Města budoucnosti potřebují vodu i zeleň. Modrozelená infrastruktura nabývá na významu
Jak mohou přírodě blízká řešení pomáhat městům zvládat dopady klimatické změny, bylo tématem dalšího bloku konference Šetrné budovy 2026. Odborníci se shodli, že zeleň, voda a jejich promyšlené propojení už nejsou jen doplňkem moderních projektů, ale stávají se důležitou součástí odolných budov i městského prostředí.
Blok věnovaný modrozelené infrastruktuře na konferenci Šetrné budovy 2026, kterou pořádala Česká rada pro šetrné budovy, otevřel debatu o tom, jak mohou přírodě blízká řešení zvyšovat odolnost budov a měst vůči projevům klimatické změny. Diskuse ukázala, že vedle technologických inovací získávají stále větší význam opatření, která pomáhají ochlazovat prostředí, zadržovat vodu a podporovat biodiverzitu.
Odborníci upozornili, že práce se zelení a vodou musí být součástí plánování od samého začátku. Právě schopnost propojit jednotlivá opatření do funkčního celku bude rozhodovat o tom, jak dobře se města dokážou vyrovnat s rostoucími teplotami, přívalovými srážkami i dalšími dopady klimatické změny.
Zelené fasády jako funkční součást města
Podle společnosti LIKO-S nejsou zelené fasády pouze estetickým prvkem, ale plnohodnotnou součástí městského prostředí. Vedle dlouhodobého přínosu pro klima přinášejí i okamžité efekty, které lidé vnímají v každodenním životě – nižší teplotu, kvalitnější vzduch nebo návrat přirozené biodiverzity.
Modrozelená infrastruktura pomáhá vytvářet zdravější prostředí ve městech a významnou roli hrají zejména budovy kombinující zelené fasády a střechy. Zelené fasády přispívají ke vzniku chladnějšího mikroklimatu a omezují efekt tepelných ostrovů. Společnost LIKO-S se živým stavbám věnuje dlouhodobě a navrhuje řešení, která pomáhají budovám lépe pracovat s teplem, vodou i okolním prostředím. Příkladem je projekt Aupark Bratislava, který získal titul Stavba roku 2025.
„Zelené fasády nejsou dekorace. Jsou funkční součástí města,“ říká Libor Musil, předseda představenstva LIKO-S holding.
Péče o zeleň je stejně důležitá jako její výsadba
Společnost CTP dnes spravuje více než 1 000 hektarů zeleně v téměř 70 průmyslových parcích. Zkušenosti ukazují, že samotná výsadba nestačí a rozhodující jsou první roky po založení vegetace, kdy stromy i další zeleň potřebují kvalitní péči pro vytvoření silného kořenového systému.
Průmyslové areály dnes představují významný krajinotvorný prvek, přesto bývá role zeleně a modrozelené infrastruktury často podceňována. CTP ji naopak vnímá jako plnohodnotnou součást areálů, která pomáhá zlepšovat mikroklima, podporovat biodiverzitu a začleňovat průmyslové parky do okolní krajiny. Výhodou společnosti je také dlouhodobá správa areálů, díky níž může sledovat vývoj zeleně v čase a systematicky o ni pečovat.
„Z našich ESG průzkumů mezi nájemci vyplývá, že zeleň a venkovní prostory patří mezi nejvíce oceňované aspekty průmyslových areálů. Potvrzuje se, že kvalitní prostředí má přímý vliv na komfort lidí, kteří v parcích pracují. Stojíme na prahu nové éry průmyslového developmentu, kdy jsou moderní areály navrhovány s důrazem na podporu biodiverzity a efektivní nakládání s dešťovou vodou,“ říká Jana Hrabětová, Head of Greenery v CTP.
Voda musí ve městě zůstávat co nejdéle
Společnost JRD upozorňuje, že současná města se bez systematické práce s vodou a zelení neobejdou. Přehřívání veřejného prostoru i budov patří podle zkušeností z praxe mezi největší problémy současného urbanismu. Řešení přitom často spočívá v návratu stromů, stínu, vody a schopnosti krajiny fungovat přirozeným způsobem.
Modrozelenou infrastrukturu proto JRD vnímá jako základ kvalitního prostředí, nikoliv jako doplněk. Součástí projektů jsou zelené střechy podporující retenci vody, ochlazování prostředí i biodiverzitu. Ve větších rozvojových územích společnost pracuje také s principy tzv. sponge city, tedy města schopného vodu zadržovat a využívat přímo v místě. Příkladem je projekt Terra Barrandov, kde se uplatňují střešní mokřady, retenční systémy i využití šedé vody pro závlahu zeleně.
„Města budoucnosti musí umět nejen šetřit energii, ale také aktivně pracovat s vodou a zelení. V JRD proto navrhujeme projekty tak, aby voda zůstávala co nejvíce v území – ať už prostřednictvím zelených střech, mokřadů nebo principů sponge city. Nejde o doplněk navíc, ale o základní předpoklad zdravého a dlouhodobě obyvatelného města,“ říká Jan Řežáb, zakladatel a majitel JRD.
