Miroslav Pavlíček: Návštěvnost zámku Hluboká roste díky Rusům

Zámek Hluboká nad Vltavou

Zámek Hluboká nad Vltavou Zdroj: E15 Michael Tomes

Dominanta jihočeské krajiny, zámek Hluboká nad Vltavou, má za sebou relativně úspěšnou letní sezonu. Neznamená to ale, že by se osazenstvo chystalo na zimní spánek. Právě naopak, na Hluboké byli před lety průkopníky celoročního provádění, za což si mimo jiné vysloužili ocenění agentury CzechTourism. „Zimní návštěvnost představuje zajímavé číslo, tržby za tyto návštěvníky jen tak na ulici neleží,“ říká kastelán jednoho z nejnavštěvovanějších tuzemských zámků Miroslav Pavlíček.

E15: Zámek Hluboká nad Vltavou prošel v devatenáctém století podobně jako Karlštejn velkorysou přestavbou. Neuškodila mu? Váš kolega na Karlštejně tvrdí, že tehdejší stavební zásahy unikátní hrad zachránily. Jak to bylo tady?

Za vše mluví asi skutečnost, že při zahájení rekonstrukce tehdejší barokní věž Schwarzenbergům spadla. Zámek se přestavoval v letech 1840 až 1871 a za třicet let se přestavba dotkla téměř celého zámku. Samozřejmě že uvnitř jsou stále barokní i renesanční zdi, do interiéru ale zbytky baroka vystupují pouze na dvou místech. Je to barokní krb v knihovně a podlaha v kuchyni.

E15: Dá se tedy říci, že zámek je novostavba?

Vzhledově nepřipomíná nic, co tu stálo v minulosti. Nynější vzhled odkazuje na anglické královské sídlo Windsor, který se Eleonoře Schwarzenbergové tak zalíbil, že přesvědčila manžela, aby Hlubokou přestavěl do tohoto stylu. Už hotové plány se tak musely od základu proměnit.

Schwarzenbergův obří úvěr

E15: Je pravda, že si Schwarzenbergové vzali na přestavbu hypotéku?

Ano, rodina si tehdy vzala velký úvěr, myslím, že poslední splátka spadá až do dvacátých let minulého století. Podrobnosti ale neznám. Když to shrnu a odpovím na vaši první otázku, tak přestavba zámek i celou lokalitu udělala zajímavější. Dnes má toto místo neopakovatelnou atmosféru. Názory na vzhled Hluboké se ale různí, už v dobách přestavby se odborníci přeli, zda se do české krajiny hodí. Nechme to historii, mně a spoustě dalších lidí se líbí.

E15: Dalo by se říci, jakou má zámek hodnotu, kdyby se objevil na realitním trhu?

To si vůbec netroufám odhadovat, to bychom se museli obrátit na odborníky. Zámek má v každém případě nemalou historickou hodnotu.

Kastelán zámku Hluboká Miroslav PavlíčekKastelán zámku Hluboká Miroslav Pavlíček|Archiv E15

E15: Není hendikepem zámku Hluboká, že městečko v podhradí není až tak bohaté na památky a malebná zákoutí jako třeba Český Krumlov?

Pokud srovnáváte města Hluboká nad Vltavou a Český Krumlov, tak jsou to samozřejmě dvě nesrovnatelné věci. Hluboká pro mnoho lidí skutečně znamená pouze zámek. Nelze sice říci, že město dole nemá svou historickou hodnotu, ale s památkou UNESCO se nemůže měřit. V Českém Krumlově je skutečně na co se koukat, takže tam turisté nejezdí jen na prohlídku zámku. Na druhé straně je třeba říci, že město Hluboká se snaží turistickou nabídku výrazně rozšířit a nabídnout návštěvníkům i další vyžití. Je tu například golf, baseball, akvapark nebo nově vodní cesta do Českých Budějovic. Dále je zde ještě jeden zámek, lovecký zámeček Ohrada s přiléhající zoologickou zahradou.

Českých turistů ubylo

E15: Skončila hlavní sezona, jak si letos zámek vedl z hlediska návštěvnosti?

Ke konci října máme zhruba o pět tisíc návštěvníků více než loni. Na první pohled to vypadá hezky, ale za nárůst vděčíme především ruské klientele. Českých turistů bohužel dost ubylo. Pokud by vás zajímala absolutní čísla, tak momentálně počet návštěvníků činí zhruba 245 tisíc, za celý rok jich očekáváme ještě o 20 tisíc více. Stále jsme se nedostali na úroveň z doby před pěti lety, kdy si cestu na zámek našlo na 285 tisíc turistů, z toho o poznání vyšší procento tvořili Češi. Rusové tehdy ještě tolik nejezdili.

E15: Máte nějaké srovnání s ostatními hrady a zámky, jak si stojí Hluboká v žebříčku návštěvnosti?

Pokud jde o jižní Čechy, tak jsme na druhém místě za Českým Krumlovem. Ale ten rozdíl je minimální. Hluboká má daleko větší návštěvnost interiérových tras, Krumlov zase boduje věží.

E15: Říkal jste, že návštěvnost zachraňují z velké části Rusové. Můžete zmínit vývoj u dalších národností?

Začali k nám v poslední době jezdit ve větší míře Maďaři, Poláci a Slovinci. Ale Rusům nebo Ukrajincům se to zdaleka nevyrovná. Klesá nám podíl návštěvníků ze západních zemí.

