EXPOnovaný módní návrhář Jan Černý. Po olympijských dresech vytvořil i uniformy pro světovou výstavu v Ósace
Prestiž je slovo, které návrháře Jana Černého provází snad od doby, kdy redesignoval ikonické české tenisky, a možná ještě déle. Prestižní jednoznačně byla zakázka na návrh nástupové kolekce pro olympijský a paralympijský tým na hrách v Paříži a prestižní je i příležitost vytvořit uniformy pro český tým na světovém Expu v Ósace.
Jana Černého jsem poprvé potkal snad před deseti lety. Vzpomínám, jak jsem psal o jeho prvních kolekcích coby práci tehdejšího studenta designu oděvu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Právě na UTB se naučil řemeslu a většině principů, které využívá ve své práci. Už během studia nejen svou výškou, ale především svou vizí přesahoval ostatní „švadlenky“, jak se studentům oděvního designu občas nepěkně přezdívá.
Krejčí, dělníci a ulice
Jeho výjimečnost dokládají i místa jeho prvních stáží – ta úplně první ho zavedla do ateliéru Jakuba Polanky, českého módního génia, druhá následovala ve studiu britské značky Cottweiler v Londýně, která je známá svým futuristickým streetwearem. Jan nemohl mít lepší učitele – vizionáře, kreativce, lidi znalé řemesla i byznysu. Dnes se on sám profiluje jako významný tvůrce na poli české i mezinárodní módy, jehož práce získává uznání nejen mezi odborníky, ale také u široké veřejnosti.
Jan popisuje svou tvorbu jako fluidní a pořád se měnící. „Ale mám tři stabilní pilíře – tailoring, workwear a street,“ dodává. Odkazuje tak zaprvé na krejčovské zpracování oděvů, jež klade důraz na precizní střih, kvalitní materiály a pečlivé řemeslo, zadruhé na módní inspiraci pracovním oblečením, která čerpá z oděvů používaných v průmyslu, řemeslech nebo v armádě, a zatřetí na streetwear vycházející z městské módy a městských subkultur.
Jeho tvorba je často spojená s recyklací materiálů, dekonstrukcí, experimentováním se siluetami a propojením českého kulturního kontextu s globálními módními trendy. „Kombinuji tyhle přístupy a dělá to dobrý mix. Hodně mě ovlivňují lidé kolem mě, kteří si uvědomují originalitu a hodnotu a umějí ocenit, že těm věcem dal někdo myšlenku a ducha. Vidí odkaz, který tam je vložený,“ zamýšlí se Jan.
Právě neotřelým a inovativním přístupem ke streetwearu a progresivní módě se Jan v roce 2017 dostal do popředí české módní scény, ve svých kolekcích zkombinoval prvky vysoké módy s inspirací z každodenního života a ulice. Už během svých studií spojil svou sílu s firmou Moleda, výrobcem legendárních bot značky Prestige, a dal tak možnost vzniknout nové hvězdné spolupráci. Obuv, kterou navrhl, měla původně posloužit pro přehlídku na Mercedes-Benz Prague Fashion Week v roce 2018. Nicméně tenisky této značky najdete v Janových kolekcích dodnes.
Velkým životním, a především kariérním milníkem pro něj byla půlroční stáž u Louise Vuittona v Paříži, kterou absolvoval v roce 2019 pod vedením tehdejšího kreativního ředitele Virgila Abloha. Výzvou byl i rok 2022, kdy se stal kreativním ředitelem tradiční české značky Kara, kterou se snažil modernizovat.
Šebková taky
V září 2023 ovládl módní Prahu, když na terase Jízdárny Pražského hradu předvedl v pořadí již jedenáctou kolekci, avšak poprvé pod hlavičkou nové značky Jan Société. Svůj status krále české menswear scény utvrdil koncem loňského roku, kdy nadchl výpravnou show a kolekcí inspirovanou legendárním filmem Pelíšky.
Přehlídku si nenechal ujít nikdo z jeho klientů, módních nadšenců, odborné veřejnosti a neopomenul ji ani kritický hlas lidu – Jan neváhal do kolekce přímo zakomponovat onen nešvar, který se rozmohl ve třídě, jak líčí Eva Holubová coby učitelka v Pelíšcích, kdy děti velice často používají sprostá slova. Šebková taky.
Loni na sebe Jan výrazně upozornil nástupovou kolekcí pro olympijský a paralympijský tým na hrách v Paříži, která získala mezinárodní ohlas a pomohla Černému vybojovat ocenění Grand designér roku. A letos se mu dostalo opět další příležitosti nadchnout svět a předvést to nejlepší, co umí – navrhl uniformy pro český národní pavilon na světové výstavě Expo 2025 v Japonsku. Jeho značka Jan Société se tak stala oficiálním módním partnerem českého pavilonu.
Funkční a pohodlná uniforma
Je to téměř rok, kdy jsme si Janem povídali v rozhovoru pro e15 magazín o jeho olympijské kolekci. Tehdy mi řekl, že bude brutálně speciální. Co připravil do Japonska? „Kolekce oblečení určená pro Expo je v mnoha směrech naprostý opak toho, co jsem vytvořil na olympiádu. Zásadní roli sehrál už jen fakt, že olympijský ceremoniál spočíval v jednom momentu. Doslova v jedné minutě, kdy bylo cílem zaujmout,“ vysvětluje. Oproti tomu česká výprava v Ósace bude Janovy uniformy používat celý půlrok po dobu trvání Expa. „V Paříži šlo o to vytvořit vizuálně poutavé, efektní věci, kterých si lidé všimnou a zapamatují si je. A věřím, že to se povede i nyní,“ popisuje nadšeně designér.
