I za studené války jsme spolu mluvili více, řekl o Rusku americký generál na SHIFTS. Ukrajinou podle něj ohrožení neskončí

Dubnová konference SHIFTS 2026 začala v pražském hotelu Clarion a do metropole opět přivedla přední osobnosti ekonomie, byznysu, politiky i vědy ze střední Evropy i dalších částí světa.

Bush chtěl válku, Obama analyzoval, Trump spoléhá na instinkt

Generál ve výslužbě John Nicholson, dnes Senior Independent Director společnosti CSG a bývalý velitel jednotek NATO v Afghánistánu, na panelu zaměřeném na obranu nabídl osobní pohled na fungování americké armády pod třemi různými prezidenty.

„Bush stál v ruinách dvojčat a definoval se jako válečný prezident, který chtěl podporu veřejnosti pro válku,“ popsal Nicholson období po 11. září. Barack Obama podle něj přistupoval k rozhodování výrazně analyticky. „Chtěl podrobné informace, všechno si pročetl a vyslechl. Trvalo to déle, ale na konci procesu se vždy dokázal rozhodnout objektivně na základě tvrdých fakt,“ popsal.

Donald Trump naopak podle Nicholsona jedná jako typický byznysmen, který se rozhoduje rychle a ochotně podstupuje riziko. „Rád rozhoduje ne podle toho, co má na papíře, ale podle toho, s kým mluví a komu věří,“ řekl Nicholson.

John Nicholson v další části své promluvy na konferenci Shifts 2026 upozornil na dlouhodobou proměnu vztahů se Ruskem. Připomněl, že ještě v 90. letech a na počátku operací v Afghánistánu existovala mezi Západem a Ruskem určitá míra spolupráce, která se však po roce 2008 a anexi Krymu rozpadla.

„Dnes komunikujeme méně než během studené války, kdy jsme na sebe mířili jadernými hlavicemi, ale mluvili jsme spolu více,“ uvedl Nicholson a varoval, že ani případné ukončení války na Ukrajině neznamená konec hrozby.

V souvislosti s budoucností obrany zdůraznil, že klíčovou roli sehrají nové technologie a tempo investic. Ukrajinu označil za současného lídra v oblasti operačních konceptů i dronových technologií a upozornil na rostoucí význam umělé inteligence, autonomních systémů a kvantových výpočtů. Pro investory podle něj představují zásadní příležitost zejména oblasti protiletadlové a dlouhodosahové munice či protidronových systémů.

Zároveň poukázal na výrazný rozdíl mezi Spojenými státy a Evropou ve financování inovací. „Poměr investic do výzkumu a vývoje je zhruba pět ku jedné ve prospěch USA,“ řekl Nicholson. Evropa by se podle něj měla zaměřit především na vytvoření regulatorního prostředí, které umožní rychlejší zavádění technologií a posílí spolupráci mezi americkými a evropskými firmami.

Jako příklad uvedl i vlastní zkušenost ze společnosti CSG, která podle něj dokázala uspět na americkém trhu a získat kontrakt na dodávky munice, což podle něj ukazuje, že evropské firmy mohou být konkurenceschopné.

Medicína 3.0.

Panel věnovaný tématu medicíny 3.0 otevřelo on-line vystoupení neurovědce a autora úspěšného podcastu Huberman Lab Andrewa Hubermana. Americký profesor při Stanfordově univerzitě je jeden z největších odborníků na takzvanou neuroplasticitu mozku, tedy jeho schopnost dlouhodobě měnit neuronové dráhy. V této souvislosti připomněl i pozitivní roli stresu. „Právě určité vydráždění a stres, které cítíme při učení se novým věcem jako dospělí, je podmínkou zachování neuroplasticity lidského mozku,“ upozornil. 

Huberman ve svých podcastech zpopularizoval pojem „protokol.“ Během konference SHIFTS upozornil na zavádějící směšování „protokolů“ s biohackingem.

