Odbory kývly na platovou revoluci pro půl milionu lidí. Opozice varuje před účtem 38 miliard pro obce a kraje
- Odbory souhlasily s reformou platů až pro půl milionu zaměstnanců.
- Tarify už nemají klesat pod minimální mzdu či zaručený plat.
- Kraje a obce může změna podle opozice stát 38 miliard korun.
Nejen statisíce úředníků, sociálních pracovníků, zaměstnanců v kultuře, ale i školníků, kuchařek nebo uklízeček čeká zřejmě už od ledna platová revoluce. Žádný tarif s výjimkou pedagogů a akademiků už nemá být nižší než minimální mzda či zaručený plat. Navíc se budou příjmy pravidelně valorizovat spolu s nejnižším výdělkem. Počítá s tím návrh ministerstev financí a práce, s nímž ve středu souhlasily odbory.
Dosavadní systém tarifních tabulek se tak od základů změní, nově bude mezi jednotlivými třídami rozdíl ve výši nejméně čtyř procent. Pokud opatření začne už od příštího roku platit, nebude to však automaticky znamenat nárůst všech platů. Žádný pracovník by ale oproti současnosti neměl brát méně.
Odbory o změnu žádají 15 let
„Platové tarify, které se doposud zvyšovaly nepravidelně a formou vládního nařízení, se budou revolučně měnit tak, aby žádný tarif a platová třída nekončily pod minimální mzdou,“ řekl šéf rezortu práce Aleš Juchelka (ANO).
Změna se podle dosavadních hrubých odhadů dotkne 400 až 500 tisíc státních a veřejných zaměstnanců. Konkrétní počty a také vyčíslení nákladů má vláda v nejbližší době upřesnit.
„Pokud chceme kvalitní služby státu a veřejné sféry na úrovni, musíme ty lidi zaplatit,“ míní šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO). Kolik peněz si opatření vyžádá, má obsahovat návrh státního rozpočtu na příští rok, který ministryně předloží v pondělí.
Odbory veřejné sféry s návrhem na změnu platových tabulek souhlasí. Hodlají však ještě s kabinetem jednat o lednovém navýšení platů. „Reformu vítáme. Svazy více než 15 let žádaly o to, aby tarif začínal na minimální mzdě a od toho se vše odvíjelo,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Může ale nastat situace, kdy nemusí dojít k přidání,“ dodal odborář. Podle něj se zástupci zaměstnanců na středeční schůzce nedozvěděli, kolika lidí by se to týkalo.
Bude to drahé, varuje exministr
Podle dřívějších informací by přes polovinu nákladů na chystanou platovou revoluci měly hradit samosprávy. Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyčíslil, že opatření vyjde kraje a obce na 38 miliard korun. „Nejsem proti reformě platů. Jsem proti tomu dělat ji tak, aby nikdo předem nevěděl, co z ní bude mít konkrétní člověk. Reálně tato reforma může znamenat, že si zaměstnanci meziročně nevydělají ani korunu navíc,“ upozornil Jurečka.
Ve státních a veřejných službách pracuje přibližně 860 tisíc lidí. Přes 260 tisíc z nich má letos platový tarif pod minimální mzdou nebo zaručeným platem. „Bez přidání a úprav by příští rok pod zaručenou či minimální částku spadlo téměř 470 tisíc zaměstnanců,“ řekla náměstkyně ministryně financí Marie Bílková.
Návrh předpokládá, že od ledna bude nejnižší tarif začínat na minimální mzdě, která má příští rok vzrůst z 22,4 tisíce korun na 24,9 tisíce. V příštím roce by mělo být možné využít na dorovnání osobní ohodnocení bez souhlasu zaměstnance, tedy peníze na odměny.
Rozdíl v platovém základu podle vzdělání, odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Tarif by se měl zvedat každých pět let. O kolik by to mělo být, zatím nechtějí zástupci rezortů financí a práce přiblížit.