Jan se opět snažil najít pojící článek mezi konzervativní českou kotlinou a hostující destinací, tentokrát progresivní zemí vycházejícího slunce. „Spojitost mezi našimi kulturami jsem paradoxně našel v českých montérkách – modrácích. Pro Japonsko je workwear velmi typický a mezi tamními obyvateli velmi oblíbený,“ říká.
Jan v uniformách opět zachovává vše charakteristické pro svou tvorbu. Přepracovává do stylové podoby něco tak globálního, jako je workwear, tedy styl oblečení inspirovaný tradičními pracovními uniformami, jejichž součástí jsou montérky, bundy, cargo kalhoty nebo boty s ocelovou špičkou. Tento styl vznikl z praktických oděvů dělníků, řemeslníků a farmářů, ale dnes je populární i v běžné každodenní módě. Definují ho odolné materiály, funkční detaily jako velké kapsy, zesílené švy, pevné zipy, umocněné volné střihy umožňující pohodlí a volnost pohybu podpořené neutrálními a přírodními barvami, jako je béžová, hnědá, khaki, modrá.
Jan totiž primárně myslel na ty, pro něž kolekci šil. Vznikla tak vzájemně kombinovatelná funkční sada kalhot, zástěry, trika, oversized košile a bomberu. Chybět nesmí šátek, který se pro Jana stal tak nějak typickým a bývá oblíbeným prodejním artiklem jeho značky. K pracovní uniformě patří i speciální pár tenisek Prestige.
„Japonci v zásadě nenosí vzorované věci. To jsem se tedy rozhodl respektovat. Hlavní motiv i inspirace jsou proto jakási praktičnost a designová čistota. Současně jsem myslel na to, že lidé v tom oblečení budou skutečně půl roku existovat. Opět se jedná o genderless artikly, tedy produkty, které jsou určeny bez rozdílu ženám i mužům,“ vysvětluje.
Smyslem zároveň bylo ukázat světu originální český design. Současně Jan zmiňuje ještě jeden důležitý faktor, jenž tvorbu ovlivnil. „Primárně jsem se chtěl vymanit z toho, aby hostesky měly klasicky bílou košili, černou minisukni a podpatky. Přijde mi to zastaralé, nevhodné, nehezké, a především sexistické v byznysovém prostředí, kde se tímto způsobem z žen dělají sexuální objekty. I proto jsem chtěl, aby vznikla pracovní uniforma, která bude nejen estetická, ale i praktická a pohodlná,“ vysvětluje.
S připravovanými projekty se vždy o Janovu práci zvedne vlna zájmu nejen ze strany medií, ale také veřejnosti, která jeho kolekce někdy vnímá kontroverzně a provokativně. „Progresivní? Možná. Provokativní? Ne,“ odmítá takové označení své práce Jan. „Všechno, co dělám, mě musí bavit a musím o tom být přesvědčený. Současně vidím, co a kam posouvat. Nebojme se věci posouvat! Pořád se vyvíjíme. Móda a design obecně jsou pro mě médium, kterým můžu na lidi působit. Ať jsou to samotné kolekce, následné show, komunikace na sociálních sítích, nebo třeba doručená objednávka z e-shopu,“ podotýká Černý.
Nelíbí se vám to? To je přece v pořádku!
Jan je dříč, což potvrdí každý, kdo ho zná nebo měl tu čest s ním pracovat. „I když je pro mě práce na prvním místě, nejsem už takový střelec jako dřív. Stále ale věřím, že když chceš něčeho dosáhnout, musíš si to odmakat,“ říká na to návrhář.
Značku Jan Société netvoří jen Jan sám. Je obklopen týmem lidí, které si pečlivě vybírá podobným sítem, jakým byl kdysi prosíván i on sám. Musím se ptát, zda je ještě designér, nebo už značka. „Především jsem člověk. A kreativec!“ upozorňuje Jan. „Koncepčně pracuji s Jan Société jako se značkou, kterou by jednou mohl někdo převzít. Snažím se, aby každá kolekce a show přinesly něco nového. Současně chci vytvářet konstantní DNA značky, která po vzoru velkých módních domů naplní archiv, z něhož můžeš čerpat.“
V čem spočívá Janova unikátnost? Především v osobitém designu, nápadu, ale například i v tom, že je hlasem své generace a její doby. „Je to taková společná symbióza mezi mnou a mými klienty. Rosteme spolu. Dospíváme spolu. Tedy vím, co chtějí. Nemusím je nutně šokovat. Chci lidi postupně učit. Přál bych si lidem víc otevřít hlavu. Lidé musejí pochopit, že je správně, když ne všechno se jim líbí. A pokud se jim něco nelíbí, tak to přece není špatné. Věřím, že kolekce Expo zaznamená stejný úspěch jako ta olympijská. Že ji lidé pochopí a docení,“ těší se na reakce veřejnosti Jan Černý.
