Prezident nyní Sobotkovi sdělil, že jej ze své milosti jmenuje premiérem, načež mu udělá ze života peklo. Zpochybnění několika Sobotkových kandidátů na ministry a výhrůžka jejich nejmenováním v sobě žádný jiný příslib nenesou. Sobotka ví, že na svém seznamu nesmí změnit ani písmeno, protože kdyby couvl z jediného jména, znamená to podřízení celého vládnutí vůli Hradu, ale co je ještě horší, znamená to také další významné rozšíření mocenského hřiště, které si Zeman od začátku kolíkuje daleko za hranicemi dosavadního chápání ústavnosti.
Ovšem Sobotkovi se budou špatně hledat argumenty. Zeman je totiž dost chytrý na to, aby většina jeho námitek proti možným ministrům měla hlavu a patu, pomineme-li absurdní požadavek na publikační aktivitu v impaktovaných časopisech. Chtít po ministrovi alespoň minimální kompetenci či zkušenost s daným rezortem skutečně není nic nenormálního. Vysokoškolské vzdělání Milana Chovance je skutečně zvláštní bez ohledu na to, že se svým akademickým titulem nehonosí na poslaneckých vizitkách. A tak dále.
Prostě všechno to zní rozumně, ba státnicky, když se to správně podá, až by jeden zapomněl na jednu zásadní věc – že kádrování a hodnocení kvalit kandidátů na ministry není, nikdy nebyl a nikdy neměl být v českém ústavním systému úkol prezidenta republiky. Vláda skládá účty sněmovně, vládní strany svým voličům ve volbách. To, že prezident má voliče za hlupáky, kteří nepoznají, vládne-li vláda kompetentně, či amatérsky, to, že má potřebu je svou autoritou ochránit před nástupem ministrů, kteří mu nejsou po srsti, je děsivé. I když překvapovat by nás to nemělo, protože do role protektora, který nejlépe ví, co je pro „dolních deset milionů“ nejlepší, se Zeman postavil v první den volební kampaně a od té doby z ní nevystoupil. A tak nyní musí ochránit voliče ČSSD před tím, aby na ministerstvo zahraničí nastoupil jejich dlouholetý stínový ministr Lubomír Zaorálek, protože to si ti bláhovci, když házeli lístek do urny, přece nemohli přát.
Zeman tuto svou roli samozřejmě nehraje proto, aby někoho chránil, ale proto, aby maximalizoval svůj vliv na chod státu, to znamená, aby udržel u moci svou vládu. Je pravděpodobné, že uhájí-li Sobotka své ministry, ocitnou se na oplátku ve vysokých rezortních funkcích mnozí členové Rusnokova kabinetu, který už půl roku vesele vládne bez jakéhokoli mandátu. Důstojnější výsledek současného střetu uhraje šéf ČSSD jen stěží, leda by opravdu hodně překvapil.
