Je ruská ekonomika na lopatě, nebo by zvládla další měsíce i roky války?
V době třetího výročí války na Ukrajině a období, kdy americký prezident Donald Trump spustil mírová jednání, přícházejí zprávy o prohlubujících se ekonomických problémech Ruska. Připouštějí je i samotní představitelé země. Vyvstává tak otázka, jak dlouho by ještě Kreml zvládal drahou agresi u souseda financovat a jestli by se západní vyjednávači neměli pokusit ruských slabin lépe využít. Někteří experti ale krotí očekávání, že by se mohlo hospodářství země brzy úplně zhroutit.
Ruská ekonomika loni sice vzrostla o 4,1 procenta, není však pochyb o tom, že má řadu obtíží. Válečné výdaje působí obrovský tlak na rozpočet a Moskva se bojí poklesu cen ropy, byznys dusí vysoké úrokové sazby a potýká se s nárůstem korporátních dluhů, obyčejné Rusy zasáhla inflace a řada základních potravin se jim dramaticky prodražila.
Ekonomika vykazuje první známky ochlazování
Ještě nedávno přitom prezident Vladimir Putin vychvaloval odolnost domácí ekonomiky před západními sankcemi a média hojně psala o dobře šlapající ruské válečné mašinerii. Nyní však materiály ministerstva hospodářství v Moskvě a tamní centrální banky podle Reuters ukazují, že představitelé země mají vážné obavy o další vývoj a že Trump tak s mírovými rozhovory přišel jako na zavolanou.
„Je stále více pravděpodobné, že mnohem rychleji dojde ke zpomalení ekonomiky až do technické recese než ke zpomalení inflace,“ uvádí mimo jiné zpráva ministerstva hospodářství. Varuje, že vysoké úrokové sazby na úrovni 21 procent omezují půjčky a investice, což ohrožuje růstové vyhlídky Ruska. „Nedostatek investic nyní znamená nedostatečný růst HDP za dva až tři roky,“ dodává materiál.
Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov před pár dny podle agentury Interfax veřejně připustil, že ruská ekonomika už vykazuje první známky ochlazování. „Tempo se zpomalilo v řadě odvětví: v potravinářském a chemickém průmyslu, dřevařské výrobě a v některých branžích strojírenství,“ řekl. „Objem zakázek od byznysu klesá. Názorným příkladem je automobilový trh, kde kvůli vysokým úrokům z úvěrů klesají prodeje osobních vozidel, a zejména specializovaných strojů a zemědělské techniky,“ dodal.
Ruské společnosti vedle vysokých úvěrů trápí i rostoucí náklady na práci, materiály a daně. Kvůli horšící se domácí poptávce však mají jen omezenou možnost přenést je na zákazníky. Mnohé firmy navíc v poslední době hlásí opožděné platby od protistran kvůli tomu, že je pro některé společnosti téměř nemožné splácet za současných úrokových podmínek dluhy.
Firmám hrozí vlna bankrotů
Více než pětina výrobních firem platila koncem uplynulého roku úrokové náklady přesahující dvě třetiny zisku před zdaněním ve srovnání s deseti procenty o rok dříve, uvedl list Vedomosti s odkazem na analytiky moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy. Banka Rosselchozbank odhaduje, že ruské společnosti mají v roce 2025 splatit v dluhopisech rekordních více než 77 miliard dolarů.
Mnohé firmy si totiž nabraly půjčky v době přechodného uvolnění sazeb, aby měly kapitál na akvizice odcházejících firem a financování náhradní výroby za západní dovoz. Nyní tak zemi hrozí vlna bankrotů. Byznys proto tlačil na snížení úrokových sazeb a dluhovou restrukturalizaci. „Pokud budeme takto fungovat dál, většina našich podniků zkrachuje. Ani prodej zbraní negeneruje dostatečný zisk na obsluhu dluhu při sazbách nad dvacet procent,“ varoval dokonce na podzim i šéf zbrojařského koncernu Rostec Sergej Čemezov.
Centrální banka přesto v půlce února ponechala sazbu na historickém maximu s tím, že inflační tlaky zůstávají vysoké. V únoru meziroční inflace činila deset procent. Banka nyní předpokládá, že ceny letos stoupnou o sedm až osm procent, dříve počítala s jejich růstem maximálně o pět procent.
