Miloš Zeman udělal ve své funkci v rychlém sledu druhou chybu. Po ostudném vrávorání nad korunovačními klenoty hrubě podcenil roli přímo zvoleného prezidenta při krizové situaci.
Jeho dvouminutový projev k povodňové situaci byl tristní. Jednu polovinu věnoval slovnímu ostřelování premiéra a druhou tomu, že poskytne na boj proti povodňovým škodám Hradní stráž. Zamlčel, že na to potřebuje vládu, která své požehnání připojila teprve včera.
K občanům vlastně nepromluvil slovo kromě odfláknutého vyjádření „sounáležitosti“ s těmi, které poškodily „nedávné záplavy“. To prezident vypustil z úst ve chvíli, kdy byla Vltava v Praze před kulminací a sever Čech se třásl před tím, co se tam děje nyní.
Chce-li Zeman skutečně vystupovat jako „prezident dolních deseti milionů“, bude muset nad svými veřejnými projevy více přemýšlet. Samo mu to nějak nejde.
