V českém veřejném prostoru se zvláště před volbami velebí nové technologie a inovace jako nositelé zářné budoucnosti a jediné možné nástroje, které nás udrží mezi vyspělými zeměmi. Běda však, pokud nový nápad pošle vlnku přes některý z malých zatuchlých rybníčků.
Aplikace Uber vyvolala bouři hysterie mezi pražskými taxikáři, kteří ostudou na pražském letišti zdatně potvrdili prakticky všechny předsudky, které kolem jejich cechu panují. Hoteliéři jsou chytřejší a lobbují potichu, ale z bydlení sdíleného přes platformu Airbnb jsou také nervózní.
Je celkem sympatické, že alespoň podle včerejšího vyjádření ministerstva průmyslu stát této nervozitě nepodléhá. Nová pravidla regulující sdílené služby údajně nejsou zapotřebí, stát by se měl jen zaměřit na výběr daní a poplatků od jejich poskytovatelů.
To zní skoro překvapivě rozumně. Kdo se ohání potřebou inovací a současně chce zakazovat a vyhánět Uber nebo Airbnb, může těžko působit důvěryhodně.