E15: Vy jste na Hluboké byli průkopníky celoročního otevření zámku. Jak velkou část tržeb tvoří zima?

Minulou zimu od 1. listopadu do konce března přišlo 22 tisíc návštěvníků. To je celkem zajímavé číslo, tržby za tyto návštěvníky jen tak na ulici neleží. Vrátím se zase k těm Rusům. O novoročních svátcích je z jejich strany takový zájem, že můžeme provádět 24 hodin denně a jen tak tak vše zvládáme. Vzhledem k ochraně sbírek a pohodlí návštěvníků ale provádíme skupiny o maximálně 28 osobách.

E15: Jsou se zimním otevřením spojeny nějaké zvláštní nároky?

Provádíme na trase, kde se temperuje, což vyžaduje značnou pozornost. V žádném případě nesmí být změna teplot skoková. To by poškodilo sbírkové předměty. Když jsme tady měli v roce 2009 ministry Evropské unie, teplota v zámku se zvyšovala o jeden stupeň za jeden den. Zároveň se prostředí zvlhčuje, aby nedošlo k popraskání ostění a mobiliáře.

Zámek Hluboká by se uživil sám, ale v rámci Národního památkového ústavu funguje solidarita s méně navštěvovanými objekty. Větší část prostředků, které tady vyděláme, ústav převádí na rekonstrukce jiných památek

E15: Vím, že vaše účetnictví takto nefunguje, přesto pro zajímavost, uživila by se Hluboká? Pokrylo by vstupné provoz a nutnou údržbu?

Podle mého názoru zcela určitě. Ale v rámci Národního památkového ústavu funguje solidarita s neméně zajímavými, i když méně navštěvovanými objekty. Památkový ústav tak větší část prostředků, které tady vyděláme, převádí na rekonstrukce jiných památek.

E15: Stačí vám peníze, které dostáváte?

Musí stačit. Hospodaříme tak, abychom vystačili.

Povedený film je dobrá reklama

E15: Hluboká má pověst zámku přitažlivého pro filmaře. Platí to stále, nebo to skončilo Pyšnou princeznou?

Teď se sem po dlouhé době filmaři vrátili. Novou pohádku Tři bratři tady zhruba před měsícem natáčel režisér Jan Svěrák, ještě se sem vrátí v zimě, protože příběh má i svou zimní část. Předtím byla poměrně dlouhá mezera. Na konci osmdesátých let tady natáčeli východní Němci Šípkovou Růženku, známý je i pan Tau s Janem Werichem. Američané tady natáčeli různé reklamy. Nejznámější je ale vámi zmíněná černobílá pohádka z padesátých let.

E15: Je to zajímavý příjem pro památkový ústav?

Spíše než zajímavý příjem znamená návštěva filmařů spoustu starostí s nejrůznějším zařizováním. Náš hlavní příjem je z tržeb od návštěvníků. Každý povedený film je ale pro zámek dobrou reklamou.

E15: Chystáte na příští měsíce nějaké novinky?

Budeme poprvé provádět o Vánocích 25. a 26. prosince, budou to kostýmované prohlídky. Dále ve druhém patře připravujeme čtvrtou prohlídkovou trasu, jejíž součástí bude vedle hostinských pokojů i takzvaná stříbrnice. Tam shromáždíme naše nejcennější předměty a mince.

E15: Jak se člověk stane kastelánem? Laik by řekl, že Hluboká musí být pro všechny metou.

Na tuto otázku už jsem odpovídal mnohokrát. Je pravda, že se Hluboká nenabízí často. A já měl to štěstí, že mi ji před deseti lety nabídli. Už ve svých 17 letech v roce 1968 jsem při studiích začínal provádět na Orlíku. Jako externista jsem na tomto zámku prováděl 18 let. Následně jsem se účastnil výběrových řízení a uspěl jsem na zámku Blatná. Následovala Červená Lhota s kastelánskou praxí 10 let. Samozřejmě jsem si nikdy nepomyslel, že bych mohl dělat kastelána na Hluboké. Je to velký objekt a práce se zde výrazně liší od menších památek. Snažím se, aby odsud všichni odcházeli spokojení.

E15: Projevují zájem o zámek potomci bývalých majitelů?

Byl tu samozřejmě Karel Schwarzenberg, který na zámku pořádal setkání ministrů zahraničí Evropské unie. Před několika dny si zámek jako návštěvník prohlédl Bedřich Schwarzenberg, hned v roce 2003 jsem zde potkal i nejmladšího syna Alžběty Pezoldové. Skupina příslušníků rodu tady byla na návštěvě i s dánským korunním princem v minulém roce.

E15: Dostáváte nabídky na koupi zámku?

Tady se mi to nestalo, takovou nabídku jsem ale od jednoho návštěvníka dostal na Červené Lhotě.

E15: Nevybavuji si, že by se s Hlubokou vázala pověst o nějakém strašidlu. Máte tady nějaké?

Kupodivu tady žádné nemáme.

E15: Představoval bych si, že tu straší alespoň Záviš z Falkenštejna.

Ani on tady nestraší. Možná proto, že byl sťat na protějším břehu řeky.

Miroslav Pavlíček (61)

Vystudoval provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích. Začínal jako dlouholetý externí průvodce na zámku Orlík, v roce 1989 nastoupil jako kastelán tehdy státního zámku Blatná. V roce 1993 přešel jako kastelán na zámek Červená Lhota a od roku 2003 pracuje v kastelánské pozici na státním zámku Hluboká.