Putin děkuje. Třetinu vojenského rozpočtu Ruska zaplatily západní firmy, vede Raiffeisen Bank
Řada západních firem dál potichu pomáhá plnit ruskou státní kasu a snižuje tak účinek sankcí, které na Moskvu uvalily Spojené státy, Evropská unie a Británie. Nizozemští investigativci ze skupiny Follow The Money došli k závěru, že od začátku války zaplatily v Rusku daně ve výši přinejmenším čtyřicet miliard eur. Toto číslo představuje téměř třetinu vojenského rozpočtu agresora na letošní rok, podotýkají.
Sedmnáct z dvacítky největších zahraničních korporátních daňových poplatníků v Rusku pochází ze zemí G7 a EU, hlavních mezinárodních podporovatelů Ukrajiny, napsal investigativní portál s odkazem na zjištění Kyiv School of Economics (KSE) a sdružení občanských organizací B4Ukraine. „Zdá se, že nejvíce přispívají společnosti ze zemí, které Ukrajině poskytují vojenskou, finanční a humanitární podporu,“ zdůraznil web.
Rakouská banka podle Ukrajinců hraje v Rusku důležitou roli
„Z každých deseti dolarů pomoci, kterou vlády G7 poskytly Ukrajině, společnosti z těchto zemí stále platí dolar na daních Rusku,“ napsalo B4Ukraine v úvodu tohoto roku ve své zprávě. Na počátku války řada západních společností slibovala, že z Ruska odejde, mnohdy k tomu ale vůbec nedošlo.
Dřívější zprávy KSE uváděly, že z více než čtyř tisícovek zahraničních subjektů se jich ze země po invazi na Ukrajinu stáhla pouhá desetina, téměř třetina omezila své operace. Své pokračující působení v Rusku omlouvají různě, například tím, že jsou jejich produkty pro místní spotřebitele zcela zásadní.
Nejvíce daní Rusku poskytují společnosti ze Spojených států, následované těmi z Německa. Mezi jednotlivými firmami v čele žebříčku Follow They Money za rok 2023 s náskokem skončila rakouská banka Raiffeisen Bank International. Jen ve zmíněném roce měla podle investigativců ruské státní kasy přispět 457 miliony eur.
„Banka působí jako důležité záchranné lano při udržování spojení Ruska s globální ekonomikou a umožňuje ruskému hospodářství odolat tlaku koordinovaných sankcí a bojkotů,“ popsalo roli finančního ústavu B4Ukraine.
V dubnu list Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje napsal, že společnost pozastavila snahy o prodej své ruské divize. List to odůvodnil vstřícnějším přístupem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kremlu. Banka k tomu podotýkala, že případnou transakci v současnosti znemožňuje rozhodnutí ruského soudu.
Na druhém místě plátců byla v roce 2023 s 206 miliony eur čínská automobilka Chery Automobile a třetí příčka s 205 miliony náležela americké tabákové firmě Philip Morris. Mezi další štědré plnitele pokladnice Kremlu podle zprávy patří Japan Tobacco International, UniCredit Bank, PepsiCo či Mars.
Tlak na západní firmy sílí s bobtnáním armádního rozpočtu
„Rusko zoufale potřebuje každý dolar,“ tvrdí ekonom KSE Andrij Onoprijenko. Výdaje Kremlu na válku totiž bobtnají. V prosinci prezident Vladimir Putin schválil pro letošek vojenské výdaje na rekordní úrovni třetiny celého rozpočtu. Země za zbrojení utratí více než za zdravotnictví, vzdělávání a sociální politiku dohromady. A podle Onoprijenka pociťují i firmy větší tlak, jelikož se zvedla jak daň z příjmů, tak DPH. Úřady také ztěžují zahraničním firmám odchody ze země, často jsou nuceny prodat svá aktiva hluboko pod skutečnou hodnotou.
B4Ukraine se přesto snaží tlačit na to, aby se západní společnosti svého byznysu v Rusku vzdaly. Aktuálně zaslalo dopis nizozemské královně Máximě, aby na firmy apelovala. Panovnice se totiž ve středu účastní akce Global Summit of the Consumer Goods Forum v Amsterdamu a iniciativa vnímá její proslov jako příležitost, protože na summitu jsou zastoupeny i firmy z černé listiny.
„Zatímco Ukrajina trpí ruskými zvěrstvy, mnoho nadnárodních společností dává přednost vytváření zisků a placení daní ruskému státu,“ píše B4Ukraine. Sdružení považuje za nepřijatelné, že západní společnosti v Rusku nadále prodávají nápoje, sušenky a šampony, zatímco jeho vojáci zabíjejí Ukrajince a ničí civilní infrastrukturu v sousední zemi.
