Děti se nám přestaly hodit. Česko zažívá nejprudší propad porodnosti v Evropě, tvrdí demografka Kocourková

Počet narozených dětí v Česku padl pod hranici 80 tisíc a úhrnná plodnost klesla na 1,27 dítěte na ženu. Česko stojí na prahu demografického zlomu. To je hodnota, která už zásadně mění věkovou strukturu společnosti. „Nejde o krátkodobý výkyv, ale o změnu trendu,“ říká v rozhovoru pro pořad FLOW Jiřina Kocourková, zástupkyně vedoucí katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.  

Podle demografky se v Česku zásadně proměnil vztah k rodičovství. Zatímco dříve byly děti přirozenou součástí života, dnes jsou „volbou“. Výzkumy ukazují dramatický posun hodnot: ještě před dvaceti lety považovalo zhruba 65 procent mladých lidí dítě za klíčové pro naplněný život. Dnes je to už jen 22 procent. „Děti se nám v určitém smyslu přestaly hodit,“ vysvětluje. 

Rodičovství jako životní projekt

Další změnou je proměna vnímání rodičovství. Už nejde o spontánní krok, ale o dlouhodobý projekt, který je potřeba detailně plánovat. Lidé čekají na správný čas – stabilní práci, bydlení, ideálního partnera i psychickou připravenost. Výsledkem je masivní odkládání rodičovství do vyššího věku.

„Společnost vytvořila podmínky, ve kterých je bezpečnější uvažovat o dítěti až po třicítce,“ říká Kocourková. Jenže biologický čas se především u žen krátí rychleji, než si mnohé připouštějí. 

Pandemie a pocit nejistoty

Propad porodnosti podle odborníků urychlila pandemie covidu-19. Ta krátkodobě vedla k mírnému nárůstu počtu druhých dětí, ale zároveň otevřela období krize – energetické, inflační, ekonomické i bezpečnostní. Tyto nejistoty zasáhly rozhodování mladých lidí o zakládání rodin. „Rodičovství je závazek na celý život. A když se podmínky kolem vás rychle mění a nejsou stabilní, zvyšuje se pocit rizika,“ vysvětluje Kocourková.

Podle ní v tom sehrává roli i slabá a nečitelná podpora ze strany státu. Jedním z největších problémů zůstává nedostupné bydlení. Nejde přitom jen o ceny nemovitostí, ale i o dramatický růst nájmů. „Bydlení je v současnosti klíčový faktor,“ zdůrazňuje Kocourková. Pokud by se podařilo situaci zlepšit, mělo by to podle ní na porodnost výrazný pozitivní efekt. Rodiče dětí by podle ní měli mít výraznější úlevy na daních, protože jejich životní úroveň je nižší než u bezdětných.

Nízká porodnost trápí Evropu

Nízká porodnost trápí celý vyspělý svět. Ani země jako Francie, Skandinávie či Německo se nedokázaly dostat nad hranici 1,6 dítěte na ženu. „V tuto chvíli neexistuje žádný zázračný recept,“ přiznává Kocourková. 

Jak moc má na porodnost vliv trend intenzivního rodičovství a co vede lidi k tomu, že nemají více než dvě děti? Všechna témata jsme probrali ve FLOW a celý rozhovor s Jiřinou Kocourkovou si můžete pustit ve videu v těle textu.