V posledních dnech nezaznamenal vážné škody jen úřad prezidenta, ale také žurnalistika. A to nejen proto, že jsme viděli, jak snadné je zaměnit příčinu a následek. Důležitější je, že byla poškozena i svoboda tisku. Zejména mladí lidé ji berou jako samozřejmost.
Ovlivňování? Cenzura? V Německu ne! Omyl. Právě pozoruhodný přístup prezidenta Christiana Wulffa ke svobodě tisku ukazuje, jak nepokrytě lze útočit na svobodu vydavatelů. Řada prominentů chce poté, co poskytne rozhovor, nejen autorizovat odpovědi, což je běžné, ale kontrolovat i otázky, přepisy a celou redakční práci.
Tiskoví mluvčí jsou školeni k dezinformování novinářů. Informátoři, v Británii či USA chránění zvláštními zákony, jsou u nás vydáváni za šiřitele pomluv. Na svobodu tisku a projevu jsme si zvykli natolik, že nás o plíživém ovlivňování médií málokdy napadne přemýšlet.
