Snižování počtu úředníků, chcete-li zeštíhlování státu, je oblíbenou politickou mantrou. Úřednický aparát se ovšem za tři roky rozrostl o osm tisíc hlav, což představuje více než čtvrtinu celkového nárůstu počtu státních zaměstnanců. Takže až vám zase bude někdo tvrdit, že stát netloustne, jen přibývá učitelů, lékařů či policistů, je dobré vědět, že za každým třetím lékařem, učitelem či policistou přichází jeden úředník státní správy.
V této souvislosti je také jasnější, proč se vládní ČSSD proti vůli svého koaličního partnera paktuje s odboráři a tlačí na plošný nárůst platů. Je to taková politická cesta nejmenšího odporu, jejíž náklady platí soukromý sektor.
Čím větší je voličská skupina, kterou lze oslovit prostým přepsáním platových tabulek, tím méně práce máte jako politik s oslovováním dalších skupin. Šéf ČSSD Hamáček v únoru po svém zvolení uvedl, že se strana chce vrátit k tradičním voličům, a jmenoval důchodce a státní zaměstnance. Tak se toho drží. Bez ohledu na ekonomické argumenty.
