Petr Gazdík: Postoj Kalouska k hnutí ANO je pokrytecký

Petr Gazdík

Petr Gazdík Zdroj: Anna Vackova, E15

Petr Gazdík
Petr Gazdík
Petr Gazdík
Petr Gazdík
Petr Gazdík
11 Fotogalerie

Šéfa hnutí Starostové a nezávislí Petra Gazdíka překvapil výrok předsedy partnerské strany TOP 09 Miroslava Kalouska, který tento týden nevyloučil vládnutí s ANO v krajích. Gazdík si spolupráci s uskupením Andreje Babiše dovede představit pod podmínkou, že půjde o lidi, kterým lze věřit. „ANO se snaží soustřeďovat moc a rozhodování do jednoho centra, chce řídit stát jako firmu. Náš postoj je opačný, chceme řídit stát jako dobře vedenou obec,“ říká. 

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který je bezpochyby největším kritikem šéfa ANO Andreje Babiše, tento týden nevyloučil, že v některých regionech může jeho strana vstoupit s babišovci do koalice. Velmi by si ale podle svých slov nepřál účast v krajské vládě, kde by měli hejtmana. Postoj Starostů jako partnera topky na parlamentní úrovni je stejný?

Snažíme se o věcnou politiku, kdy námi podaná ruka platí. S výjimkou extremistů se nevymezujeme proti nikomu. Ostře někoho kritizovat a zároveň už před volbami říkat, že bych s ním šel do koalice, mi připadá pokrytecké. Když si TOP 09 myslí, že hnutí ANO je čiré zlo a směruje Českou republiku k autoritářskému režimu, což v Poslanecké sněmovně slyšíme poměrně často, přijde mi nelogické spolupracovat s ním v krajích.

Starostové vnímají ANO jak?

Jako stranu, od níž se v řadě věcí zásadně liší. Jsme přesvědčeni, že problémy byrokracie a korupce tady jsou proto, že se nerozhoduje co nejblíže občanům. ANO se přitom snaží soustřeďovat moc a rozhodování do jednoho centra, chce řídit stát jako firmu. Náš postoj je opačný, chceme řídit stát jako dobře vedenou obec.

Jak o tom chcete přesvědčit možné partnery z ANO v krajích?

ANO má jeden problém, který připouští i Andrej Babiš. Je to nové politické uskupení, kde je spousta lidí, kteří se chovají nevyzpytatelně, mnoho se toho o nich neví. Ukázaly to problémy v řadě koalic ve velkých městech, které zavinily tamní organizace ANO. V krajích to bude podobné. Spoléháme proto na naše členy z komunální politiky, kteří to v daném regionu znají a řeknou nám, s kým je možné spolupracovat a s kým ne. Ve zlínském magistrátním zastupitelstvu jsme s hnutím v koalici, která funguje dobře. Nedávno jeden z radních za ANO přidělil svojí přítelkyni neoprávněně byt a na náš návrh okamžitě skončil.

V kampani rozdáváte melouny, tedy ne peníze, ale onu plodinu. Proč? Kritizujete politiku vlády, která je před volbami mimořádně štědrá?

Rozdávat jako vláda skutečně nemůžeme. Snažíme se do voleb vnést nadhled. Kraje rozdělují více než 130 miliard korun ročně a spousta těchto peněz nedoputuje tam, kam má. To znamená do kvalitních středních škol, zdravotnictví, sociálních služeb, oprav silnic. A my chceme slíbit, že budeme vést kraje transparentně, úsporně a vynakládat peníze pod dohledem občanů.

Co podle vás považují lidé za největší problémy a jak je kraje mohou řešit?

Trápí je obrovská byrokracie a nároky státu. Je to elektronická evidence tržeb nebo různé možnosti udávání v daňových a majetkových záležitostech a i v problematice ochrany ovzduší. Myslím, že migrace není zásadní téma. Přesto musejí mít občané elementární jistotu, že když je potřeba, stát zafunguje. Důležité je proto krizové řízení. Na Zlínsku jsme zažili řádění masového vraha v Uherském Brodu, metanolovou aféru a výbuchy v muničním areálu ve Vrběticích. Ukázalo se, že neexistuje koordinace mezi státem, kraji a obcemi. Chceme prosadit, aby na podobné situace včetně sucha nebo i migrační krize byly vytvořeny bezpečnostní plány a fungovala spolupráce s armádou a policií. Mimochodem, považuji to za nejlepší prevenci xenofobie.

Jedna věc je volební výsledek, druhá povolební vyjednávání, kdy se vítězný lídr nemusí stát hejtmanem. Mají Starostové nějaké programové mantinely, které jsou pro ně při uzavírání koalic nepřekročitelné? ČSSD například nechce do spojenectví se stranami, které jsou pro privatizaci krajských nemocnic či sociálních služeb.

