Šéf Hamé Martin Štrupl: V Číně se nám daří, Afrika vzdoruje
Společnost Hamé prošla v posledních letech velkou změnou struktury svých výrobků. Jedna z největších potravinářských firem v Česku se přeorientovala od tradičních paštik a masových konzerv pro český trh na jiné typy potravinářského zboží určeného především na export. „Kdybychom měli portfolio a skladbu trhů jako před deseti lety, nebylo by Hamé rozhodně tak velké a tak ziskové, jako je nyní,“ říká Martin Štrupl, generální ředitel podniku, který má deset výrobních závodů ve čtyřech zemích.
Hamé na jaře převzala norská Orkla. Jak se projevuje vliv nového majitele na provozu a podobě firmy?
Pro nás je to změna. Předtím bylo Hamé sólistou, který měl za investora private-equity fond, takže s vlastníkem řešil pouze zisk a dividendu. Nyní jsme součástí korporátní firmy z oboru, takže jde mnohem více o reporting a větší komunikaci s centrálou a managementem Orkly.
Žádá nový majitel změnu toho, co Hamé vyrábí, případně určuje směr, kterým by se měla firma vydat?
To ani ne. Orkla pochází ze Skandinávie a tamní výrobky jsou tedy v Česku trošku dražší. Takže se spíše bavíme, co by Hamé mohlo vyrábět pro jiné společnosti Orkly než obráceně.
Zatím je to na začátku, pod novým majitelem jsme teprve půl roku. Týká se to věcí z oblasti dětské výživy, rajčatových výrobků nebo hotových jídel. Ale o konkrétních výrobcích není zatím rozhodnuto.
Před lety jste říkal, že je potřeba změnit portfolio kvůli tehdejší krizi. Stalo se tak?
Ano, byla to jediná správná cesta. Hamé je dnes tam, kde je, díky rozrůznění výroby. Kdybychom byli ze tří čtvrtin závislí a orientovaní na masové výrobky – paštiky, hotová jídla a masové konzervy – jako před deseti lety – a kdybychom byli ze tří čtvrtin orientovaní na český trh, nebylo by Hamé rozhodně tak velké a tak ziskové, jako je nyní.
Uvažujete o rozšíření své nabídky například o mléčné výrobky či nápoje?
Do nápojů určitě nepůjdeme. To je trh, který je velice obsazený a hodně konkurenční s relativně nízkou marží – tedy pokud v tomto segmentu nemáte silnou značku, jako třeba Mattoni. Mléčné výrobky jsou jiná věc. Něco již vyrábíme, například Hamánka pro děti a další výrobky s vyšším obsahem mléka, jako jsou dětské jogurty a přesnídávky. To chceme rozšiřovat.
Chystáte nějakou spolupráci s Vitanou, kterou Orkla v Česku také vlastní?
Minimální. Naše kategorie výrobků se nepřekrývají, Vitana je zaměřena na jinou část trhu. Vidím jiné společnosti, se kterými budeme potenciálně více spolupracovat.
Ve Skandinávii?
Určitě je to rakouský Felix (výrobce kečupů, omáček a majonéz – pozn. aut.) a firmy z Pobaltí nebo Indie. To jsou zajímavé příležitosti, protože naše produkce jsou si blíže.
Ve výrobních závodech vám chyběli zaměstnanci. Podařilo se je najít, nebo nouze trvá?
Pořád trvá. Stále nám chybějí desítky lidí, stejně jako všem firmám v republice. Museli jsme proto zvyšovat mzdy, a to více než roste produktivita práce. To pro firmu není zdravý jev.
Čím to je?
Ekonomika je z hlediska pracovních sil přehřátá. A bohužel je přetížená i z hlediska dopravní obslužnosti, neboť infrastruktura nedostačuje potřebám nynějšího ekonomického boomu.
Silnice a železnice – to je obrovská ostuda a velký problém. Doprava se velmi komplikuje, zejména z hlediska spolehlivosti a času, ať už je to doprava zboží nebo osob. Negativně to zasahuje do byznysu.
Kdybych se rozhodoval jako investor, byly by pro mne tyto dva faktory negativní – dostupnost pracovních sil a dopravní infrastruktura.
Chtěli jste nabrat pracovníky z OKD, kde se masivně propouští. Povedlo se?
Ne. Nabídli jsme to přes Hospodářskou komoru i hejtmanovi Moravskoslezského kraje, ale zatím nemáme adekvátní odezvu.
Stejně tak jsme nabídli zaměstnání Rumunům či Ukrajincům. Ale rozhodovací procesy jsou těžkopádné a zdlouhavé. Takže zatím u nás v Česku pracují z 99 procent Češi a Slováci.
Loni jste také nabízeli práci syrským uprchlíkům. Neuškodili jste si, když vidíte negativní ohlasy na takzvané nelegální imigranty?
Někteří politici na tom stavějí kariéru, ať už pozitivně nebo negativně. To nás úplně nezajímá. Média se tomu samozřejmě věnují – ale reálně tady uprchlíci nejsou, takže toto téma je pro nás passé.
