David Navrátil: Proč už HDP neroste exponenciálně? Chybějí vědci | E15.cz

Proč už HDP neroste exponenciálně? Chybějí vědci

David Navrátil

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Mnoho ekonomů trápí, proč průměrný růst vyspělých ekonomik v posledních dekádách zpomalil. Přitom bychom měli růst exponenciálně, jak ukázal ekonom Paul Romer, laureát Nobelovy ceny za ekonomii. Ten předpokládal, že kombinatorická povaha znalostí, kdy se myšlenky mohou kombinovat velkým počtem způsobů, vede k exponenciálnímu růstu.

Představme si periodickou tabulku, která obsahuje asi sto různých typů atomů. Bude existovat 100 krát 99 receptů, jako je recept na bronz nebo ocel, jež zahrnují pouze dva prvky. Pro kombinaci čtyř prvků existuje už více než 94 milionů receptů. Matematici tento nárůst počtu kombinací nazývají „kombinatorickou explozí“.

Jiným slovy, stačí věci kombinovat novým způsobem a z nových kombinací vzniknou nové věci, kterým vzletně říkáme inovace. Ty jsou klíčové pro růst ekonomiky. Inovace totiž vysvětlují zhruba 50 procent dlouhodobého růstu, lidský kapitál neboli vzdělávání 25 procent a alokace talentů dalších 15 procent.

V minulosti lidstvo neustále zkracovalo čas, za který dokázalo zdvojnásobit velikost ekonomiky. Byly doby, kdy to trvalo stovky let. Pod stovku se dostalo díky průmyslové revoluci. V letech 1850 až 1900 se lidé dostali pod padesát let a pokles pokračoval. Heinz von Foerster, rakouský fyzik, kybernetik a filozof tento trend v padesátých letech pozoroval a udělal zásadní chybu: trend prodloužil a vyslovil předpověď. Uvažoval, že pokud by se doba na zdvojnásobení neustále zkracovala, tak bychom se měli dostat do situace, kdy tato doba bude nekonečně krátká, nastane singularita a HDP exploduje k nekonečnu. V pátek 13. listopadu 2026.

Špatné zprávy pro Česko. Inflační šok není u konce, varuje ekonom. Zdraží potraviny i služby

Video se připravuje ...

Ano, myslel to jako vtip. Ale byl přesvědčený o tom, že technologický pokrok dokáže růst exponenciálně. A díky tomu zkracovat dobu nutnou na zdvojnásobení HDP. Problém je v tom, že kolem roku 1960 se zrychlování zastavilo. Von Foerster měl odpověď: lidi. Ekonomický růst je totiž závislý na počtu lidí a produktivitě. A produktivita závisí na technologickém pokroku, a ten závisí na lidech. Populace dlouhou dobu rostla hyperbolicky, ale i to se zastavilo. Zdvojnásobení HDP na obyvatele se nejen zastavilo, od roku 1960 dokonce nastalo prodloužení této doby.

Když se to hodně zjednoduší, prostě chybějí lidi, kteří by dokázali pohánět ekonomický růst. Optimistickou předpovědí je, že technologický růst a rekombinace nahradí počítače. Kvantové počítače a umělá inteligence by mohly opět probudit sen o singularitě. Každopádně nyní chybějí lidi. Vezměme si například Moorův zákon: počet tranzistorů v integrovaném obvodu se zdvojnásobí (vše je to o zdvojnásobení) každé dva roky. Tento zákon se daří dodržovat, ačkoli se technologie blíží hranici fyzikálních možností. Nicméně k dosažení tohoto zákona je třeba čím dál více vědců – osmnáctkrát více než v roce 1971.

V minulosti pokrok urychlovaly takzvané univerzální technologie. Teď to může být výzkum v oblasti umělé inteligence, větší integrace robotů ve výrobě, biotechnologie, energetika, vesmír. Potřebujeme také dlouhodobé investice do infrastruktury. Fyzické i digitální. Dále potřebujeme dlouhodobé vládní programy. Například velkou část technologií použitou v iPhone na začátku financovala vláda. Apple je „jen“ spojil.

V neposlední řadě je třeba podporovat podnikavost. Historik ekonom Joel Mokyr ukázal, že v minulosti byl pokrok tažen lidmi, kteří se nebáli nabourávat zavedené pořádky. Mohli bychom říct rebely. A nebylo jich mnoho, stačilo, aby se v populaci našlo pět procent lidí s tímto talentem, znalostí a možností věci změnit. K nim armáda vědců a výzkumníků. A budeme se znovu blížit k singularitě.

Autor je hlavní ekonom České spořitelny

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery