O policejním zásahu s epicentrem v Olomouci toho víme málo na to, aby bylo možné se dopouštět obecnějších hodnocení. Některé věci už ale říci lze. Především je patrné, že olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, jehož reputace utrpěla mocné šrámy kvůli kauze Jany Nagyové a všemu humbuku kolem, se zřejmě přiučil mediální zdrženlivosti. To je velmi dobrá zpráva.
A doufejme, že to není jediné poučení, které si Ištvan odnesl ze svého předloňského průšvihu, z nějž se česká demokracie dodnes otřepává. Ta další by se mohla týkat třeba přípravy případu a vyhodnocení důkazní situace ještě před vyrážením dveří.
Jeden by se i rád přidal k těm, kteří chovají naději, že když Robert Šlachta s Ištvanem v zádech zatýká policejní činitele, jedná se o očistu českého ramene spravedlnosti. To by ale bylo potřeba nejdřív zapomenout právě na horký červen roku 2013 a všechno, co se tenkrát týmž pánům „podařilo“.
