Jakub Cigler: Krize úplně změnila developerské prostředí | E15.cz

Jakub Cigler: Krize úplně změnila developerské prostředí

Jakub Cigler: Krize úplně změnila developerské prostředí
Jakub Cigler
• 
ZDROJ: E15, Anna Vacková

Denisa Novotná

Ateliér Cigler Marani Architects je podepsaný pod řadou velkých projektů v Praze. Ty největší, jako jsou proměna Václavského náměstí, holešovického Výstaviště nebo výstavba Copa Centra na Národní, ale zatím čekají na realizaci. „Objekt Copa Centra a stanice metra Národní třída jsou siamská dvojčata. Musejí být garance developera. Proto se od vydání stavebního povolení přes rok nic nedělo. Nicméně jde o projekt, který je i v těžších dobách zajímavý,“ říká partner ateliéru Jakub Cigler.

* E15: Je to už sedm let, co váš ateliér vyhrál architektonickou soutěž na přestavbu Václavského náměstí v Praze. Podle původních plánů už dnes měla být hotová minimálně spodní část náměstí. Kde proměna vázne?

Intenzivně připravujeme projekt pro územní rozhodnutí. Oproti soutěžnímu návrhu se teď nepočítá s tím, že by na Václavském náměstí jezdily tramvaje. Zároveň však v projektu musíme nechat prostorovou rezervu pro případ, že by se tato varianta znovu vrátila. Musí se také dořešit podzemní garáže v dolní části náměstí. V tuto chvíli neznám konkrétní termín realizace. V roce 2010 byly volby a nový primátor i starosta Prahy 1 se museli s projektem seznámit. Sám některým průtahům nerozumím. Ale nechci to zjednodušovat. Nejsem politik a možná není jednoduché tyto věci prosadit.

* E15: Jak se vyvíjí záměr na zahloubení magistrály u Muzea do tunelu?

Ten my neřešíme. Tehdy to byla jedna z podmínek architektonické soutěže. Ale myslím si, že je to nesmysl. Cílem by mělo být utlumení magistrály v centru. Začít už v oblasti Kačerova a skončit zhruba v Holešovičkách. Pak je nesmyslné dělat u Muzea tunel, který dopravu naopak zrychlí. Smysl by mělo nasadit sérii křižovatek, jež by dopravu zpomalovaly a tím pádem i psychologicky znepříjemňovaly průjezd centrem. Lidé by hledali jiné cesty. Mělo by být zafixováno, že magistrála rovná se problém. To, zda jsou na tunel vůbec peníze, je další věc.

* E15: Další soutěž, v níž váš ateliér zvítězil, se týkala dostavby shořelého křídla Průmyslového paláce na holešovickém Výstavišti a okolí Křižíkovy fontány. V tomto případě už není o realizaci vůbec slyšet.

Vyhráli jsme s návrhem, který byl velmi komplexní. Teď je na tahu město, aby připravilo záměr. Koncepce se ještě nezrodila, Praha se zároveň radí s nájemcem areálu Inchebou. Já bych se chtěl na projektu podílet jen za předpokladu, že se nebude vztahovat pouze na dostavbu vyhořelé haly, ale na proměnu celého pouťového „Kočkolandu“ a samozřejmě také areálu Stromovky. Nejsem si však jistý, zda je v dnešní době na komplexní řešení potřebné ekonomicko-politické klima.

* E15: Buďme na chvíli idealisty. Jaká koncepce by podle vás byla pro holešovické Výstaviště optimální?

Celý prostor by se očistil od náplavy, která tam nepatří. Vyzdvihla by se výstavní hala architekta Bedřicha Münzbergera z roku 1891 a další historické objekty. Potenciál celého prostoru by se využil ke sportovním aktivitám, směrem k Holešovicím a Bubnům by vznikly parkovací plochy. Na druhé straně by celá Stromovka sloužila jako relaxační a rekreační území s propojením do Troji. Dnes jsou mezi jednotlivými pozemky ploty, v areálu Výstaviště živoří restaurace, kam nikdo nechodí, a přitom existuje obrovský potenciál lidí, kteří navštěvují Stromovku. Tam navíc chátrá Šlechtova restaurace.

* E15: Vypadá to, jako by velké projekty, které jste před vypuknutím krize navrhli, usnuly. Copa Centrum na Národní rovněž přešlapuje na místě.

Krize úplně změnila developerské prostředí v České republice. Společnosti, jež vypadaly naprosto neotřesitelně, zmizely z trhu. Týká se to jak zahraničních firem jako třeba ING Real Estate Development, tak některých velkých tuzemských hráčů. Najednou nastoupily úplně jiné společnosti, z nichž některé se před pěti lety ani realitním byznysem nezabývaly. Jsou to většinou velké finanční skupiny jako například Penta, PPF, CPI nebo RPG. Mají příjmy z různých oblastí a vytipovaly si reality jako segment, do něhož má z dlouhodobého hlediska smysl investovat.

CPI získala polovinu projektu Copa Centra na Národní

* E15: Právě CPI Group koupila loni polovinu projektu Copa Centra. Co se změnilo?