U nás je to poměrně jednoduché. Nepůjdeme do koalice se žádnou extremistickou, xenofobní stranou a s komunisty.

A programové priority?

Strany matou voliče, dělají z nich pitomce. Jsem krajským zastupitelem a vím, že devadesát procent rozhodnutí jsou technicistní věci. Navíc kraje nejsou všemocné. Strany, které tvrdí, že zruší televizní poplatky pro důchodce nebo sníží daně, slibují nesplnitelné. Tyto a spoustu dalších věcí nelze z pozice krajského zastupitele ovlivnit. Krajské volby jsou především o osobnostech. O lidech, kteří jsou v daném kraji známí, něco pro něj už udělali a jsou schopni posunout ho dál.

Dobře. Ale například krajské zdravotnictví nebo sociální služby v pravomoci krajů jsou.

Jistě. A také tam spadají ještě střední školy, silnice druhé a třetí třídy a krizové řízení. To jsou dominantní pravomoci kraje.

Kde tedy vidíte priority Starostů?

Například Zlínský kraj byl v otázce průměrných mezd vloni poslední, dnes je na předposledním místě. Platy ve zdravotnictví a v sociální sféře jsou tam přímo žalostné. Takže určitě budeme pro jejich zvýšení.

Co privatizace nemocnic?

Po vládě ČSSD a komunistů řešíme spíše opačný problém, a to ten, aby nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, která byla v minulosti málem rozkradena, nezkrachovala. Její privatizace určitě není řešení. 

Často zdůrazňujete, že Starostové chtějí být na rozhádané politické scéně stmelujícím prvkem. Nedopadne to tak, že budete až příliš slevovat ze svých priorit?

Určitě bychom rádi obhájili hejtmana na Liberecku a přidali k němu dalšího. Také bychom byli rádi součástí několika krajských vlád. Naším cílem je dostat se do většiny krajských zastupitelstev.

Kde byste mohli zabodovat?

Dokonalejší kandidátky, než máme v Libereckém, Středočeském, Zlínském a Králové- hradeckém kraji, si snad ani nedovedu představit. Jsou kombinací úspěšných správců obcí, podnikatelů a dalších lidí, kteří ve svém volném čase dělají něco pro druhé, aniž za to nárokují jakoukoliv odměnu.

Co říkáte na průzkumy veřejného mínění, které vám příliš nefandí?

Krajská šetření nepovažujeme za relevantní, protože je často dělají subjekty, které nejsou v profesní organizaci výzkumných agentur. Jde spíše o manipulování veřejným míněním. Pamatuji se na agentury, které nám v některých krajských městech předpovídaly osmiprocentní preference a pak jsme tam vyhráli s třiceti procenty.

Angažujete se v problematice autorských poplatků, chcete je zastropovat. Už se vám podařilo přesvědčit ministra kultury za KDU-ČSL Daniela Hermana?

Starostové uspořádali demonstraci, které se zúčastnila i Pirátská strana a provozovatelé hotelů a restaurací jako zástupci živnostníků. Tento týden máme s panem ministrem jednání. Avizoval, že je připraven zabránit zvýšení poplatků o padesát procent, které prosazuje Ochranný svaz autorský.

Jenže váš pozměňovací návrh, který tomu měl zamezit, ve sněmovním výboru pro vědu, školství a kulturu neprošel.

Bohužel ne, nedoporučila ho náměstkyně pana ministra. Doufám ale, že si to vyjasníme. Novelu autorského zákona, kde budou poplatky zastropovány, je potřeba schválit do konce roku.

Jde o součást kampaně vašeho hnutí?

Ne. Je to součást práce Starostů v parlamentní, krajské a v obecní politice. Řešíme konkrétní problémy. I když je neotiskují bulvární noviny na prvních stránkách, ovlivňují život lidí mnohem více, než se zdá. Ať už je to Zemědělský půdní fond, registr smluv, výběr mýta, nespravedlivé trestní stíhání komunálních politiků nebo desítky věcí, které
doputují do parlamentu z ministerstev, snažíme se těm největším nesmyslům zabránit a omezovat byrokracii. Naší snahou je, aby zákonů a novel vznikalo co nejméně. Sněmovna nemá být továrnou na zákony. Má jich naopak produkovat co nejméně a co nejkvalitnějších.

Petr Gazdík (42)

Absolvoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, do roku 2002 učil matematiku, zeměpis a tělesnou výchovu na základní škole v Bánově. Osm let byl starostou obce Suchá Loz. V roce 2008 byl zvolen zastupitelem Zlínského kraje za Starosty a nezávislé. Následující rok se stal předsedou hnutí, kterým byl do roku 2014. Znovu jím byl zvolen letos. Od roku 2010 je poslancem, zastával post šéfa klubu TOP 09 a STAN. Od prosince 2013 je místopředsedou dolní komory. S manželkou Evou má syna a tři dcery. Mezi jeho zájmy patří skauting a florbal.