„Už jenom to slovo hacking implikuje něco na způsob zkratky, zjednodušení. Protokoly mají naopak některé své pevné zásady. Podobně jako třeba v laboratoři existují pravidla pro nakládání s tkáněmi. Protokoly zkrátka představují rámec pro experimentování s cílem dosáhnout stanovených výsledků. Nemají ale fungovat jako neměnné mantry. Jde o to, aby lidem fungovaly v jejich prostředí a životní situaci,“ dodal Huberman.

Mezi jeho osobní protokoly patří důraz na dostatečné zavodnění se po ránu a vystavení se slunečním paprskům co nejdřívě po probuzení.

Svou novou pražskou kliniku a projekt v longevity na konferenci Shifts26 představil také miliardář Daniel Křetínský. Jeho projekt ale neslibuje zázraky zdarma a na počkání. „Plné benefity pro pacienty platí, když dlouhodobě pracují způsobem, jak naši kolegové na klinice radí. I návštěva za účelem prevence a detekce problémů ale může zásadně pomoci,” popsal na konferenci Shifts26.

HX Clinic je vybavena řadou špičkových zařízení, z nichž lékaři poznají zdravotní stav pacienta a individuálně mu určí plán, který mu pomůže projektovat jeho zdravotní profil v budoucnu. Ideálně mu pomůže předejít nemocem ještě v době, kdy se nerozvinuly. „V důsledku to může být přidání zdraví pro závěrečných dvacet let života, možná i nějaký rok života navíc,” říká Daniel Křetínský.

Souboj o suroviny

Podle šéfa Monety Tomáše Spurného bude v příštích letech podobu světa definovat souboj o nerostné zdroje. Evropa podle němu v tomto souboji nebude hrát hlavní roli. „V přímém přenosu jsme svědky ekvivalentu studené války mezi USA a Čínou. Doufám, že to nebude mít takovou podobu, jako má současný konflikt s Íránem,“ řekl Spurný.

Naopak Evropa podle něj doslova páchá sebevraždu v tom, jak byrokraticky a neefektivně řeší zelenou politiku, jejíž náklady musí na konci dne někdo zaplatit. „Čísla ekonomického růstu v USA v porovnání s Evropou jsou neúprosná,“ řekl Spurný s tím, že Evropa doplácí na svou „politiku nepřirozenosti“.

Vláda práva v USA slábne

V panelu věnovaném posunu v investičním prostředí mírnil partner pražské pobočky White & Case Tomáš Jíně obavy z eroze současného postavení Spojených států na mapě světa. „Ano, vláda práva tam i vlivem čím dál častějších podezření z insider tradingu slábne, ale pořád méně než v jiných částech světa. Hlavním pilířem USA nadále zůstávají inovace, a na tom se nic nemění.“

Když jedna plus jedna dělá tři

Co-CEO skupiny PPF Didier Stoessel na akci popsal, že klíčem k růstu velkých skupin je schopnost systematicky propojovat jednotlivé byznysy do funkčního ekosystému. „Pokaždé, když něco přidáte, není to jedna plus jedna rovná se dvě, ale jedna plus jedna dělá tři“, řekl s tím, že velké platformy otevírají nové obchodní příležitosti a umožňují zákazníkům získat více služeb na jednom místě. Jako příklad uvedl vznik platformy OnePlay, která podle něj vyrostla ze snahy propojit telekomunikační a mediální svět a postavit službu na silném lokálním obsahu.

„Naším cílem je propojit všechny naše firmy, ať už jde o telekomunikace nebo média, a maximálně zjednodušit lidem život. Začíná to u banalit. Lidé neustále zapomínají hesla a uživatelská jména, proto chceme zavést jedno univerzální přihlášení k celému ekosystému,“ vysvětlil Stoessel. „Uživateli můžeme rovnou ukázat, co se děje na jeho bankovním účtu, nabídnout mu nový hardware nebo jiné zboží. Přesně to je smyslem našeho programu Unity, který propojuje naše služby do jednoho funkčního celku,“ dodal.

Zdůraznil také rostoucí význam dat a personalizace. „Customizace je pro nás budoucnost. Data dnes nejsou jen tabulka,“ dodal s tím, že právě práce s daty a umělou inteligencí bude klíčová pro další rozvoj mediálních platforem skupiny.

