Rusko jako exportní trh pro Česko přestane existovat, hodnotí analytici tvrdé sankce
Odpojení některých bank od mezibankovního systému SWIFT a další opatření proti ruské centrální bance nevyhnutelně povedou k pádu ruského rublu, odstřižení od mezinárodních finančních trhů a k neschopnosti Ruska splácet své závazky. Pro české podnikatele se zároveň stane ruský trh nedostupný a Rusko jako exportní trh tak přestane pro Česko existovat. Celkový dopad na českou ekonomiku by se mohl projevit v pomalejším hospodářském oživení a zvýšené inflaci. V žádném případě by sankce neměly destabilizovat domácí finanční a bankovní sektor, který je velmi silný. Podniky obchodující s Ruskem by se měly připravit na to, že ruská strana nebude hradit své závazky. Vyplývá to z vyjádření ekonomů.
Evropská komise se společně s lídry nejlidnatějších zemí Evropské unie, Spojenými státy, Kanadou a Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Deník The New York Times nicméně podotýká, že Západ nesáhl po „jaderné variantě“ v podobě úplného odpojení Ruska od SWIFTu, takže Rusko může alespoň prozatím dál vydělávat na prodeji plynu do Německa, Itálie a dalších evropských zemí.
Dalším cílem nových sankcí je paralyzovat aktiva ruské centrální banky a zabránit ruským oligarchům ve využívání svých majetků na západních trzích.
„Ruský trh je ztracen – ale protože doposud činil jen necelých šest procent obratu českého zahraničního obchodu, nebude to mít na celou ekonomiku tak zásadní dopad. Rozjednané kontrakty končí. Neuhrazené dodávky zboží a služeb se stanou velmi špatně dobytné nebo spíše rovnou nedobytné...V žádném případě sankce nedestabilizují velmi silný domácí finanční sektor. Likvidity je obrovských přebytek a přítomnost sankcionovaných bank jen okrajová,“ uvedla k dopadům na ČR hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Každopádně podle ní porostou účty za energie. „Inflace v Česku bude nejspíš zpomalovat později a pozvolna. Za této situace nelze vyloučit průměrnou inflaci nad deset procent. ČNB by na tento šok ale neměla reagovat vyššími sazbami. Bude to těžká volba mezi bojem za cenovou stabilitu a zhoršení ekonomických podmínek. Tentokrát by ČNB mohla využít svých devizových rezerv a podpořit korunu,“ uvedla.
ČNB v pátek uvedla, že disponuje dostatečnou škálou nástrojů, které může použít, pokud by bylo nutné stabilizovat finanční či devizový trh. V režimu řízeného plovoucího kurzu je ČNB připravena kdykoliv reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by vedly k narušení hladkého fungování devizového či finančního trhu nebo které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu v ČR.
Podle analytika Natland Petra Bartoně se nové sankce v ČR nejvíce dotkne těch investorů, kteří mají v Rusku zainvestováno, a těch obchodníků, kteří mají ještě neproplacené faktury. „I kdyby Rusko našlo cestu, jak své závazky vyrovnávat, bude to mít těžší, protože se v pondělí očekává velký pád rublu, a tak budou zahraniční závazky dražší a dražší,“ uvedl. Celkově se vývoj české ekonomiky nebude podle něj zásadně lišit od osudu ostatních evropských ekonomik. „Bude záležet na tom, jak Rusko zareaguje s plynem,“ upozornil.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek v pátek odhadl, že v případě úplného výpadku českého vývozu do Ruska, například kvůli zvažovanému odpojení Ruska od platebního systému SWIFT, by dopad do české ekonomiky byl zhruba 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Ten v roce 2020 podle dat ČSÚ činil zhruba 5,7 bilionu korun.
Ohledně samotného Ruska lze podle Horské očekávat, že přestane splácet své zahraniční závazky. „Se začátkem nového týdne nelze vyloučit dlouhé fronty před ruskými bankami hraničící s runem na banky. Skupování zboží ze západu… Rusku reálně hrozí hyperinflace. Propad už tak skomírající ekonomiky. Zhroucení burzy nebude odvráceno ani jejím zavřením, jen se dopad rozmělní v čase,“ uvedla.
K sankcím týkajícím se rezerv ruské centrální banky Bartoň uvedl, že banka mimo jiné provádí nákupy a prodeje vlády, a nepřímo i státních energetických gigantů. „S těmito rezervami počítalo Rusko pro případ, že by bylo odstřiženo od mezinárodních platebních cest nebo mezinárodního obchodu,“ uvedl.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nové sankce umožní, že západní země sestaví zvláštní týmy finančních specialistů, kteří se budou snažit zabavit majetek ruských oligarchů, kteří jsou spojenci ruského prezidenta Putina. „Po včerejšku (pozn. sobotě) oligarchům vůbec poprvé hrozí, že je o majetek může připravit také někdo jiný než Putin, a sice Západ,“ uvedl.