Předloňské tržby stouply Hamé o osm procent na 6,01 miliardy. Už máte odhad pro loňský rok?
Osmiprocentní nárůst v tržbách nezopakujeme. Bude to méně, ale pořád to budou nižší jednotky procent. Je to dáno i tím, že se soustředíme na strukturu tržeb a proti roku 2015 vyrábíme i méně privátních značek. To je naše strategie i do budoucna.
Tržby z Ruska vám předloni kvůli embargu naopak klesly o pětinu. Jak to s nimi vypadalo loni?
Loni už se Rusko hodně uzdravilo. Neklesli jsme ani tak v prodaném objemu – ten je zhruba stejný. Hodně nás ale ovlivnil kurz slabého rublu vůči koruně, a protože zisk převádíme do korun, bylo to znát. Museli jsme v Rusku zdražit, navíc máme ruské rublové náklady.
V současnosti proto stále více překlápíme výrobu do Ruska. Už devadesát procent toho, co v Rusku prodáme, je vyráběno v ruském výrobním závodě Hamé. Také situace na tamním trhu se stabilizovala a už neklesá. Ziskovost je významně lepší.
Podíl tržeb z Česka vám už několik let klesá ve prospěch exportu. Které exportní trhy se na tom podílejí nejvíce?
Absolutní tržby jsou v Česku relativně stejné a stabilní. Podíl na celkových tržbách klesá kvůli nárůstu prodejů v zahraničí. To se týká hlavně Ruska a Maďarska. Velký výkyv měla Ukrajina, kde se prodeje propadly téměř na nulu, ale nyní už zase stoupají. Slovenský trh se zvyšuje pomalu, tam chceme určitě zrychlit. Loni se také lépe dařilo v Rumunsku
Jsou trhy, na kterých jste naopak zaznamenali pokles?
Většinou to jsou trhy, které se dostaly pod nějaký externí vliv. Byli jsme například hodně silní v Kazachstánu a Ázerbájdžánu. Tyto země ale v posledních letech výrazně devalvovaly měny, takže naše zboží, ať už jsme je vozili z Česka či Ruska, bylo dražší. Prodeje a tržby tak výrazně klesly. Obdobně to bylo na Ukrajině. Ale tyto země nemají na našem exportu nějaký větší podíl a nejsou pro nás tak významné.
Loni v květnu jste na potravinářském veletrhu SIAL v Šanghaji uzavřeli dohody se čtyřmi společnostmi o distribuci svých výrobků v pěti čínských provinciích. Už to má nějaký konkrétní dopad na export?
Má. Nyní do Číny vyvážíme jednotky kontejnerů za rok. Potenciál je vzhledem k velikosti trhu v určitých kategoriích výrazně větší. Máme tam distributory, domluvili jsme se na nějaké podpoře, zalistovali jsme výrobky do některých řetězců. Když se zboží prodává, automaticky se generují nové objednávky. Není to fixní kontrakt na několik tisíc tun. Tak to v potravinářství nechodí. Jde to krok po kroku.
Čínští politici byli loni v Česku, naopak do Číny se nedávno vypravil například ministr zemědělství Marian Jurečka. Pomáhá vám ve snaze uchytit se na čínském trhu vstřícný postoj části české politické reprezentace?
Myslím, že ano. Říkám na rovinu, že to podporuji. Čína a čínský spotřebitel potřebují výrobky ze spřátelené země. Česká značka tam má dobrý zvuk, Česko je bráno jako přátelská země a určitě to tomu pomáhá. A nejen v Číně – stejně to funguje i v Rusku.
Před lety jste také plánovali proniknout do střední Afriky, například do Senegalu, Konga a do Nigérie. Podařilo se?
Tak jako se povedla Čína a některé další trhy, tak Afrika zatím ne. Nemá to žádný hmatatelný výsledek. Dál se tam prezentujeme, ale posíláme tam spíše kusové zásilky, ani ne jednotky kontejnerů.
Snažíme se nyní v jiných státech, spíše na severu Afriky. Moje vize ale byla masivnější. Pořád si ale myslím, že dlouhodobě je Afrika správná cesta. Potravinově není soběstačná, potřebuje dovoz, zároveň se tam zvedá kupní síla. Naše potraviny jsou navíc vhodné pro distribuci a skladování v tamních přírodních podmínkách. Nicméně se nám tam zatím nepodařilo nějak více proniknout.
Stát se snaží podporovat tuzemské prodejce například budováním značek kvality. Je ta podpora dostatečná?
Reálný dopad neodpovídá financím, které se na to spotřebovávají. My se hlavně spoléháme na naši značku a vlastní podporu. Dnes je módní – a vidíme to nejen v Česku, ale na všech trzích – že se výrobci, zejména střední a menší, zaštiťují různými vlaječkami a označováním různých regionálních původů. My jsme stále nejvíce český výrobce, ale na výrobky dáváme značku Hamé. To je základ.
