Mzdy nejsou jediný náklad. Firmy ztrácejí výkon v kanceláři
Firmy přesně sledují mzdy, nájem i ceny energií, ale jen málokdy počítají čas, který lidé ztrácejí kvůli hluku a nevyhovujícímu pracovnímu místu. Přitom i malý pokles výkonu se u desítek zaměstnanců může během roku proměnit ve statisíce korun, které v účetnictví nemají vlastní řádek.
Firmy dnes umějí vyjednávat cenu nájmu po korunách a pečlivě plánují mzdové rozpočty. Mnohem hůře se však v účetnictví hledá čtvrthodina, kterou zaměstnanec ztratí přesedáním do volné zasedačky, nebo energie spotřebovaná na soustředění vedle telefonujících kolegů. Tady vzniká náklad, který se neobjeví na jediné faktuře, ale firma ho platí každý pracovní den.
Web e15.cz nedávno popsal, jak AI a hybridní práce mění velikost i účel kanceláří. Pro vedení firem je však stejně důležitá méně nápadná otázka: kolik výkonu dokážou lidé ze svého pracovního dne skutečně využít.
Když jedna ztracená hodina stojí statisíce
Průzkum mezi dvěma tisíci britských zaměstnanců, o kterém letos informoval TechRadar, ukázal, že 71 procent dotázaných vnímá kancelářské rozptylování jako brzdu produktivity. Čtvrtina kvůli podmínkám v kanceláři ztrácela nejméně hodinu práce týdně. Největším problémem byl hluk.
Převedeno do modelové české firmy: pokud má kancelář padesát zaměstnanců a celkový měsíční mzdový náklad na jednoho člověka činí 60 tisíc korun, jediná ztracená hodina týdně u každého čtvrtého pracovníka vychází zhruba na 225 tisíc korun ročně. A to počítáme jen čas. Ne práci dokončovanou večer ani chyby vzniklé ve chvíli, kdy už lidem dochází pozornost.
Problém je jediný způsob práce
Open space kancelář měla zrychlit komunikaci a usnadnit spolupráci. Výzkum Harvard Business School ale ve dvou sledovaných firmách zjistil, že po odstranění fyzických bariér klesla osobní komunikace přibližně o 70 procent. Zaměstnanci ji z velké části nahradili elektronickými zprávami.
To neznamená, že otevřená kancelář automaticky nefunguje. Slabým místem je prostor, který nutí každého pracovat stejným způsobem. Telefonický tým může vedle účetních fungovat bez konfliktu jen do chvíle, než oba potřebují podat plný výkon. Kancelář proto nepotřebuje co nejvíce stolů, ale rozumnou volbu mezi kontaktem s kolegy a klidem.
Náklady často prozradí běžné chování. Když si lidé na soustředěnou práci rezervují zasedací místnost pro osm osob nebo raději odcházejí domů, není problém v jejich disciplíně. Prostor jim jednoduše nenabízí vhodné místo.
Ergonomie není benefit, ale údržba výkonu
Podobně firmy někdy chápou ergonomii pracoviště jako nadstandard, který přijde na řadu až po důležitějších investicích. Jenže člověk, který se několik hodin přizpůsobuje nízkému stolu nebo špatně nastavené židli, věnuje část své kapacity nepohodlí.
Kvalitní kancelářská židle sama o sobě produktivitu práce nezvýší, na což upozorňuje kancelar24.cz: „Židle hlavně musí odpovídat uživateli a zaměstnanec ji musí umět nastavit. U sdílených míst je pak důležité, aby změna polohy byla rychlá. Výškově nastavitelný stůl zase dává smysl tehdy, když podporuje střídání poloh, nikoli celodenní stání.“
Randomizovaná studie publikovaná v časopise BMJ sledovala 146 kancelářských pracovníků. Program s výškově nastavitelnými stoly výrazně omezil dobu sezení a účastníci současně uváděli lepší pracovní výkon i menší únavu. Novější studie z roku 2026 navíc ukázala, že pětiminutová procházka každou hodinu může zlepšit energii během dne, aniž by snižovala výkon. Dobré vybavení kanceláře tedy nemá člověka připoutat k dokonalejšímu stolu. Má mu umožnit pracovat přirozeněji.
Fluktuace přichází jako pozdější účet
Pracovní prostředí nebývá jediným důvodem, proč zaměstnanec odejde. Může však rozhodnout ve chvíli, kdy porovnává každodenní zkušenost v kanceláři s možností pracovat jinde. Globální průzkum Gensler z roku 2025 zjistil, že lidé v nejlépe hodnocených pracovních prostředích byli téměř třikrát častěji ochotni u své firmy zůstat.
Nevhodný kancelářský nábytek nebo hluk přitom nemusí vyvolat okamžitou výpověď. Nejprve se projeví únavou a snahou trávit v kanceláři co nejméně času. Teprve později se z nenápadné nespokojenosti může stát fluktuace zaměstnanců, jejíž skutečná cena je mnohem vyšší než cena nové židle.
Investice má začít měřením, ne katalogem
Návratnost investice do vybavení se nedá posoudit jen podle pořizovací ceny. Nejdříve je potřeba zjistit, kde firma výkon ztrácí. Pokud se zaměstnanci celý den izolují sluchátky, jde často o akustický problém. Když si podkládají monitory krabicemi, pracovní místo nebylo navrženo pro skutečné uživatele.
Někde stačí oddělit hlučnější provoz a vytvořit klidovou zónu. Jinde se vyplatí postupně vyměnit kancelářské židle nebo upravit nejvytíženější pracovní místa. Smysluplné řešení nemusí být luxusní ani plošné.
Podle specialistů kancelar24.cz není nejdražší nový kancelářský stůl nebo židle. Nejdražší je pracovní místo, na kterém člověk každý den ztrácí soustředění.
Firmy kupují mzdou pracovní čas. Prostředí ale rozhoduje o tom, kolik z něj zaměstnanci dokážou proměnit ve výsledek. Proto by kancelář neměla být jen položkou provozního rozpočtu. Je to součást výrobní kapacity firmy, i když se v ní nevyrábí nic hmotného.
