Ondřej Malý: Twitter i Facebook mohou být méně toxické, ukazuje studie. Stačí jen chtít | E15.cz

Twitter i Facebook mohou být méně toxické, ukazuje studie. Stačí jen chtít

Mark Zuckerberg
Mark Zuckerberg
• 
ZDROJ: Reuters

Ondřej Malý

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Sledovat Muskovo nakládání s Twitterem je jako koukat na telenovelu – není nouze o drobné zvraty a zábavné i mírně dramatické momenty. Jako třeba když pan šéf minulý týden oznámil zaměstnancům, že teď se bude makat na dvě stě procent. Tři čtvrtiny z nich usoudily, že zažít na vlastní kůži obdobu gründerského kapitalismu konce 19. století se jim nechce, a nechaly se radši propustit s odstupným. Příběh to ale jistě bude ještě rozvleklý. Zdá se, že Musk poslední dny řídí Twitter na základě anket a memů – jako v případě znovuaktivace profilu exprezidenta Trumpa, kterou si nakonec uživatelé (a jistě i hromada robotických účtů) odhlasovali.

Každopádně mezi balastem, který Musk publikuje na svém twitterovém účtu, se dají najít i příspěvky, které ukazují, že se (snad) snaží i rychle pochopit, jak Twitter funguje a proč. Minimálně co se týče obsahové moderace. Před pár dny tak tweetoval, že Twitter je o svobodě slova, nikoli o svobodě dosahu, a „negativní či nenávistné tweety budou co nejvíce oslabeny a demonetizovány, takže u nich nebudou žádné reklamy a nepřinesou Twitteru příjmy. Tweety nenajdete, pokud po nich nebudete specificky pátrat.“

Je to úplně totéž, jako kdyby si přečetl mimo­řádně zajímavou studii ekonomů z Becke­rova a Friedmanova institutu Chicagské univerzity, kterou publikovali minulý týden. Autoři Mateusz Stalinski, George Beknazar-­Yuzbashev, Rafael Jiménez-Durán a Jesse McCrosky ve studii „Toxický obsah a zapojení uživatelů na sociálních médiích“ požádali uživatele, aby si nainstalovali do svého prohlížeče rozšíření, které monitorovalo obsah na sociálních sítích. Pak analyzovalo úroveň jeho toxicity, tedy to, do jaké míry obsahovaly toxický obsah, který definují jako obtěžující, hrubý nebo nezdvořilý, případně velmi toxický, což jsou už urážky, nenávistné komentáře a podobně.

ELON MUSK

Video se připravuje ...

Polovině uživatelů pak doplněk prohlížeče toxické příspěvky skryl a polovině je nechal být. Autoři studie následně zkoumali, jak a zda se proměnilo jejich chování, a došli k zajímavému závěru. Lidé, kteří ve svém prohlížeči neviděli toxické příspěvky, si prohlédli na Facebooku o 23 procent méně obsahu a tím se jim zobrazilo méně reklamy. Na Twitteru nebyl efekt, co se týče obsahu, statisticky významný, ale došlo ke snížení množství reklam, které se lidem ukázaly, o 9,2 procenta. Zároveň tito účastníci studie přestali sami produkovat toxický obsah v podobě komentáře nebo odpovědi na příspěvky, protože je neviděli. Což potvrzuje hypotézu, že toxický obsah je sám o sobě nakažlivý jako mor.

Obecně vzato, studie potvrdila to, co jsme tak nějak tušili. Zaprvé sociální sítě – abychom citovali císaře Palpatina z Hvězdných válek – „cítí náš hněv“ a na toxickém obsahu vydělávají. To vysvětluje, proč ho algoritmy nemají motivaci potlačovat a také to, že když se lidem skryje, zobrazí se méně reklamy (protože uživatelé naštvaně nerozklikávají tolik komentářů). Zajímavé je, že účastníci se skrytým toxickým obsahem nestrávili na platformě kratší čas, takže pokud by Facebook, Twitter a další platformy měly zájem snížit množství zobrazeného toxického obsahu, nemusí jim to nakonec tolik zasáhnout výnosy, pokud přijdou na to, jak uživatelům ukázat reklamy jiným způsobem. A zadruhé pokud se lidem nenadává či se na ně neútočí, nemají motivaci nadávat a útočit a platforma se tak nějak stává kultivovanějším místem k životu.

Co – a zda vůbec něco – podobné výzkumy změní, je velká otázka. Sami autoři velmi správně říkají, že k potvrzení jejich poznatků by bylo velmi vhodné, aby podobný experiment udělaly platformy samotné, aby uživatelé nevěděli, že se jim některý obsah zobrazuje a některý ne, což by přineslo přesnější informace o jejich chování.

Možná by mohli požádat Elona Muska, který zjevně vládne nad Twitterem zcela auto­nomně a bez ohledu na cokoli, zda by jim s tím nepomohl. Twitteru pod Muskem by se koneckonců do budoucna hodila větší vstřícnost k sociálněvědní komunitě, která se zabývá moderací obsahu a zkoumá vliv různých nástrojů omezování na chování uživatelů (zvlášť když dle dostupných zpráv většinu moderátorů nechal Musk vyhodit či těm externím zrušil kontrakty).

Příští rok totiž dopadne na všechny velké platformy evropská regulace „Akt o digitálních službách“, která bude nutit Twitter a další k větší transparentnosti a zároveň k přísnější moderaci týkající se především nenávistného obsahu a zčásti i dezinformací. Musk tak bude minimálně v EU potřebovat v této oblasti dost zabrat.

Autor je spolupracovník redakce

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery