Válka na Ukrajině se blíží k zastavení bojů. Podívejte se na 15 milníků největšího evropského konfliktu za 75 let
Příměří či přestávka v bojích jsou v posledních dnech nejčastěji skloňovanými slovy v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině, která začala 24. února 2022 a vyžádaly si životy tisíců ukrajinských civilistů. Kyjev již souhlasil s návrhem vypracovaným administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Celý svět zatím napjatě vyčkává, jestli totéž učiní i ruský prezident Vladimir Putin. Ten sice prohlásil, že Rusko s dokumentem souhlasí, zároveň dal ale najevo, že má řadu výhrad a otázek, které je třeba vyřešit. Než nastane zásadní zvrat v tři roky dlouhém konfliktu, kvůli kterému z Ukrajiny uprchlo asi 6,8 milionu lidí, podívejte se na 15 zásadních milníků ruské agrese vůči sousední zemi.
Rozkaz ke „speciální vojenské operaci“
Ruský prezident Vladimir Putin 21. února 2022 oznámil, že je nezbytné uznat nezávislost lidových republik vyhlášených proruskými separatisty na východě Ukrajiny, a podepsal dohody s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, čímž si připravil půdu pro následnou invazi.
Jen o tři dny později Putin ohlásill zahájení „speciální vojenské operace“ a ruské síly vzápětí zaútočily na Ukrajinu ze severu, jihu i z východu – z Ruska, Běloruska a z Krymu, který Moskva anektovala v roce 2014. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi včetně metropole Kyjeva vyhlášením válečného stavu. Moskva čelila okamžité mezinárodní kritice včetně ostrých reakcí z Česka. Evropská unie se hned poté dohodla na uvalení sankcí proti Rusku, které se postupně rozšiřovaly. Západní státy zároveň začaly poskytovat vojenskou i humanitární pomoc. Moskva dodnes o mezinárodně odsouzené agresi hovoří jako o speciální operaci.
Ukrajinci odhalili masakr v Buče
Po více než měsíci tvrdých bojů, během nichž se Rusům podařilo mimo jiné ovládnout Záporožskou jadernou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny, získaly ukrajinské jednotky na začátku dubna definitivně kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí. Krátce poté začaly přicházet první zprávy o zvěrstvech, kterých se ruské síly během svého válečného tažení dopustily. Symbolem ruských válečných zločinů na Ukrajině se stalo město Buča. Podle ukrajinských úřadů zde bylo nalezeno kolem 460 zabitých obyvatel. Mnoho obětí neslo známky mučení a poprav, často měly svázané ruce za zády. Na snímcích a videích z Buče byla vidět těla navršená v jámách, bezvládné končetiny trčící z narychlo zasypaných hrobů i mrtvé lidi ležící na ulicích.
Ruské síly ovládly Mariupol
Přístavní město Mariupol, o který svedly obě země těžké boje na začátku války, nakonec v květnu 2022 dobyly ruské jednotky. Podle ukrajinských úřadů kvůli střetům zahynulo zhruba 20 tisíc lidí. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podal 20. května 2022 Putinovi hlášení o získání Mariupolu a oceláren Azovstal poté, co se poslední ukrajinští obránci této východoukrajinské bašty vzdali. Do zajetí padlo přes 6000 ukrajinských vojáků a tisíce členů jednotky Azov a 36. brigády námořní pěchoty. Mariupol se stal symbolem zkázy způsobené ruskou invazí. Nechvalně proslul obzvlášť nálet na divadlo v centru města, kde před válkou žilo na 420 tisíc lidí. Při úderu přišly o život stovky lidí. Město stále okupují Rusové.
Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř okupovaných regionů
Šéf Kremlu podepsal na konci září 2022, po sedmi měsících války, dekrety o připojení čtyř Moskvou částečně okupovaných východoukrajinských regionů k Ruské federaci – Doněcké lidové republiky (DNR), Luhanské lidové republiky (LNR), Chersonské oblasti a Záporožské oblasti. Dohromady se jednalo o přibližně 15 procent ukrajinského území, kde žije dohromady zhruba 23 procent obyvatel Ukrajiny (9,5 milionu obyvatel). Byla to největší anexe území v Evropě od druhé světové války, naprostá většina zemí ji ale neuznala.
Ukrajinci dobyli nazpět Cherson
Už v říjnu se ukrajinským vojákům podařilo získat zpět město Lyman a ukončit takzvanou charkovskou protiofenzivu, při níž dobyli zpět asi 12 tisíc kilometrů čtverečních Charkovské oblasti. V listopadu pak ukrajinské síly vstoupily do centra jihoukrajinského Chersonu, který leží při ústí řeky Dněpr do Černého moře a odkud se dříve stáhli Rusové. Obsazení města ruskými vojáky znamenalo pro místní obyvatele humanitární katastrofu. Nyní jsou obyvatelé Chersonu, který má strategickou polohu mezi separatistickým územím na východě a Oděsou, sice svobodní, ruská armáda ale město do dnešních dnů stále intenzivně ostřeluje.
