Putin věští pád dolaru i eura a sází na ekonomický vzestup globálního Jihu

Rusko je vždy otevřeno všem, kdo mají zájem o vzájemně výhodnou spolupráci, ujišťoval v pátek ruský prezident Vladimir Putin na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. Šéf Kremlu, který před více než čtyřmi lety nařídil armádě napadnout Ukrajinu, což rozpoutalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, zároveň hned v úvodu svého vystoupení kritizoval evropské elity za to, co nazval krátkozrakou agresivní politikou.

„Sledujeme otřesy na energetických trzích, vyvolávající napětí v jednotlivých regionech, především na Blízkém východě, a jak je realizována krátkozraká politika evropské byrokracie, která je provázena agresivní rétorikou a vede k další ztrátě pozic Evropy ve světové ekonomice a navíc podkopává regionální a globální bezpečnost,“ prohlásil ruský vůdce.

Západ ukradl ruské rezervy, řekl Putin

Argumentoval mimo jiné tím, že státní dluh zemí eurozóny dosáhl už téměř 90 procent jejich hrubého produktu, u členských zemí Evropské unie přesáhl 81 procent HDP, zatímco u Ruska podle něj činí jen 16 procent. Putin také obvinil Západ, že způsobil zhroucení pravidel světového obchodu tím, že v okamžiku, „kdy začal prohrávat“, sáhl po sankcích a „krádeži“ ruských rezerv, což podle Putina nezvratně ovlivnilo postavení dolaru a eura. Západ zmrazil ruská aktiva v zahraničí v reakci na rozpoutání války proti Ukrajině.

Putin současně vyzdvihl vzestup „globálního Jihu“ a členských zemí uskupení rozvíjejících se ekonomik BRICS, které mimo jiné zahrnuje Čínu, Indii, Brazílii, Rusko a Jižní Afriku. Ujišťoval také o příznivých perspektivách Ruska, přičemž argumentoval dubnovým růstem HDP o 1,3 procenta, nízkou mírou nezaměstnanosti či růstem reálných mezd o 30 procent v posledních pěti letech. Agentura AFP podotkla, že ekonomické potíže země ruský vůdce bagatelizoval.

Moskva poprvé přiznala problém klíčového pilíře ruské ekonomiky. Západ tuší, co za tím skutečně je

Zahraniční