Odborníci však upozorňují, že tradiční monetární nástroje k potírání inflace nefungují. Její příčinou podle nich je, že Kreml loni napumpoval přibližně 10 bilionů rublů (zhruba sto miliard dolarů) do vojenských výdajů a tento tok peněz centrální banka není schopna omezit. „Rozpočtové injekce poskytly nový růstový impulz a zrychlení ekonomiky v podmínkách vyčerpaných zdrojů, což zaručuje prudký nárůst inflace,“ komentoval pro Bloomberg situaci Jevgenij Suvorov, hlavní ruský ekonom CentroCredit Bank.
Evropa se bojí ruských výdajů na armádu
Válka znamená stále větší nápor na státní kasu. V prosinci Putin schválil vojenské výdaje na rekordní úrovni třetiny celého rozpočtu. Země za zbrojení utratí více než za zdravotnictví, vzdělávání a sociální politiku dohromady. Obranné výdaje země tak podle analýzy International Institute for Strategic Studies převyšují utrácení všech evropských zemí dohromady, pokud se přepočítají na paritu kupní síly a odrážejí tak levnější domácí vstupy. To zvyšuje strach Evropanů z ruského útoku po konci války na Ukrajině.
Kreml každopádně k válčení potřebuje stabilní zisky do státní pokladny, které částečně stále zajišťuje export surovin. I když sankce a další opatření jako cenové stropy směřovaly k co největšímu přiškrcení těchto pramenů, nebyla tato snaha tak úspěšná, jak Západ doufal. Kremlu navíc v poslední době stouply výnosy i z aktivit mimo těžební sektor a jeho rozpočtové příjmy tak v prosinci dosáhly rekordní úrovně. „Objem neropných a neplynových příjmů v roce 2024 výrazně překonal odhady v zákoně o rozpočtu na roky 2025–2027,“ uvedlo ministerstvo financí.
Ukrajinská média ale podotýkají, že druhý pohled už tak příznivý pro Moskvu není. Polovinu prosincových příjmů podle nich zajistily vládní dluhopisy, které koupily státní banky. Na jejich růstu se podílel i propad rublu a inflace. Země navíc zvedá daně, aby zvládla válku ufinancovat.
Ruské úřady se k tomu obávají o budoucnost cen ropy. Aktuálně se ruská surovina podle Bloombergu pod vlivem posledních amerických sankcí, které přijala na odchodu administrativa Joea Bidena, prodává pod cenovým stropem šedesáti dolarů. Před nimi to bylo zhruba o deset dolarů více. Moskva se navíc bojí, že Trump ještě více podnítí těžbu a země OPEC rovněž zaplaví trh ropou a světové ceny půjdou dolů. „Rozpočtová omezení v následujících pěti až deseti letech mohou být tvrdší, než se v současnosti zdá,“ uvedla ruská centrální banka.
Náhlý kolaps je nepravděpodobný
Otázkou přesto všechno zůstává, jestli mohou ruské potíže vyústit v blízké budoucnosti v krizi. Odborníci vesměs míní, že kolaps hospodářství prozatím není na pořadu dne. „Do období let 2026–2027 by fiskální a sociální výzvy, které jsou nyní na obzoru, mohly plně metastázovat v krizi,“ podotýká think-tank Carnegie Endowment for International Peace. „Náhlý kolaps podobný devadesátým letům je nepravděpodobný, vláda má stále zdroje na udržení minimální úrovně pořádku a kontroly,“ dodává.
Organizace Atlantic Council konstatuje, že stavem ruské ekonomiky je znepokojeno mnoho Rusů, kteří se bojí o svůj blahobyt. „To naznačuje, že rok 2025 bude pro Rusy a ekonomiku těžký. Čas ukáže, jak významné tyto události budou,“ uvádí.
Britský Royal United Services Institute (RUSI) varuje, že se mnoho analytiků k ruským hospodářským problémům upíná jako k největší Putinově slabině, která by mohla rozhodnout válku, když se situace na frontě dlouhé měsíce pro Ukrajinu nevyvíjí dobře a Trumpovy kroky jí také mnoho nadějí neskýtají.
„Bohužel se tyto naděje pravděpodobně ukážou jako nemístné. Ruská ekonomika po celou dobu války mátla očekávání a navzdory několika komplikacím zůstává v dobré pozici, aby podpořila ambice Kremlu na Ukrajině i mimo ni,“ konstatoval institut koncem ledna. Podotýká mimo jiné, že země dosud dokázala financovat válku s malými rozpočtovými deficity a nízký zůstává i její veřejný dluh.
