároky uživatelů. Třeba konzultant v Nokia Bell Labs Narayan Raman odhadl minulý týden, že do roku 2030 by mohlo množství dat růst globálně na trojnásobek v konzervativním scénáři, ale na desetinásobek v „disruptivním“, což by pochopitelně vyvolalo úplně jiné požadavky na investice do infrastruktury, především do té pevné (těžko očekávat, že bychom s brýlemi na virtuální realitu pobíhali někde po ulici a byl tak potřeba mobilní internet).
Zatím se ale zdá, že mohou být v klidu. Nic totiž nenasvědčuje tomu, že by Zuckerberg byl ke splnění svého snu o virtuální realitě dramaticky blíž na konci letošního roku než na jeho začátku.
VIDEO: Fenomén esport. Desetitisíce fanoušků sleduje v arénách počítačové hry
