Konec zelené baterie Evropy. Norsko bude vrtat v Arktidě bez ohledu na EU
- Norsko bude pokračovat v rozvoji ložisek ropy a zemního plynu v Barentsově moři bez ohledu na postoj Evropské unie.
- Země je od roku 2022 největším dodavatelem do Evropy a pokrývá zhruba 30 procent poptávky EU a Británie.
- Evropská komise připravuje aktualizaci arktické politiky. Zvažuje klimatické cíle a bezpečnost.
Norsko bude dál rozvíjet ložiska ropy a zemního plynu v Barentsově moři bez ohledu na to, jestli Evropská unie nové vrty v Arktidě podpoří. Země už se také nepovažuje za „zelenou baterii Evropy,” uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters norský ministr energetiky Terje Aasland.
Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se Norsko stalo největším dodavatelem zemního plynu do Evropy. Pokrývá zhruba 30 procent poptávky Evropské unie i Británie. Z českého pohledu nahradilo Rusko u obou hlavních surovin, které Česko dováží. U zemního plynu, zejména potrubního, je dnes hlavním dodavatelem, u ropy druhým největším po Ázerbájdžánu. Plyn tvoří zhruba 15 procent celkových dodávek energie v Česku, ropa 25 procent.
„V dnešním geopolitickém a bezpečnostním prostředí a s ohledem na situaci se zdroji se domnívám, že pokračující aktivita v Barentsově moři slouží norským i evropským zájmům," řekl Aasland.
Evropský zákaz nových vrtů
Evropská unie ve své arktické politice z roku 2021 z ekologických důvodů zakazuje těžbu, ale i odběr z nových vrtů v Arktidě. Nyní zvažuje změnu postoje v reakci na obavy o energetickou bezpečnost. Nové stanovisko má představit pravděpodobně koncem září. Kritici namítají, že dodávky z nových arktických projektů by stejně trvaly řadu let a evropské krátkodobé problémy nevyřeší.
Pokud ropa i zkapalněný zemní plyn z Barentsova moře Evropská unie odmítne, Norsko je prodá jinde. „Jediné, co tím utrpí, je evropská bezpečnost. My tu flexibilitu máme,” uvedl generální ředitel největší norské ropné firmy Equinor Anders Opeda.
Ministr Aasland to potvrdil. „Tyto oblasti bychom rozvíjeli a pak bude na Evropské unii, jestli má mít moratorium na nákup," řekl. Arktická ropa se podle něj bude prodávat na světových trzích tak jako tak a plyn lze vyvážet po celém světě jako LNG.
Konec éry „zelené baterie”
Norsko se dříve prezentovalo jako „zelená baterie” Evropy. Podle Aaslanda je ale tato představa překonaná, protože Norsko samo nedokáže vyrovnávat evropský trh s elektřinou.
Tento koncept přispěl ke stavbě podmořských kabelů a vedení do Británie a Německa. V Norsku narazil na odpor poté, co evropské ceny elektřiny vzrostly a výkyvy ohrozily o zemi samotnou. Aasland uvedl, že Norsko nové interkonektory stavět nebude, ale na spolupráci v energetice s Evropou trvá.
Zemím na kontinentu doporučil, aby posílily stabilní zdroje elektřiny, které oslabilo zavírání uhelných a jaderných elektráren a nedostatek investic do nových plynových zdrojů.
Těžba zůstane na stejné úrovni
Norsko chce podle Aaslanda udržet těžbu i vývoz na současné úrovni nejméně do roku 2035 a produkce z Barentsova moře k tomu bude klíčová. „Pokud má Norsko zůstat dlouhodobým dodavatelem ropy a plynu do Evropy, pak musí být Arktida součást debaty," řekl ministr.
Norsko v Arktidě už suroviny těží, například z polí Johan Castberg a Goliat. Odkazuje se na příznivé podmínky, konkrétně na oblasti bez ledu, které jsou méně náchylné k únikům ropy a dalším dopadům na životní prostředí.