Mezinárodní zatykač na Putina
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal 17. března 2023 zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Jako důvod uvedl únosy únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Podle ukrajinské prokuratury bylo z Ukrajiny zavlečeno do Ruska a Běloruska, které je nejbližší spojenec Moskvy, až 19 tisíc ukrajinských dětí. Kreml tvrdí, že jeho program „přesídlení“ na ruské území má ochránit sirotky a opuštěné děti v oblasti konfliktu.
Vzpoura wagnerovců a smrt Jevgenije Prigožina
Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina, která byla napojena na ruského miliardáře Jevgenije Prigožina blízkého Kremlu, se 23. června 2023 nečekaně pokusila o ozbrojenou vzpouru proti vedení ruské armády a ruskému ministerstvu obrany. Wagnerovci překročili ukrajinskou hranici, obsadili veškerá armádní stanoviště včetně letiště v Rostově na Donu, a během tažení na Moskvu urazili 700 kilometrů.
Ještě 24. června večer se podle ruského tisku povedlo běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi dojednat s Prigožinem návrat bojovníků na základny. Pakt potvrdil Prigožin a nakonec i Moskva, která oznámila, že nikdo z účastníků vzpoury nebude stíhán. Putin dokonce následně přijal Prigožina, který ale už v srpnu zemřel při letecké nehodě mezi Moskvou a Petrohradem. Novým šéfem skupiny se stal pak Prigožinův syn Pavel.
Ukrajinci zahájili protiofenzivu, konflikt zamrzá
Ukrajinci v květnu 2023 prohráli nejdelší a jednu z nejkrvavějších bitev války na Ukrajině, když ztratili Bachmut, který se podařilo dobýt Rusům za cenu velkých lidských ztrát a totálního zničení města. Krátce poté ale ukrajinské jednotky zahájily dlouho očekávanou protiofenzivu na jihu a východě Ukrajiny, hlavně v Záporožské a Doněcké oblasti, kam Kyjev vyslal tisíce vojáků. Přinesla však jen omezené územní zisky a později se opět začalo dařit ruským silám. Rusko, které svou invazí rozpoutalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, nyní okupuje přibližně 20 procent Ukrajiny.
Bývalý náčelník ukrajinského generálního štábu a nynější ukrajinský velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj v létě 2023 varoval, že konflikt se nachází v patové situaci. Kyjev by podle něj ke zvrácení situace potřeboval nové schopnosti, zbraně i technologie.
Snaha Kyjeva o integraci do euroatlantických struktur
Počátkem listopadu 2023 Evropská komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Ta se podařilo oficiálně zahájit v červnu následujícího roku. Aby se Ukrajina mohla stát jedním z členských států, bude muset po konci války splnit řadu podmínek, například reformovat soudnictví či omezit korupci.
Složitější je to se snahou Ukrajiny o vstup do NATO. Harmonogram ukrajinského vstupu do aliance zůstává nejasný. Lídři aliance se sice shodli, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu odstraněním takzvaného Akčního plánu členství, formálně ji však pozvou ke členství až ve chvíli, kdy nebude ve válce a kdy s tím všichni členové budou souhlasit a Kyjev splní všechny podmínky. Ruský prezident Vladimir Putin nicméně opakovaně odmítl vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance; tato možnost podle něj byla „jedním z důvodů“ ruského vpádu na Ukrajinu v únoru 2022 a zůstává pro něj překážkou k potenciálnímu uzavření příměří.
Ukrajinské síly zaútočily na ruskou Kurskou oblast
Významný průlom přišel na konci léta 2024, když ozbrojené síly Ukrajiny zahájily útok na Kurskou oblast, která leží na západě Ruska na hranici s Ukrajinou a která má asi milion obyvatel. Ukrajincům se v Kurské oblasti podařilo ovládnout několik stovek kilometrů čtverečních a obsadit město Sudža. Rusko nakonec zahájilo protiofenzivu v Kurské oblasti, kam své vojáky vyslala na pomoc Moskvě i Severní Korea.
Ukrajinské síly v listopadu loňského roku poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska v reakci na nasazení severokorejských vojáků v Kurské oblasti. Ukrajincům se dařilo držet Kurskou oblast až do roku 2025, kdy Zelenskyj prohlásil, že plánuje Putinovi navhrnout výměnu obsazených území, což Rusko odmítlo. Ruské síly začaly na přelomu letošního února a března postupovat, což vedlo podle projektu DeepState ke stažení Ukrajinců ze Sudži. Podle agentur ale boje na okrajích města stále pokračují.
