Komentář Bohumila Pečinky: Zeman není komunista | E15.cz

Komentář Bohumila Pečinky: Zeman není komunista

Bohumil Pečinka

„Rád bych využil této příležitosti a pozval vás k návštěvě České republiky. Česká republika oslaví v tomto roce 30. výročí sametové revoluce a doufám, že i ve vaší zemi se přechod k demokracii podaří.“ Kontrolní otázka: kterému ze dvou venezuelských prezidentů adresoval Miloš Zeman tato slova? Kdyby se mě před pár dny někdo zeptal, zřejmě bych odpověděl, že jistě diktátoru Madurovi, kterého podporuje i Rusko a Čína. Tedy země, jejichž zahraniční politiku hlava českého státu obvykle věrně kopíruje.

Kupodivu pozvání Hrad oficiálně zaslal vůdci demokratické opozice a prozatímnímu venezuelskému prezidentu Guaidóovi. A stalo se tak navzdory osobním intervencím šéfa českých komunistů Vojtěcha Filipa, který krátce nato na webových stránkách KSČM napsal: „Rozhodně odmítám pokus o státní převrat ve Venezuele, otevřeně organizovaný a sponzorovaný administrativou USA s cílem svrhnout zákonně zvolenou vládu.“ Filip mluví o porušení venezuelské ústavy, což je ovšem mýlka.

V článku 233 ústavy se totiž říká, že nemá-li země prezidenta, je vedením státu na 30 dní pověřen šéf parlamentu, který má vypsat volby. Vzhledem k tomu, že marxista Maduro před půlrokem uspořádal nedemokratické volby a nesložil ústavou předepsaný slib před parlamentem, je Guaidóův výklad ústavy přinejmenším možný. Právě na tom založily desítky zemí svou podporu opozici v čele právě s Guaidóem.

Komentář Ivana Pilipa: Venezuela a naděje na konec rozkladu

V ústavě je ještě článek 350, v němž se praví, že Venezuelci „neuznají žádný režim, zákon nebo autoritu, jež by byly proti demokratickým hodnotám, principům nebo lidským právům“. Takový režim evidentně vládne v této zemi řadu let. Čeští komunisté se vlastně zlobí, že venezuelská opozice uplatňuje ústavu pro své zájmy. Podobně jako ji oni využili v únoru 1948. Rozdíl je v tom, že oni ji využili k destrukci demokracie, zatímco venezuelská opozice chce vypsat svobodné volby a zahájit cestu národního usmíření.

Ať je Miloš Zeman jakkoli vláčen byznysovými zájmy „kohorty panošů“ ze svého okolí, stále je to politik, který před 30 lety vzešel z étosu sametové revoluce. To jen současní čeští komunisté, kteří drží u moci Babišovu vládu, si myslí, že mohou ovládat všechno a všechny. Nemohou.

Je však docela možné, že KSČM u Miloše Zemana přehlédla jednu věc – nerad se zahazuje s poraženými. Ve chvíli, kdy se proti Madurově politice obracejí jeho vlastní příznivci včetně části armády, prostě vsadil na pravděpodobně vítěznou stranu. Zatleskejme mu, alespoň tentokrát, protože to byla současně politicky správná volba.

Komentář Martina Čabana: Společně a samostatně
Komentář Dušana Šrámka: Klaus otevřel debatu, ale trefil kozla

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!