V Japonsku nejsme zvyklí na velké dřevostavby, ale to se změní, věří šéf firmy, která postavila český pavilon na EXPO 2025
Český pavilon působí na EXPO 2025 nejen jako optimální místo s terasou pro pozorování vodních a dronových show na blízké tematické zóně Vodní svět. Češi zde hlavně prezentují unikátní technologie, s nimiž celodřevěný dům ve tvaru spirály a se skleněnou fasádou dokázali realizovat. Kazunori Murao, šéf společnosti Daisue, která pavilon z českých dřevěných CLT panelů postavila, věří, že tuto technologii brzo začne používat při dalších – víceméně běžných – stavbách v Japonsku. „Je to skvělá ukázka možností, čeho lze jen se dřevem dosáhnout – a jak vysoko,“ říká v rozhovoru s e15.
Při slavnostním otevření českého pavilonu na EXPO 2025 zde v Ósace jste v rámci svého proslovu zmínil, že samotná stavba byla výzvou. Můžete rozvést, v čem vás za poslední rok tuzemský pavilon nejvíce potrápil?
Ta stavba je jednak velmi komplexní, jednak je ale dřevěná, a hlavně má složitý spirálový tvar. Další věc, kterou jsme museli intenzívně řešit, tak byla samozřejmě protipožární opatření, což vyplývá z toho použitého materiálu. V Japonsku prostě nejsme zvyklí na takto rozsáhlé dřevostavby.
V Japonsku jsou ale dřevostavby celkem populární, ne? Roste poptávka po větších a vyšších dřevostavbách?
To máte pravdu, nízké stavby ze dřeva jsou v Japonsku celkem populární, nicméně dřevo je v nich doplněno zpravidla jinými běžnými stavebními materiály – betonem či ocelí. Čistě dřevěné stavby jsou vzácné. I proto považujeme český pavilon, respektive použité české technologie a materiály, za skvělou ukázku možností, čeho lze jen se dřevem dosáhnout – a jak vysoko!
Na stavbě jste spolupracovali s firmami z Česka. Jste s touto spoluprací spokojení? Vzešlo z ní třeba nějaké dlouhodobé partnerství?
Uzavřeli jsme strategické partnerství a pracujeme na dalším importu těchto technologií do Japonska.
Japonská média se v posledních týdnech poměrně intenzivně věnovala české účasti na EXPO 2025 právě i díky tomuto pavilonu. Ozval se vám v průběhu těchto posledních měsíců třeba už nějaký potenciální japonský zákazník, který by o stavbu z těchto technologií měl zájem?
Naneštěstí zatím ještě ne, ale dejte tomu čas, vždyť jsme teprve otevřeli! Mnoho lidí se o český pavilon zajímá, myslím, že se řada z nich určitě nakonec ozve a bude z toho dobrý byznys.
Jak velký je v Japonsku trh s dřevostavbami?
Popravdě, k tomu nemáme žádná data. Nicméně, Japonsko je velmi tradicionalistické. Používáme dřevo při stavbě samozřejmě celkem běžně – hlavně při stavbě škol či domů. Ale typ stavebnictví s tak architektonickými specifiky, jako zde předvádějí Češi, tu není běžný. Poptávka se ale určitě rozšíří.
Jak se na tak velkou dřevostavbu tvářily japonské úřady? S tím, jak je pavilon specifický, to nemohlo být jednoduché vyjednávání o stavebním povolení…
Japonský stavební řád je velmi přísný – určitě přísnější než v Česku. Musíme počítat se zásahy zemětřesení, tajfuny a podobně. Navíc v případě této čisté dřevostavby se skleněnou fasádou přistoupily k požadavkům na velmi přísná protipožární opatření. Přesto vše jsme tu stavbu realizovali a věříme, že si tento typ staveb získá na popularitě.
