Al-Káidu v současnosti vede Ajmán Zavahrí, často popisovaný jako méně charizmatická a přesvědčivá osobnost než bin Ládin. Pravděpodobně se skrývá v Pákistánu, kde se USA snaží teroristy likvidovat za pomoci bezpilotních letounů. Používání dronů sice zvyšuje napětí mezi Islámábádem a Washingtonem, podle některých názorů se ale tímto způsobem podařilo odříznout jádro sítě, které teď musí bojovat bez pomoci okolí o své přežití.
Organizace naproti tomu loni zesílila v Jemenu a je viněna i z nárůstu bombových útoků v Iráku. Na ni napojené skupiny se navíc v poslední době prosazují v mnoha konfliktech na africkém kontinentu. Příkladem je Somálsko, kde se v únoru islamistické milice Šabáb k Al-Káidě formálně připojily. Další ukázkou je Mali – islamisté se na severu země po březnovém převratu snaží zavádět právo šaría.
Odborníci tvrdí, že klíčová síla sítě tkví v tom, že je tvořená tak, aby bez problémů fungovala bez centrálního vůdce. Vysvětlují, že bin Ládin spojil lokální jednotky militantních muslimů v celosvětovou organizaci, ale „vychoval“ je k tomu, aby jednaly na základě vlastní iniciativy.
Západ nyní s napětím čeká, nakolik význam a fungování organizace ovlivní takzvané arabské jaro, kterému vyjádřila podporu. Záležet bude na tom, nakolik islamistické budou nové režimy v zemích jako Egypt, Tunisko a Libye.
„Velké arabské povstání bude mít větší dopad na budoucnost džihádismu než smrt bin Ládina,“ domnívá se Marc Gerecht z Nadace pro obranu demokracií, který dříve rovněž působil v CIA.
„Bin Ládinovy násilné sny o džihádu pravděpodobně zemřely s ním, ale idea o očištění muslimského světa od západního vlivu, o odstranění lídrů jako Husní Mubarak, které nazýval odpadlíky, k tomu doopravdy dochází,“ upozorňuje novinář deníku Washington Post David Ignatius.