Poté, co byly v podzemí odhaleny gotické sklepy, musela se podzemní část projektu upravit. Bylo třeba zapracovat i nové požadavky investora na rozpočet. Vzhledem k tomu, že je na výstavbu navázána rekonstrukce stanice metra Národní třída, není možné zahájit stavbu, aniž by mělo Copa Centrum zajištěné financování tak, aby se dodržely termíny. Objekt Copa Centra a stanice metra jsou vlastně siamská dvojčata. Musejí být garance developera. Proto se od vydání stavebního povolení přes rok nic nedělo. Nicméně jde o projekt, který je i v těžších dobách zajímavý. Kvůli spojitosti se stanicí metra ale nemůže být spekulativní.

* E15: Mění se nějak funkční využití objektů?

Z investičního hlediska nejde o nic zásadního, změny se týkají jenom sklepů.

* E15: Jedním z developerů, které silně postihla krize, je Orco Property Group. Vy jste pro něj připravovali návrh zástavby nádražního území v Bubnech. Nakolik je ještě aktuální?

V současné době zaznívají z magistrátu hlasy, že Bubny, stejně jako ostatní velké nádražní projekty, jsou v zásadě zmrazeny. Osobně si myslím, že je správné zahrnout velké rozvojové projekty do celkového fungování nového územního plánu, který by se teď měl začít připravovat úplně znovu. Původně chystaný plán postrádal koncepci. Nebyla za ním žádná strategie. Záměr nového radního pro územní rozvoj Tomáše Hudečka vytvořit metropolitní územní plán považuji za dobrou snahu něco změnit. Otázka je, nakolik se změnu podaří zrealizovat. Ale jsem optimista. Město nemůže nechat nádražní projekty jen na developerech. Nemělo by nechat České dráhy, ať prodají pozemky, a úplně vyklidit pole bez vytyčení jakékoli koncepce včetně řešení dopravy. Město musí vytipovat území, kde budou stát školy, muzea a knihovny.

* E15: Radní Hudeček plánuje sestavit sbor odborníků Ozvučná deska, který by se vyjadřoval k rozvoji metropole. Oslovil vás?

Pokud vím, zatím tento projekt teprve připravuje.

* E15: Vy jste byl i v poradním sboru bývalého primátora Pavla Béma. Mají takové sbory smysl?

Byl jsem v různých poradních sborech, inicioval jsem také vznik poradního sboru Bémova předchůdce Jana Kasla. Vždy mi vadilo, že se jednotlivé odbory magistrátu vyjadřují k dílčím problémům a přitom jim uniká celek. Ale nikdy se v Praze nepodařilo, aby se o projektech jednalo tak komplexně jako třeba ve Vídni. Postupem času se z toho tady stal spíš řečnický klub. Nicméně je vždy dobré, když se protichůdné názory mají kde střetnout a vyargumentovat.

* E15: Podívejme se na současné projekty v centru Prahy, které kvůli bourání starších domů vyvolávají vášně. Vám osobně se líbí zamýšlená novostavba takzvaného Květinového domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice nebo Novomlýnské brány na konci Revoluční?

Jako architekt bych objekty navrhl jinak. Ale na druhé straně by bylo nefér hlasovat proti. Oba projekty leží vzhledem ke své poloze na neuvěřitelně citlivé misce vah. Na Václavském náměstí se budovy neustále měnily už od dob Karla IV. I když prostor je stále přesně daný. Praha se vyvíjí. A teď je otázka, kde je ta hranice. Která budova má takovou hodnotu, že má právo další desítky let zůstat netknuta. A jaký objekt už do této kategorie nepatří, navíc když jeho majitel na zbourání intenzivně tlačí. I když řada odborníků, s nimiž si běžně rozumím, tvrdí, že by se tyto objekty bourat neměly, tak jsem spíš lehce pro jejich zbourání. Ale je pravda, že když slyším opačnou argumentaci někoho, koho si vážím, tak znejistím. Přestože obdivuji Prahu kvůli tomu, co nám tady zachovali naši předci, tak si myslím, že bychom si nějaký posun mohli dovolit. Neměli bychom zaujímat postoj, že každá změna je k horšímu, a radikálně konzervovat. Je potřeba dívat se na Prahu novýma očima.

Jakub Cigler (50)

Vystudoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze. V roce 1989 působil ve Velké Británii, kde spolupracoval s Janem Kaplickým, s nímž později otevřel kancelář v Praze. V roce 1990 si založil vlastní architektonický ateliér v Praze – Studio Jakub Cigler. Poté byl partnerem v architektonické firmě Aim a ve společnosti CMC Architects. V roce 2001 založil s Vincentem Maranim ateliér Cigler Marani Architects. Je členem několika profesních organizací, například Komise pro památkovou péči v Praze, uměleckého spolku Mánes, Amerického institutu architektů – evropské frakce i dozorčí rady České komory architektů. K mnoha realizovaným projektům patří administrativní komplexy Luxembourg Plaza a The Park v Praze, Portheimka Center, pražské sídlo Radia Free Europe nebo Digital Park II v Bratislavě.

Autor: Denisa Novotná
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!