Akcie evropských zbrojařů zasáhly pochybnosti o miliardových výdajích na obranu

Akcie evropských zbrojovek po letech strmého růstu ztratily dech. Už pátý měsíc postupně oslabují, protože trh začíná mít pochybnost, zda vlády v Německu, Francii nebo Itálii skutečně najdou peníze na rozsáhlé navýšení armádních výdajů. Zároveň se investoři bojí, zda výrobci tradiční těžké vojenské techniky obstojí i v novodobých válkách, v nichž hrají stále důležitější roli technologie a drony.   

Index Stoxx Europe Targeted Defence, který měří výkonnost 26 předních evropských zbrojních skupin, včetně německého Rheinmetallu, francouzského Thalesu či italského Leonarda, odepsal více než 14 procent od vrcholu na konci ledna. Tehdy se index vyšplhal na historický rekord. 

Ještě v lednu investoři akcie zbrojařů masivně nakupovali kvůli geopolitickému napětí – válka na Ukrajině vstupovala do pátého roku a Spojené státy provedly invazi do Venezuely nebo otevřeně zvažovaly možnost zabrat Grónsko. Právě na toto období velmi dobře načasovala vstup na burzu i největší česká zbrojní skupina, Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada. Od investorů za své akcie získala 3,7 miliardy eur (89 miliard korun). Akcie bezprostředně po burzovním debutu sice rostly, nyní se ale obchodují téměř 57 procent pod svou cenou z prvního burzovního dne.

Akcie Rheinmetallu propadly zhruba 42 procent pod svou rekordní cenu ze září a jsou na jedné z nejnižších úrovní od začátku loňského roku. Thales je přibližně 15 procent a Leonardo 18 procent pod rekordem.

Nová matematika války

Paradoxně to byl ale mnohem vážnější geopolitický střet – válka v Íránu –, který odstartoval korekci na akciích zbrojařů. Ten totiž ukázal, jak velkou škodu dokáže jedna strana konfliktu napáchat  levnými drony. Právě díky těmto relativně jednoduchý zařízením dokázal Írán útočit na Dubaj nebo ropné terminály na výrobu zemního plynu v Kataru. Obchodníci na burzách si proto začali častěji pokládat otázku, zda nebudou pro armády v budoucnu zásadní právě tyto flexibilní vojenské technologie. Navíc je zde zjevná asymetrie: zatímco ceny dronů začínají na desítkách tisíc eur, tank Leopard, jejž vyrábí Rheinmetall, vyjde až na 30 milionů eur.

Válka v Íránu škodí evropským zbrojařům i z jiného důvodu. Kvůli uzavření Hormuzského průlivu zrychlila inflace a začalo být jasné, že západní centrální banky nebudou moci snižovat úrokové sazby, s čímž se ještě na začátku roku počítalo. Také rostly výnosy vládních dluhopisů, což znamená, že vládám porostou náklady na půjčky peněz a obsluhu dluhu, zdražují půjčky.

V takovém prostředí začínají investoři více zkoumat, nakolik je reálné, že státy budou zvyšovat armádní výdaje až na cílovou úroveň pěti procent HDP, což slíbily kvůli tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na aspoň pětiprocentní hranici se členské země NATO musejí dostat nejpozději v roce 2035. Například ve Velké Británii došlo minulý týden k rezignaci ministra obrany Johna Healeyho kvůli tomu, že vláda nechtěla schválit větší rozpočet na obranu. Itálie zase musí kvůli nadměrnému deficitu škrtat v některých zbrojních programech a v ohrožení jsou například plány na pořízení dělostřeleckých systémů. 

Účet za přehnaná očekávání

Současná korekce na akciovém trhu je tedy do určité míry oprávněná. Ceny akcií některých zbrojovek totiž vystoupaly na začátku roku na přemrštěné úrovně. Rheinmetall se i přes propady v posledních měsících pořád obchoduje na více než desetinásobku své hodnoty před Ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022. Ocenění firmy stále dosahuje asi 31násobku očekávaného čistého zisku. Před ruskou válkou to byl zhruba devítinásobek. Aby si skupina současnou valuaci udržela, musel by jí do budoucna výrazně růst profit. A to vzhledem ke komplikovanějšímu výhledu není vůbec jisté.

Výsledky skupiny za poslední kvartál loňského roku a první kvartál toho letošního zaostaly za odhady analytiků. A protože je Rheinmetall v Německu největším zbrojním hráčem, ovlivňují tyto události celý evropský zbrojní sektor. Padá-li cena akcií této německé zbrojovky, jdou zpravidla dolů i akcie ostatních firem z odvětví.  

Tápání zbrojního průmyslu je dobře vidět na italské zbrojovce Leonardo. V dubnu došlo z rozhodnutí italské vlády k překvapivé výměně generálního ředitele Roberta Cingolaniho. To znejistilo investory a vyvolalo otázky ohledně dalšího směřování této skupiny. Firma by pod novým vedením mohla opustit některé ambiciózní plány v oblasti kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence.

Výrobci dronů v kurzu

Emmanuel Cau, vedoucí akciový stratég v britské bance Barclays, řekl deníku Financial Times, že investoři nyní spíš vyhledávají technologicky zaměřené zbrojařské firmy. Hlavně takové, které se zabývají například výrobou dronů a sofistikovaných vojenských technologií.  

To je vidět na růstu cen akcií těchto hráčů. Oblíbenou sázkou je například francouzský výrobce dronů Parrot. Titul od začátku roku posílil téměř o 30 procent. I tak se ale jeho akcie obchodují zhruba čtvrtinu pod letošním rekordem – toho dosáhly v průběhu dubna, kdy byla situace na Blízkém východě více vyhrocená. Investory také přitahuje švédský MilDef, který se zaměřuje na různá IT řešení pro obranný sektor. Jeho akcie jsou od začátku roku asi 49 procent v plusu.

Problém však je, že správci peněz mají poměrně omezený výběr. Velká část těchto technologických společností je poměrně mladá a zůstává v držení privátních investorů.