Ukrajinci použili střely ATACMS v Rusku
Ke zlomovým okamžikům války patří také loňské použití amerických raket ATACMS na arzenál v hloubi Ruska. Svolení dal Ukrajincům bývalý americký prezident Joe Biden, který patřil k zásadním spojencům Kyjeva. Ruská armáda v reakci odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí.
Ukrajina od začátku ruské invaze obdržela od Spojených států i Evropské unie zbraně za miliardy dolarů. Dodané vybavení zahrnuje mimo jiné miliony projektilů, systémy protivzdušné obrany či pokročilé evropské a americké tanky. Ukrajina také dlouho usilovala o získání F-16, bojových letounů americké výroby, aby dokázala lépe čelit ve válce ruskému letectvu. Kyjevu se loni v létě zavázalo poskytnout tyto letouny několik evropských států, například Nizozemsko, Dánsko, Belgie či Norsko. První z nich už ukrajinská armáda získala.
Telefonát mezi Trumpem a Putinem
Do Bílého domu se letos po několikaleté pauze vrátil republikán Donald Trump, který ještě před převzetím úřadu od Bidena avizoval, že k Ukrajině nebude tak benevolentní. Deklaroval také, že se mu do 24 hodin podaří ukončit válku, což nenaplnil. Intenzivně o to však usiluje i za cenu toho, že vychází vstříc Moskvě, která sousední Ukrajinu napadla. V únoru padlo diplomatické tabu, když si Trump asi hodinu a půl volal s Putinem. Při telefonátu se mimo jiné dohodli na osobním setkání, jehož termín dosud nebyl stanoven. Trump si následně telefonoval se Zelenským, kterého od návratu k moci tlačí k podepsání dohody, která by Spojených státům umožnila získat přístup k ukrajinským nerostným surovinám.
O nás bez nás v Rijádu
Po telefonátu mezi Trumpem a Putinem následovalo další oteplení vztahů mezi Washingtonem a Moskvou. Americká a ruská delegace se 18. února setkaly v saúdskoarabském Rijádu, aby projednaly další kroky i konflikt na Ukrajině. Americký ministr zahraničí Marco Rubio a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině. Jednání v Saúdské Arábii se pozoruhodně nezúčastnili žádní zástupci Ukrajiny, která tou dobou už téměř tři roky čelila ruské invazi.
Diplomatické fiasko vedoucí k přerušení americké pomoci
Dlouho očekáváná schůzka Trumpa se Zelenským, kteří si měsíce nemohli přijít na jméno a vyměňovali si ostrá slova na sociálních sítích, skončila nevídaným debaklem. Zelenskyj Bílý dům opustil předčasně poté, co se s Trumpem a americkým viceprezidentem J. D. Vancem pohádali před novináři v přímém přenosu, když oba američtí lídři ukrajinskou hlavu státu kritizovali, že neprojevuje dostatek vděčnosti. Trump pak na sociálních sítích napsal, že se Zelenskyj může vrátit, až bude skutečně připraven vyjednávat o míru. Kvůli roztržce sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy. Zelenskyj chtěl tento pakt vyměnit za bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Trump jen několik dní po diplomatickém fiasku nařídil přerušit veškerou americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Spojené státy pro Ukrajinu dosud představovaly nejvýznamnějšího poskytovatele zbraní a dalšího vojenského vybavení. Šéf Bílého domu také rozhodl o zastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, přestože Zeleneskyj na sociálních sítích dával najevo, že je připraven s Trumpem spolupracovat na dosažení trvalého míru, a děkoval USA za veškerou podporu.
Zastavení bojů je na obzoru?
Teprve před několika dny, 11. března, se v saúdskoarabské Džiddě konaly další rozhovory mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Výsledkem jednání bylo společné prohlášení, ve kterém Ukrajina uvedla, že je připravena přijmout americký návrh na zahájení okamžitého 30denní příměří, zatímco USA ihned obnoví vojenskou pomoc Ukrajině a začnou s ní opět sdílet své zpravodajské informace.
Putin o dva dny později oznámil, že Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů. Podle šéfa Kremlu by ale měly vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize a existuje řada otázek, které se ještě musejí dořešit včetně toho, kdo bude dohlížet na dodržování příměří podél 2000 kilometrů dlouhé frontové linie. Ani světová média se ale neshodla na tom, zda Putin opravdu souhlasí s návrhem příměří, nebo jen vysílá pozitivní signály, zatímco se ho chystá odmítnout. Zelenskyj prohlásil, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh, ale bojí se to říct přímo Trumpovi. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek prohlásil, že existují důvody k mírnému optimismu. Putin podle něj přes amerického zvláštního zmocněnce šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi vyslal signály týkající se možného příměří ve válce na Ukrajině.
