Jak stojí v oficiálním dokumentu, po majetkovém vypořádání státu s církvemi důvod pro vyšší materiální podporu těchto zařízení odpadá. Ministerstvo připouští, že některé školy by nižší přísun financí nepřežily. Dodejme, že především ty, které dávají vzdělání dětem z nemajetných rodin a žákům s vážným tělesným postižením. To bude skutečný hmatatelný výsledek ministerské šikany. Připomeňme, že podle ministra Chládka je hlavním problémem českého školství fakt, že děti z různých sociálních skupin fakticky nemají rovný přístup ke vzdělání. Jak vidno, se sociálně slabými to opravdu myslí vážně.
Jako by nestačily obstrukce, na které církve narážejí na každém rohu. Stačí se podívat na webové stránky Státního pozemkového úřadu. Ten s církvemi zatím uzavřel 410 dohod o vydání majetku, výzev obdržel přes tři tisíce. Jak říkají úředníci, nejsou lidi. A prokazování vlastnictví zabavených polí, lesů, budov či uměleckých děl je příliš složité. Výsledek? Lhůta, do které měly být dohody uzavřeny, skončila na konci června. Pravda, úřad plánuje, že nabere 130 nových lidí, a parlament schválil prodloužení doby na posouzení žádostí. Pravda ale také je, že pokud církve o majetek požádaly po stanovené lhůtě, měly prostě smůlu.
Církve, alespoň momentálně, nechtějí čeřit vodu víc, než je nezbytně nutné, a tak se k soudům nijak nehrnou. Zatím se živí nadějí, která, jak známo, umírá poslední. Jenže státní obstrukce mají zcela konkrétní dopady. A ty by měly vládě, která voličům slíbila, že zatočí s nezaměstnaností, zatraceně vadit. Ministři by se možná měli jet podívat třeba na Jesenicko. Tam se nacházejí rozsáhlé církevní lesy a lesnické práce tu živí spoustu lidí. Tedy živily, teď dřevorubci práci nemají. Kvůli nevyřízeným restitucím se už déle než rok nesmí těžit na zhruba dvaadvaceti tisících hektarů. Možná by stálo za to zeptat se místních, jak moc jim záleží na tom, zda je zaměstnají Lesy České republiky, nebo církevní hodnostáři.
Před časem se ozval premiérův rival Michal Hašek s tím, že jestli vládní vyjednávání s církvemi nepovede ke kýženému výsledku, tedy minimálně ke zmírnění dopadu restitucí, tak se do toho vloží hejtmani. Bohuslav Sobotka se nijak vehementně nebránil. Poznamenal, že čím větší tlak na církve, tím lépe. Veřejnost nejspíš tuto jednoduchou větu přeslechla. Příslušní zaměstnanci státu a premiérovi spolupracovníci, jak vidno, nikoli. Vzali ji za zcela svou. A s jídlem roste chuť.
