Nahradili jsme Rusko a Asii Blízkým Východem. Marže si držíme, říká Jan Volšík z Preciosy

Jan Volšík, ředitel obchodu a marketingu Preciosa Lighting

Jan Volšík, ředitel obchodu a marketingu Preciosa Lighting Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Jan Volšík, ředitel obchodu a marketingu Preciosa Lighting
Jan Volšík, ředitel obchodu a marketingu Preciosa Lighting
3
Fotogalerie

Sklářství, které patří k energeticky nejnáročnějším provozům, se musí připravit na těžké období růstu cen plynu i elektřiny. K tomu sklárnám zdražují i ostatní vstupy a vypadávají důležité trhy. Preciosa Lighting, která exportuje křišťálové lustry do celého světa, přesto zůstává optimistická. „Výhled pro tento rok díky nasmlouvaným projektům vypadá dobře, ale zůstávám opatrný. Uvidíme na konci roku. Máme výhodu, že naše výrobky nejsou jen produktem tavení křemíku v peci, ale vzbuzují zároveň emoce,“ říká šéf obchodu a marketingu společnosti Jan Volšík.

Preciosa Lighting patří k českým sklárnám s největším světovým věhlasem. Jak se jí daří čelit vysokým cenám energií, které drtí celý sektor?

My máme výhodu, že naše výrobky nejsou jen produktem tavení křemíku v peci, ale vzbuzují zároveň emoce. Prodáváme totiž značku, design. Samozřejmě, že ceny energií, které meziročně násobně zdražily, nás ovlivňují, ale zatím si s tím dokážeme poradit. Momentálně se snažíme přijít na to, jak celý výrobní proces zefektivnit. Elektrifikaci nicméně zatím nechystáme.

Jak moc vám energie zdražily?

V průměru to je meziročně o 90 procent. U plynu to je víc, asi 150 procent, elektřina o 70 procent. Z celkových provozních nákladů energie tvoří asi pět až sedm procent.

Dá se asi očekávat, že u většiny skláren, kde je přidaná hodnota nižší, je efekt cen energií vyšší. Je to tak?

Nemohu mluvit za ostatní, ale obecně spíše ano. U nás má možná ještě větší efekt skutečnost, že patříme do velké skupiny, která jedná za všechny divize. Jako velký odběratel si totiž dokážeme zajistit výhodnější podmínky než menší sklárny. 

Zmínil jste, že zkoumáte možnosti zefektivnění výroby. Co si pod tím představit?

Jsme ve fázi, kdy sledujeme vývoj na trhu s energiemi i technologií. Máme například připravený projekt solární střešní elektrárny a zároveň ve výrobě zkoumáme další možnosti úspor energií. Zatím jsme ale o ničem nerozhodli. 

Na kolik by investice do solárů vyšla?

Průměrně investujeme do fabriky zhruba 20 milionů korun ročně. Tímto rozpočtem se budeme řídit.  

Řada skláren připravuje nebo alespoň zvažuje investici do elektrifikace pecí. Proč u vás není ve hře?

Investiční náklady jsou stále příliš vysoké. Jednoduše nám to nepřináší takové úspory, aby se to vyplatilo.

Před válkou jste vyváželi hodně do Ruska, měli jste tam i pobočku. Rozhodli jste se trh stejně jako ostatní opustit?

My dodáváme do celého světa. Od Spojených států přes Japonsko až po Austrálii. V Rusku sice stále máme kancelář, nicméně jsme zastavili výrobu všech produktů, které na tamní trh mířily. Podobný útlum řešíme i na asijském trhu, kde je však příčinou pandemická situace, respektive přísná opatření vůči ní.

O jaké tržby jste tím přišli?

V Rusku jsme dělali asi tři nebo čtyři miliony dolarů obratu, které dnes nemáme. Vývoz tam neobnovíme minimálně do doby, než skončí válka, pak se uvidí, jaká tam bude situace a jaké budou nové vztahy s Evropou. Asie sice pro nás zatím zcela mrtvý trh není, ale veškeré projekty se výrazně zpomalily. Před pandemií nám Asie generovala v průměru mezi pěti až osmi miliony dolarů obratu. Nyní jsme na zlomku.

Dokázali jste to nahradit?

Díky zvýšené poptávce z Blízkého východu se nám to podařilo. V tuto chvíli tak máme tři hlavní trhy – Spojené státy, Evropa a Blízký východ. Každý je z hlediska tržeb zhruba stejně důležitý. Celkově dosahujeme obratu vyšších stovek milionů. 

Proč roste zrovna trh Blízkého východu? Týká se to jen vás, nebo i vašich konkurentů?

Za konkurenty hovořit nemůžu, ale ta vyšší poptávka je i obecnějšího charakteru. Obrovsky tam roste trh luxusních hotelů, kasin. Souvisí to i s letošním katarským mistrovstvím světa ve fotbale.

Energie nejsou jedinou položkou, která zdražila. Co dalšího má na vás největší dopad?

Kovovýroba, elektrosoučástky, písek, chemikálie, vlastně všechno.  Ale většinou to podobně jako u energií s dodavateli řešíme a zatím se s nimi umíme domluvit. Když to jde, fixujeme si dodávky dopředu, a podobně. Samozřejmě největší nákladová položka jsou zaměstnanci.

Obrat v posledních letech spíše mírně klesá, před pěti lety jste ještě byli nad miliardou. Jak je to se zikem?

Jsme v černých číslech a v porovnání s předchozím rokem jsme si ještě polepšili. Konkrétní čísla ale dlouhodobě nezveřejňujeme.

Co očekáváte letos?

Nasmlouvané projekty nás naplňují optimismem, výhled vypadá dobře, ale zůstávám opatrný. Uvidíme na konci roku.

Daří se vám náklady propsat do cen? 

Snažíme se v prvé řadě nalézat úspory jinde. Pracujeme na tom, abychom zavedli úsporná řešení, zefektivnili výrobu a podobně. Zároveň ale samozřejmě musíme zvedat ceny.

Marže si tedy udržujete?

Marže je součást konečné ceny, která odráží aktuální situaci, náročnost projektů a jednání s klientem. Samozřejmě základem zdravého podnikání je zisk, aby se firma mohla dál úspěšně rozvíjet. 

Takže si zatím ponecháváte původní marže?

Dá se to tak říci.

Unikátní rukodělná výroba

Video placeholde
Preciosa • E15, Michal Nosek

Jan Volšík (49)

Je ředitelem obchodu a marketingu společnosti Preciosa Lighting. 

V Preciosa Lighting pracuje od února 2019. Předtím působil ve společnostech Retia, Safina, Renault Trucks nebo Aquasoft.

Vystudoval Brno International Business School, kde získal titul MBA.