Klasické bakalářky kvůli AI ztratily smysl, sázíme na praxi, říká Kartous z vysoké školy VŠEM

Vzdělávací systém v Česku podle Bohumila Kartouse z Vysoké školy ekonomie a managementu (VŠEM) pokulhává za digitální revolucí. Proto se na této soukromé vysoké škole jako první v České republice rozhodli pro radikální krok a zrušili povinnost psát klasické bakalářské práce už v roce 2024. Studenti místo nich obhajují praktické projekty, které realizují ve svém zaměstnání nebo podnikání. 

Umělou inteligencí si totiž při psaní bakalářek pomáhali nejen studenti, ale i profesoři. „Jeden jazykový model text vypracuje a druhý ho zhodnotí. Učitelé používají umělou inteligenci a pochopili, že když tam nalijí text, mají hodnocení za pár vteřin. Klasické psané práce proto přestávají dávat smysl,“ vysvětluje Kartous v rozhovoru. 

Konec juniorských pozic

Studenti si tak mohou na škole vybrat konkrétní praktický projekt a sami si určit, zda obhájí třeba marketingovou kampaň, byznysový plán nebo implementaci nových HR nástrojů. „Neexistuje způsob, jak přimět lidi, aby si neušetřili energii. Je to konstanta našeho chování,“ dodává s tím, že absolutní zákaz AI na školách nedává smysl. Škola VŠEM proto naopak studenty učí, jak s těmito nástroji pracovat eticky a efektivně. 

Nástup umělé inteligence má také drtivý dopad na trh práce, na což je třeba absolventy připravit. Kartous připomíná studii ze Stanfordovy univerzity z loňska, podle které na trhu ubylo 16 procent juniorských pozic. Problém se podle něj týká v první řadě programátorů, ale i právníků. „Právník zadal stejnou rešerši svému koncipientovi a speciálnímu AI systému. Kvalita byla velmi podobná, ale chatbot to udělal za tři minuty, koncipientovi to trvalo několik hodin,“ ilustruje Kartous tvrdou realitu. Klíčovou vlastností budoucnosti tak podle něj bude flexibilita a schopnost rychle se adaptovat na měnící se svět. 

Smysl života mimo práci

S úbytkem rutinní práce se společnost bude muset podle něj vyrovnat s novou výzvou. „V okamžiku, kdy umělá inteligence bude vytvářet stále větší procento přidané hodnoty, budeme muset umět tyto prostředky zdanit a přerozdělit. Koncentrace bohatství v úzkém kruhu lidí by vytvořila nesnesitelnou nerovnost,“ myslí si. 

Budoucnost proto vidí v zavedení podmíněného základního příjmu. Lidé ale podle něj nedostanou peníze jen tak – budou je muset investovat do svého zdraví, sociálního zabezpečení a seberozvoje. „Volný čas bude pro lidstvo velkou výzvou. Práce nás definuje, výsledky práce jsou obrazně naše děti. Vytvořit si smysl života na základě toho, že dělám něco smysluplného, aniž bych se tím musel nutně živit, bude pro společnost zásadní zkouškou,“ dodává. 

Jak funguje univerzitní startupový inkubátor na škole? Proč škola upřednostnila praxi namísto biflování teorie? A jak se liší představy generace Z o work-life balance od jejich šéfů? I tato témata jsme probrali v rozhovoru pro pořad FLOW. Podívejte se na video v textu článku. 

Partnerem tohoto obsahu je Vysoká škola ekonomie a managementu.