Hrozba pro byznys a politické elity, naděje pro opomíjené Němce. AfD chce vládnout Sasku-Anhaltsku
- První rázné kroky by AfD učinila bezprostředně po nástupu lídra partaje Ulricha Siegmunda.
- Demografickou krizi v Sasku-Anhaltsku má podle strany řešit porodnost, ne zahraniční pracovníci.
- Východoněmecké voliče nemusí odradit ani ruské útoky na německém území.
Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) má nakročeno k historickému mezníku. Po nedělních volbách v Sasku-Anhaltsku by mohla mít svého prvního zemského premiéra. Strana těží z odporu nemalé části Němců vůči imigraci, strachu z drahých energií, deindustrializace a úpadku největší evropské ekonomiky a v bývalé NDR také z vědomí majetkové nerovnosti. Mainstreamoví politici a byznysmeni ale voliče varují, že AfD problémy regionu nevyřeší. Podle nich by její vláda naopak vedla k odlivu investorů, kvalifikovaných pracovníků a nové závislosti na ruském plynu.
Radikální pravice je před kláním jasným favoritem, v průzkumech se pohybuje kolem 40 procent. Druhá CDU má na ni v některých šetřeních ztrátu až 20 procentních bodů. Volební lídr partaje Ulrich Siegmund tak má reálnou šanci řídit politiku severovýchodního regionu. AfD by ale musela získat absolutní většinu v zemském sněmu, protože ostatní uskupení spolupráci s ní vylučují. „Napíšeme zde historii,“ slibuje Siegmund voličům.
Deportace, segregace a boj s neziskovkami
„Kampaň AfD šlape jako hodinky, a to jak logisticky, tak i z hlediska politické strategie. Je to nablýskaný marketing jejich vlastní politiky,“ připustil pro Deutsche Welle David Begrich z organizace Miteinander, která bojuje proti pravicovému extremismu. Strana Němcům nabízí zdánlivě jednoduchou vizi – návrat do minulosti. Tedy do éry před masovou imigrací, řešením práv sexuálních menšin, energetickou revolucí, která znamenala konec jádra a příklon k zeleným zdrojům, a zlatou érou německého průmyslu.
Otevřeně propaguje vládní plán na první stovku dní, který počítá například s okamžitým zahájením deportací ilegálů, segregací dětí imigrantů ve školách a koncem financování některých neziskových organizací i veřejnoprávních médií.
„Nikdo se tady nemusí bát, právě naopak. Každý čestný člověk v Sasku-Anhaltsku bude mít prospěch z vlády vedené AfD,“ prohlašuje však Siegmund. Strana přitom doufá, že později v září jí přibude vítězství i v Meklenbursku-Předním Pomořansku a tyto úspěchy jí nakonec umetou cestu do vlády v Berlíně.
Nízké daně a konec byrokracie
Má proto i ambiciózní ekonomický a energetický program, kterým chce oslovit všechny Němce znepokojené hospodářskými problémy země. „V Sasku-Anhaltsku zažijeme pod vedením vlády AfD ekonomický rozmach. Vzniknou nová pracovní místa a bude se rozvíjet tvorba hodnot,“ slibuje zemský volební lídr.
Strana slibuje daňové škrty a konec byrokratické zátěže. Zároveň slibuje i podporu rodin ve snaze o zvýšení porodnosti na východě, který demografické problémy zasahují nejtvrději. Předpokládá se, že populace dvoumilionového Saska-Anhaltska se do roku 2040 smrskne až o dalších 15 procent ve srovnání s rokem 2022.
AfD zároveň nechce připustit nové zadlužování, což bude obtížně realizovatelné. Nedávná studie Halle Institute for Economic Research tvrdí, že vláda AfD by Sasko-Anhaltsko přivedla k ročnímu rozpočtovému schodku nejméně 2,2 miliardy eur. Spolková země již nyní má jedno z největších zadlužení na obyvatele v Německu.
Xenofobie podle kritiků vyústí v hospodářskou katastrofu
Kritici partaje z řad politiků, byznysmenů i odborníků varují, že svou xenofobií prohloubí nedostatek pracovníků v některých oborech a zcela odradí investory. „Zdravotní sestry, lékaři, stavební dělníci, mnozí z nich by zvažovali práci jinde,“ podotkl pro AFP Reint Gropp ze zmíněného institutu. „Nedokážu si představit, že by mezinárodní investoři chtěli přijít a založit novou továrnu po boku zemského premiéra z AfD,“ varoval kancléř Friedrich Merz.
„Populistické strany předstírají, že mají jednoduchá řešení. Ve skutečnosti propagují koncepty, které jsou v rozporu se základem našeho úspěchu: otevřeností, rozmanitostí, silnou Evropou, spolehlivými institucemi a mezinárodní spoluprací,“ přisadil si před volbami podle Bloombergu i šéf Deutsche Bank Christian Sewing.
Siegmund však podobnou kritiku odmítá. Naopak tvrdí, že AfD dokáže přitáhnout velké společnosti díky jistotě dlouhodobého plánování bez klimatických závazků a požadavků na kvóty. Odpor k zelené energii a návrat k jádru alespoň ve formě vývoje nových technologií jsou důležitou součástí energetických idejí strany. Slibuje moratorium na nové větrné turbíny a také pokračování těžby lignitu.
Rusko v srdcích východních Němců
Klíčovým prvkem průmyslového oživení však má být v očích strany ruský plyn. „Tajemstvím úspěchu Made in Germany byla levná energie z Ruska. Potřebujeme ji zpět,“ prohlásila před časem spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová. „Ztráta této energie nás vrátila o několik let zpět. Ztratili jsme statisíce pracovních míst. Stali jsme se závislými na Spojených státech, které nám prodávají energii za mnohem vyšší ceny,“ dodala.
Strana je celkově považována za proruskou: kromě opravy poškozeného plynovodu Nord Stream požaduje ukončení sankcí vůči Moskvě, zastavení pomoci Ukrajině a celkově vyzývá k dobrým vztahům Německa s Ruskem. Je proto otázkou, jak do voleb promluví nedávné prohlášení Berlína, že za srpnový útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle je zodpovědný Kreml. K tomu je třeba připočíst i aktuální podezření na sabotáže v rozvodnách a další incidenty.
Někteří komentátoři míní, že východní Němce tyto události neodradí, jelikož řada starších lidí vyrostla v přesvědčení, že Sovětský svaz je přítelem. Naproti tomu vládě v Berlíně nevěří a mají plné zuby nálepek jako Putinovi přátelé, nacisté a východní nevděčníci. „Rusko je v jejich myslích a uvažují takto: držme si je blízko, obchodujme s nimi, kupujme jejich ropu a plyn a všechno bude tak, jak to bylo. A ti, kdo jim to slíbí, budou zvoleni,“ domnívá se podle Reuters obchodník s vínem Rainer Huppenbauer z Naumburgu.
