Retro fenomén vládne světu i Česku. Záhy si to uvědomily i některé tuzemské řetězce s potravinami a přizpůsobily tomu model prodeje. Kupříkladu recept nizozemského Aholdu v jeho Albertech byl jednoduchý. A to ponechat v době návštěvnostních špiček uzavřenou podstatnou část pokladen, a tím rychle vytvořit něco, co zná dnešní mládež už jen z historických dokumentů: dlouhé fronty. Ano, život se bez čekání a více či méně vítaných odkazů na minulost bohužel neobejde. A dokonce i pokladní v Albertu už prý měsíčně něco stojí.
Nikoli na minuty, ale na léta se počítalo čekání na vlky v českých lesích. Přinejmenším profesní orgasmus zoologů před pár lety po zhlédnutí prvních fotek šelem z fotopastí střídá tvrdá ekonomicko-lidská realita. Její zatím poslední kapitolou je 29 mrtvých ovcí na Prachaticku. Nový fetiš zoologů se jmenuje šakal. Jaké jsou formy jeho kratochvílí, ukáže čas.
Podstatně kratší naopak může být čekání na první milion. Tedy alespoň pro ty z Čechů disponujících mysliveckou kamizolou, řádně vycíděnou flintou a profesi navzdory netřesoucíma se rukama. Česko má totiž svou první reálnou alternativu k dějinnému Klondiku. Je jím oblast prakticky celé Moravy a milion od státu získá každý myslivec, který v regionu vystřílí tisícovku divočáků. Nakolik připomene Morava po zavedení nucené správy myslivců nad územím v příštích týdnech syrská bojiště, je zatím nejasné.