Střední Evropa láká investory nižší konkurencí

Panel věnovaný proměnám private equity v Evropě se zaměřil na srovnání západních a středoevropských trhů. Podle Ondřeje Benáčka z CEIP ukazují makroekonomická data, že region střední Evropy zůstává atraktivním místem pro růst firem. „Střední Evropa je výrobní základnou, je to ideální místo pro působení,“ uvedl.

Na rozdíl od západní Evropy podle Andrzeje Bartose z Innova Capital nabízí východní a střední část kontinentu větší prostor pro nové investice, i když za cenu vyšší náročnosti. „Investovat ve východním regionu je obtížnější, protože je nutné pracovat více, aby bylo možné dosáhnout stejných výsledků jako v západní Evropě,“ popsal. Matěj Kumstýř z RSJ Investments doplnil, že výhodou regionu je nižší konkurence mezi investory a jednodušší struktura lokálních transakcí.

Generační výměna je stejně zásadní jako geopolitické krize

Spoluzakladatel investiční skupiny J&T Patrik Tkáč při zahájení konference Shifts za zásadní trend dneška označil generační výměnu. „Po třiceti letech přichází na scénu generace dětí devadesátých let, která začíná přemýšlet o své budoucnosti, stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti,“ uvedl Tkáč, podle kterého jde o změnu srovnatelně významnou s geopolitickými otřesy, protože zásadně ovlivní, jak budou firmy i společnosti fungovat v dalších desetiletích.

Tkáč také otevřel otázku hodnot v podnikání. Odkázal přitom na populární seriál Succession, v němž podle něj chybí pozitivní postavy, a varoval, že byznys by se neměl vydat podobnou cestou. „Jedna z hlavních výzev byznysu je, abychom při něm předali dobré hodnoty, které přežijí,“ dodal s tím, že by si současná podnikatelská generace měla klást otázku, co po sobě zanechá, a to především v podobě principů a odpovědnosti. „Z tohoto světa bychom měli odejít s dobrým pocitem,“ konstatoval Tkáč.

Tkáč mimo jiné vyzdvihl také rozmach umělé inteligence. „AI je pokračování lidstva. Meli bychom za to být vděční. Přísloví ‚práce šlechtí‘, které se říká po tisíce let, ztratí na významu. Stále tu ale bude skupina lidí, která bude chtít víc a tito lidé budou výrazně lépe placení,“ řekl Tkáč na konferenci. 

Komplexní myšlení je nenahraditelné

Umělá inteligence bude mít podle Tkáče zásadní vliv i na podnikání, protože podle něj zásadně promění způsob, jak firmy vznikají i fungují. Zdůraznil, že kapitál zůstane klíčovou podmínkou rozvoje technologických projektů, zejména v oblasti AI, kde náklady na špičkové týmy rychle rostou. „AI umožní výrazně zefektivnit práci a omezit rutinní činnosti, rozhrne informační balast, takže podnikatelé se budou moci více soustředit na klíčová rozhodnutí,“ předpověděl.

„Je hloupost se bát, že nás AI přeroste, protože to nás přerostla humanita a ne roboti,“ říká Tkáč, podle kterého technologie sice umožní jednotlivcům vybudovat projekty, které dříve vyžadovaly rozsáhlé týmy, přesto však zůstane nenahraditelná lidská schopnost komplexního myšlení. „V investování Šmejce, Komárka a Tykače žádná AI nenahradí,“ dodal Tkáč.

O SHIFTS

Podle zakladatele konference a šéfredaktora e15 Nikity Poljakova stojí Shifts na jiném principu než většina podobných akcí. „Většina konferencí nabízí odpovědi. Shifts staví na otázkách, které ještě nemají jednoduché řešení. Právě to podle nás dává smysl,“ uvádí.

Konference se koná 28. dubna 2026 v Praze a je určena především seniornímu publiku z oblasti financí, politiky a strategického managementu. Organizátoři ji profilují jako jedno z klíčových výročních fór pro strategickou debatu ve střední Evropě.

Více informací najdete na stránkách akce zde.