Půjčíme, když dáte lepší úrok. Česku zdražují dluhy, může za to Hormuz i hrozba nezvládnutého rozpočtu

Nebývá obvyklé, aby se cena státních dluhopisů otřásala více než akciové trhy. Už vůbec není běžné, aby během pouhých dvou týdnů vládní bondy znehodnotily o více než dvě procenta. Téměř alarmující je pak situace, kdy během takto krátké doby vystřelí náklady na financování státu na téměř čtyřleté maximum. Tři zmíněné dramatické faktory se přesto sešly, a to na tom z pohledu Česka nejméně příjemném místě. Totiž na dluhopisech českého státu.

Důvody mají podle expertů svou globální i čistě českou linku. „Globální příběh je to v té rovině, že opětovná eskalace konfliktu na Blízkém východě žene nahoru ceny energetických komodit, což oživuje obavu z dlouhodobě zvýšené inflace,“ uvádí Adam Ruschka z J&T Banky. Investoři tak aktuálně v budoucnu čekají i podstatně vyšší sazby centrálních bank včetně české. „V Česku pak specifickou roli může sehrát výhled na vysoké deficity státního rozpočtu a případné další rozvolnění rozpočtových pravidel,“ dodává Ruschka.

Strašák Hormuz se vrací

České státní dluhopisy dostaly zásah už na samotném startu hormuzské krize na počátku letošního března. Investoři bleskurychle přeskupili peníze na bezpečnější adresy a měny, což se odrazilo ve výprodeji tuzemských vládních bondů, s čímž se automaticky pojí i růst požadovaných úroků investory za půjčku Česku. Zhruba od poloviny května se ale situace začínala uklidňovat a trh přestal sázet nejen na druhou vlnu konfliktu, ale i na to, že se Hormuz propíše do střednědobě vyšší inflace a tím i vyšších sazeb a dražších peněz. Blízkovýchodní vývoj v posledních dvou týdnech ale znovu změnil situaci.