Richard Bechník: Jaké jsou hlavní příčiny vysokých cen energií? | E15.cz

Richard Bechník: Jaké jsou hlavní příčiny vysokých cen energií?

Richard Bechník

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Cenový dopad energií pociťují všichni – spotřebitelé, zaměstnanci, firmy či investoři. Zpolitizování ale vede ke zjednodušování. Zavádějícím způsobem je celá vina kladena na bedra zelené energetické transformace. Nebudeme si nalhávat, že na tom nemá svůj obří podíl. Současně by ale ani nebylo korektní hledat jednoho obětního beránka, který je příčinou všeho zla.

Problém vzniká už v samotném faktu rychlého globálního ekonomického zotavování. S tím spojená poptávka roste rychleji, než v jaké míře dokáže nabídková strana vyhovět. Tento vývoj pohání i uvolněná měnová politika, která zvýšila objem peněz v ekonomice. Na energetickém trhu jsou pak jasné indicie naznačující, že obchodníci objednali nižší dodávky energií, jelikož očekávali slabší ekonomický růst. Současně s tím se snížily investice do těžby i infrastruktury.

Vysoké ceny zemního plynu jsou zapříčiněny jak delším čerpáním plynu ze zásobníků na jaře loňského roku, tak snížením některých dodávek z Norska. V tuto chvíli před nástupem zimy jsou evropské zásobníky plynu neobvykle málo naplněné, a to kolem 75 procent. Poptávka po zemním plynu i uhlí přitom už přesáhla úrovně z předpandemického období. Nabídková strana tedy nevyhovujícím stavem přispívá k nárůstu cen.

V těžké situaci se nachází i Čína, která jako největší světový spotřebitel energie dokonce přijala opatření ke zvýšení produkce uhlí. Daný zdroj přitom pohání téměř 60 procent jejích elektráren. Nabídková strana však výrazně zaostává. Produkce uhlí v Číně byla minulý měsíc o 0,9 procenta nižší než v předchozím roce. Jednou z příčin nedostatečné nabídky byly například povodně.

Proč rostou ceny energií?

Rekordní ceny plynu i uhlí nutí energetický sektor a energeticky náročná průmyslová odvětví k hledání alternativ. Uhlí a plyn se pak používají hlavně v továrnách a teplárnách. Jejich ceny výrazně vzrostly kvůli nedostatečným zásobám těsně před příchodem zimy. Spotřebitelé se proto obracejí k jiným zdrojům energie, například k ropě. Ceny komodit tak rostou plošně.

Ropa ale má i své vlastní příčiny zdražování. Globálně je zde deficit mezi ropnou nabídkou a poptávkou, a to mimo jiné z důvodu pomalého navyšování těžby ze strany uskupení OPEC+. Tomu odpovídá i další porovnání, kdy průmysl před uzávěrkami byl zhruba tři procenta nad úrovněmi z konce roku 2019, zatímco dodávky ropy setrvávají asi pět procent pod tehdejší úrovní. Podle některých analytiků je proto možné, že cena ropy dosáhne do konce roku až na 100 dolarů za barel.

Více než tři čtvrtiny globální poptávky po energiích nadále uspokojují fosilní paliva. Méně než pětina pak připadá na obnovitelné zdroje mimo jadernou energii. Z tohoto pohledu jasně vyplývá, že než samotné zdražování alternativních zdrojů energií je potíž v pomalé výstavbě jejich kapacit. Ta totiž nestíhá nahrazovat opouštění původní tvorby „špinavé“ energie.

Druhý velký dopad zelené politiky na velkoobchodní ceny elektřiny představují rekordní ceny emisních povolenek, které na konci srpna přesáhly rekordních 60 eur za tunu CO2. Na druhou stranu podle nových dat evropského regulátora na příkladu německého trhu netvoří povolenka na konečné ceně nijak závratný podíl. Třetí negativní vliv je plánované zavírání německých jaderných elektráren, které má skončit v roce 2022.

Pro české domácnosti to každopádně znamená, že budou až do konce roku vystaveny cenovým nárůstům u elektřiny i plynu. Situace by se měla začít lepšit v průběhu příštího roku.

Autor je investiční analytik, Fincentrum & Swiss Life Select

Autor: Richard Bechník

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video