Nikým nevolený mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček označil názory nejvyšších politiků Ukrajiny, kteří nesouhlasí s anexí Krymu Ruskem, za „skřeky z neandertálské jeskyně“. To, že se Zeman lísá k Rusku, není nic nového, ale aspoň to zatím dokázal říct slušně. Ovčáčkovy výroky jsou ovšem tak pitomé, že jim v polistopadové historii není rovno.
A nejhorší je, že se tohle trdlo po skončení Zemanova mandátu ještě dočká nějaké trafiky v podobě postu diplomata někde ve světě, jak už to tak bývá. Potěš pánbůh.
Velkopodnikatel, ministr financí a podle všeho i budoucí premiér Andrej Babiš si do své vkladní knížky mohl – alespoň podle časopisu Forbes – zapsat pozitivní zprávu. Za čtyři roky jeho působení v politice se hodnota jeho majetku více než zdvojnásobila na 88 miliard korun. Není od věci si připomenout jeho dávný výrok, že „vstupem do politiky si zničil život“. Pane Babiši, mohl byste mi pomoci si jej podobně zničit také?
Spojené státy opustily „rodinu“ UNESCO, protože prý přijímá příliš protiizraelských rozhodnutí. Není to poprvé, pauzu si daly už v letech 1984 až 2003. Nejspíše další diplomatická přestřelka. Na druhou stranu z pragmatického pohledu – vzhledem k tomu, že nejstarším budovám je ve Státech tak zhruba dvě stě a něco let, což znamená pro Američany něco jako evropská gotika, je možnost USA rozhodovat o tom, co je světové historické dědictví, poněkud absurdní.
