Americká ekonomika se kvůli koronaviru propadla za čtvrtletí o třetinu, nejvíce v zaznamenané historii

Americký prezident Donald Trump.

Americký prezident Donald Trump. Zdroj: Reuters

Wall Street
Wall Street - sice s roučkami, ale i tak na rekordech
Prezident USA Donald Trump.
Námořní přístav v americkém Seattlu
5
Fotogalerie

Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí zaznamenala kvůli dopadům šíření nového koronaviru nejhlubší propad v zaznamenané historii. Americké ministerstvo obchodu oznámilo, že hrubý domácí produkt (HDP) se v přepočtu na celý rok snížil o 32,9 procenta.

Výsledek je přesto nepatrně lepší, než čekali analytici. Ti v průměru předpokládali, že hospodářský propad dosáhne zhruba 34 procent. Propad je i tak nejhlubší minimálně od roku 1947, kdy se tyto údaje začaly v nynější podobě sledovat.

„(HDP) je blízko odhadům, ale je to samozřejmě historický propad,“ řekl k číslům hlavní analytik makléřské společnosti Spartan Capital Securities v New Yorku Peter Cardillo. „Samozřejmě, že jsou to staré zprávy, ale co to znamená do budoucna? Ta čísla jsou tak špatná, že i když teď procházíme zotavením, dopad nových případů nákazy koronavirem by ten proces zotavování mohl zastavit,“ citovala ho agentura Reuters.

Kvůli rychlému šíření koronaviru se americká vláda na konci března rozhodla citelně utlumit ekonomickou aktivitu. Zavřít musela řada firem, což se dotklo například hotelů, restaurací, barů a dalších služeb. Desítky milionů lidí se tak ocitly bez práce - právě služby se totiž na tvorbě HDP ve Spojených státech podílejí nejvíce.

Spotřebitelské výdaje, které v USA zajišťují zhruba 70 procent ekonomické aktivity, klesly ročním tempem 34 procent. Kvůli koronaviru se zastavilo například i cestování, včetně letecké dopravy osob. Firmy přestaly investovat, výrazný útlum zaznamenala výstavba obytných domů a méně utrácela také vláda. Té chyběly daňové příjmy, neboť mnoho firem bylo nuceno propouštět a část aktivit přerušit.

Až dosud zaznamenaly Spojené státy nejhlubší hospodářský propad ve své poválečné historii v roce 1958, kdy byl prezidentem Dwight Eisenhower. Ekonomika tehdy ve čtvrtletí spadla o deset procent, uvedla agentura AP. Server CNBC upozornil, že srovnatelný propad jako teď měly Spojené státy naposledy v polovině roku 1921, tedy před téměř 100 lety.

V prvním čtvrtletí americká ekonomika klesala ročním tempem pěti procent. V té době také vstoupila do recese, která se definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě. Skončila tak rekordní konjunktura, která trvala 11 let.

Spojené státy vývoj HDP sledují jinak než Evropská unie. Ta používá při srovnání změnu jednak proti předchozímu čtvrtletí, jednak proti stejnému období před rokem. Naproti tomu Američané ve své statistice berou v úvahu sledované čtvrtletí a při přepočtu na celý rok předpokládají, že situace v dalších měsících zůstane víceméně stejná. Například v prvním čtvrtletí HDP Evropské unie proti předchozím třem měsícům klesl o 3,2 procenta. Pokud by se uplatnila stejná metodika v USA, pak by americká ekonomika klesla o 1,3 procenta, nikoli o pět procent, jak ukazuje přepočet na celý rok.

Akciové trhy v reakci na statistiku oslabovaly. Dow Jonesův index krátce po zahájení odepisoval přibližně 1,1 procenta na 26 254 bodů, zatímco euro k dolaru bylo téměř beze změn na 1,1796 dolaru.