Trump bude jednat s Putinem. Na stole je i uznání Krymu jako ruského území
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že by v rámci možné dohody o ukončení války na Ukrajině uznala ukrajinský Krymský poloostrov jako ruské území. S odkazem na své zdroje to v úterý uvedl web Semafor těsně předtím, než se uskuteční telefonát Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ten se má podle Kremlu odehrát mezi 14.00 a 16.00 SEČ. Kromě územích ústupků Kyjeva by spolu státníci mohli jednat i o správě Záporožské jaderné elektrárny, která se nachází na Rusy okupovaném území, uvedla agentura Reuters.
Trump zvažuje, že Krym, který ruské jednotky okupují od roku 2014, uzná jako ruské území. Spojené státy by navíc mohly vyzvat Organizaci spojených národů (OSN) k podobnému kroku. To by pravděpodobně uvítal především Putin, který o Krymském poloostrovu dlouhodobě mluví jako o součásti Ruska.
Trump se v telefonátu chystá probrat i možnou třicetidenní přestávku v bojích a připustil, že na pořadu debaty bude „rozdělení určitých aktiv“. Bílý dům informace o uznání Krymu odmítl komentovat. Mluvčí bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes popřel, že by Trumpova administrativa vůči Kremlu učinila jakékoli závazky. Trumpův tým nicméně dlouhodobě naznačuje, že mírové řešení může zahrnovat územní ústupky ze strany Kyjeva. Šéf americké diplomacie Marco Rubio připustil, že pro Ukrajince je myšlenka na ústupky po třech letech války těžko stravitelná, ale zároveň zdůraznil, že je nezbytné předejít dalšímu utrpení.
Uznání Krymu je třaskavé téma
Případné americké uznání Krymu jako ruského území by pravděpodobně vyvolalo ostrou kritiku nejen ze strany Ukrajiny, ale i evropských spojenců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trvá na tom, že územní ústupky nejsou přijatelné, ale zároveň připustil, že vojenské znovuzískání Krymu je nepravděpodobné. Dříve hovořil také o výměně území, které se Ukrajincům podařilo dobýt při ofenzivě v ruské Kurské oblasti. Neuvedl ale, za co by ho měnil, Ukrajinci v posledních dnech v Kurské oblasti navíc spíše ustupují.
Tato informace přichází nejen před napjatě očekávaným telefonátem, ale také v době, kdy Trumpova administrativa stahuje USA z mezinárodní skupiny, která vyšetřuje ruskou invazi na Ukrajině. Změna, o které informoval list The New York Times (NYT), naznačuje obrat v kurzu dosavadní zahraniční politiky Spojených států, která se za vlády Trumpova předchůdce Joea Bidena jasně stavěla na stranu Kyjeva.
Rusko v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a v roce 2022 prohlásilo za své hned čtyři ukrajinské oblasti na východě země, které ale okupuje jen zčásti.
Trump už během předvolební kampaně soukromě prohlásil, že by mohl ukončit ruskou válku na Ukrajině tím, že by na Ukrajinu zatlačil, aby se vzdala některých území, uvedl loni v dubnu deník The Washington Post (WP). Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz v neděli naznačil, že je nereálné, aby Ukrajina získala zpět od Ruska celé své území. Ruské jednotky momentálně okupují asi pětinu ukrajinského území.
Americký deník The New York Times (NYT) navíc uvedl, že Trump by mohl zvažovat i Oděsu, kterou Rusko nekontroluje a fronta je od ní vzdálena desítky kilometrů.
Co dalšího je na stole?
Kromě územních ústupků bude tématem pravděpodobně i Záporožská jaderná elektrárna, největší zařízení svého druhu v Evropě. Instalace ale v současné době nevyrábí elektřinu, protože ji od roku 2022 okupují Rusové.
Telefonát navazuje na jednání, které se 11. března uskutečnilo v saúdskoarabské Džiddě mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Výsledkem jednání bylo společné prohlášení, ve kterém Ukrajina uvedla, že je připravena přijmout americký návrh na zahájení okamžitého 30denního příměří, zatímco USA ihned obnoví vojenskou pomoc Ukrajině a začnou s ní opět sdílet své zpravodajské informace. Moskva ale návrh zatím nepřijala a na Ukrajině mezitím pokračují boje.
VIDEO: Mezi Trumpem a Zelenským nefunguje chemie, jsou to dva kohouti. Trumpovy výkřiky na sítích nepřeceňujme, řekl analytik Bříza v pořadu FLOW
Putin minulý týden řekl, že s návrhem na klid zbraní souhlasí, ale existuje kolem toho řada otázek. Podle řady západních médií se k tématu postavil jako chytrá horákyně. Podle šéfa Kremlu by totiž případné 30denní příměří mělo „vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize“. Předložil také podmínky, které by pro Ukrajinu mohly být devastující: třeba žádné další dodávky zbraní, žádná mobilizace, kapitulace v Kurské oblasti, a hlavně odstranění „základních příčin této krize“. Nedávná historie naznačuje, že pro prezidenta Putina mezi tyto „základní příčiny“ patří samotná existence Ukrajiny jako suverénního státu, podotkla tehdy BBC.
