Aktualizováno: Dvě třetiny Čechů nemají normální váhu. Obezita je nemoc, ne slabá vůle, říká odborník
- „Nemáme přesná čísla, ale injekce na hubnutí u nás užívá kolem 100 tisíc lidí,“ říká obezitolog Martin Haluzík v pořadu FLOW.
- Trh s léky na hubnutí poroste, mimo jiné kvůli končícím patentům a větší konkurenci, která by mohla snížit jejich cenu.
- Léky nejsou náhradou za zdravý životní styl a neměli by je užívat lidé s normální hmotností.
V České republice má podle Martina Haluzíka, odborníka na obezitologii a diabetologii, problém s nadváhou či obezitou 2,5 milionu lidí. Právě pro ně jsou určeny i léky na hubnutí. Ne všichni je ale využívají. „Nemáme přesná čísla, ale injekce na hubnutí u nás užívá kolem 100 tisíc lidí. Je to daleko méně, než kolik by jich mohlo být,“ tvrdí v pořadu FLOW. Zároveň upozorňuje, že přesná data o počtu lidí s obezitou v Česku chybějí, protože zdravotní pojišťovny neznají BMI svých klientů. „Odhadem se jedná o 20 až 25 procent populace.“
Poslechněte si nejnovější epizodu FLOW i ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo na Youtube.
Podle lékaře je obezita stále často vnímána jako selhání vůle. „Není to tak. Jedná se o chronickou nemoc, která je dána geneticky, z padesáti procent je dědičná a my bychom k ní měli přistupovat jako k vysokému krevnímu tlaku,“ popisuje. Podle Haluzíka jsou léky typu Mounjaro a Ozempic gamechangerem jeho oboru. „Je nutné ale dodat, že nenahrazují změnu životního stylu, jen ji usnadňují.“
Za léky Češi utratí 100 milionů měsíčně
Za léky na hubnutí lidé v Česku utrácejí zhruba 100 milionů korun měsíčně. Podle odborníka toto číslo i samotný trh dále porostou. „Bude to i tím, že vyprší patenty stávajícím lékům a zvýší se nabídka.“ To by podle Haluzíka mohlo mít vliv i na jejich cenu.
Co se dozvíte v nejnovější epizodě Flow:
🟠 Proč obezita není otázka vůle, ale chronická nemoc z poloviny daná geny
🟠 Proč je objednávání těchto látek z internetu podle něj největší hloupost
🟠 Proč pojišťovny dodnes nevědí, kolik jejich pojištěnců má obezitu
🟠 Proč se veřejně známí lidé stydí přiznat, čemu za své zhubnutí vděčí
🟠Proč by léky mohly v budoucnu pomáhat i se závislostí na alkoholu
„Největší přínos není to, že snižují hmotnost, ale to, že snižují zdravotní rizika plynoucí z obezity,“ uvádí. I proto by se podle něj měl stát zasadit o to, aby byly léky dostupné všem, kteří je skutečně potřebují. Vyžaduje to ale delší zkoumání toho, zda by se zdravotním pojišťovnám vyplatilo na léčbu přispívat nebo ji hradit, a následně tak ušetřit na nákladech spojených s léčbou zdravotních komplikací.
Černý trh s léky na hubnutí roste
Haluzík se pozastavuje také nad tím, kolik lidí tyto léky užívá, aniž by k tomu mělo zdravotní důvod. „Ve chvíli, kdy mám lehkou nadváhu, měl bych začít životním stylem. Nikdy nebyly provedeny studie na lidech s normální hmotností,“ varuje. Lidé, kteří léky užívají bez indikace, se mohou potýkat s nežádoucími účinky. V krajních případech může podle odborníka dojít i k rozvoji poruch příjmu potravy. Zároveň podle něj roste černý trh. Lidé nakupují léky na internetu bez lékařského předpisu.
Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. (*1970)
Martin Haluzík je přednosta Centra diabetologie IKEM, vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie a předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP. Medicínu vystudoval na Univerzitě Karlově, dvacet let působil na III. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice a v letech 2000–2002 jako visiting fellow v americkém National Institute of Diabetes, Digestive and Kidney Diseases. Patří ke světově uznávaným odborníkům na obezitu, diabetes a inzulinovou rezistenci.
Ve veřejném prostoru se objevuje řada tváří, které „zázračně“ zhubly, ale k užívání léků na hubnutí se nepřiznají. To je podle Haluzíka velký problém. „Když někteří politici nebo herci tvrdí, že rychle zhubli, protože najednou začali cvičit nebo že je to potravinovým doplňkem, je to špatně. Není se za co stydět. Doufám, že se postupně dočkáme toho, že v tomto ohledu budou lidé upřímnější,“ říká.
Pomoc se závislostí
Studie podle Haluzíka ukazují, že léky na hubnutí mohou snižovat chuť na alkohol. „Je tam velký potenciál v oblasti léčby závislostí. Diskutuje se o vlivu na kouření nebo užívání těžších drog. Data jsou ale zatím velmi omezená,“ nastiňuje možné další využití těchto léků.
Velkým tématem je také podávání těchto léků dětem a dospívajícím. „Máme studie, ze kterých víme, že pro děti od dvanácti let jsou tyto léky účinné a bezpečné. Na druhou stranu u dětí bychom měli hlavně dbát na prevenci,“ uzavírá.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
(00:18) Kolik Čechů dnes bere Ozempic a Mounjaro
(01:14) Když si lék píchá někdo, kdo ho nepotřebuje
(02:58) Černý trh a prášky objednané z internetu
(03:58) Kdo by měl mít léčbu hrazenou pojišťovnou
(06:22) Jsou dlouhodobé účinky dost prozkoumané?
(09:08) „Obezita je braná jako selhání vůle. Přitom to tak není.“
(11:07) Nejsou ty léky jenom hledání zkratky?
(14:31) Proč jde o největší zlom v oboru
(15:28) Známé tváře, které zhubly a nepřiznají to
(18:05) Nežádoucí účinky a úbytek svalové hmoty
(20:32) Můžou léky pomoct i se závislostmi?
(21:27) Dětská obezita a proč souvisí s příjmem rodičů
(24:45) Co se v člověku změní, když konečně zhubne
(26:48) Dvě třetiny Čechů nemají normální hmotnost
