Jedenaosmdesátiletý zlínský senátor František Čuba, zvolený za Stranu práv občanů, kvůli zdravotnímu stavu v horní komoře parlamentu dlouhodobě absentuje, posledních devět měsíců tam nebyl ani jednou. I když údajně úřaduje ve své zlínské kanceláři, po tvrdé kritice se rozhodl vzdát svého platu i cestovních náhrad. Křeslo v Senátu si ale ponechá. Stranický předseda APO, také senátor Jan Veleba, to rozhodnutí považuje za chlapské a čestné. Z toho řešení je podle něj jasné, že „tam nejde o peníze“. Čubovi třeba ne. Velebovi ano. Kdyby Čuba na křeslo rezignoval, zanikl by senátorský klub, v jehož čele stojí, a příspěvek na činnost by byl fuč.
Chlapskými řešeními zapeklitých situací se česká politika v poslední době přímo hemží. Sociálnědemokratický předseda senátu Milan Štěch by poslal do výroby živnostníky, lidovecký předseda Pavel Bělobrádek nedávno poradil matkám samoživitelkám, aby si našly nového chlapa, a nový ministr financí z řad ANO Ivan Pilný zase soudí, že i důchodci ještě mohou pracovat. Socializovat by se podle něj mohli například sekáním trávy v parku. No nic, hlavně že je mír.
Podle volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka by se nespokojení lidé neměli tišit koblihou nebo pětitisícovkou. A doufá, že se jim to brzy zají. Narážku na volební taktiku šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jde jen těžko přehlédnout. Tak jen na okraj − zatím to vypadá, že koblih nebude nikdy dost.
