Více se americký dluh na jednom místě koncentruje jen v Japonsku a Číně. Obě asijské velmoci se letos v únoru vystřídaly v čele, když Tokio po sedmi letech předstihlo Peking.
„Finanční instituce v Karibiku fungují jako globální offshorová centra a drží majetek pro svoje klienty, kteří z různých důvodů chtějí zůstat v pozadí. Podobná motivace se pravděpodobně projevuje i u Belgie,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky. Belgie je spolu s 345 miliardami dolarů ve washingtonských bondech oficiálně čtvrtým největším zahraničním držitelem amerického státního dluhu. Mezi další ostrovní bašty bondů, které Federální ministerstvo financí souhrnně nazývá karibskými bankovními centry, patří Bermudy či ostrovy Nizozemských Antil.
Stovky miliard dolarů vyvedených do Karibiku tváří v tvář hrozbě zdanění zaparkované do amerických bondů nabídnou i slušný výnos. Desetiletý americký vládní bond investice zhodnotí o necelá dvě procenta ročně, tedy zhruba dvousetnásobně více, než vydělá odpovídající dluhopis Německa. Solidní bondový byznys posílený rostoucím kurzem dolaru láká i celou řadu dalších hráčů.
Mezi stále vděčnější odběratele amerického dluhu patří i těžaři ropy. Státy, které statistika uvádí jako vývozce ropy, dohromady drží 296 miliard dolarů amerického dluhu a tempo jejich nákupů prudce roste. Jen během uplynulého roku zvýšily tyto země své sázky na americké bondy takřka o čtvrtinu. Americké vládě v uplynulém roce více věřily i další země, své pozice navýšilo o pětinu Švýcarsko, dokonce o třetinu pak Lucembursko. Nejvíce naopak prodávala Moskva. Zatímco před rokem držela americké dluhopisy za 126 miliard dolarů, letos si ponechala papíry jen za 70 miliard.
