Turecko eskaluje vztahy se Západem. Důvodem je téma Kurdů a šířka "zóny klidu" v Sýrii | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Ankara kvůli Kurdům hrotí vztahy se Západem. Jádrem sporu je šířka bezkonfliktního pásu v Sýrii

Karolína Flaszová

Turecku se daří tlačit Spojené státy ke zdi v otázce Kurdů v severní Sýrii. Aktuálně varovalo, že oblast zbaví kurdských milic bez ohledu na výsledek jednání s Washingtonem. Prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nijak zvlášť netíží ani přetrvávající hrozba sankcí za nákup ruského systému protivzdušné obrany S-400. Věří, že americký prezident Donald Trump nebude chtít poškodit vztahy se členem NATO.

„Buď vyčistíme region východně od Eufratu od teroristů společně, nebo tam Turecko vnikne a vyčistíme to tam sami,“ vzkázal USA v neděli turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Ankara minulý týden pohrůžkou brzké operace v této oblasti zřejmě urychlila dohodu o přípravě bezpečnostní zóny v severní Sýrii. Detaily však dosud nejsou známé, a Erdogan tak zjevně dále tlačí na Trumpa, aby prosadil své představy.

Dlouhodobě žádá, aby u turecké hranice vznikl přinejmenším třicet kilometrů široký bezkonfliktní pás, jenž bude mimo jiné sloužit jako koridor k bezpečnému návratu Syřanů do vlasti. Především tak ale chce vytlačit kurdské milice co nejdál od svého území. USA navrhovaly užší pruh.

Bezpečnostní expert z tureckého think tanku SETA Necdet Özcelik připouští, že Washington je v nelehké pozici. „Odmítání ze strany USA by přimělo Turecko zahájit rozsáhlou vojenskou ofenzivu vůči pozicím kurdských milic YPG,“ řekl al-Džazíře.

Ankara považuje kurdské ozbrojence za současnou hrozbu číslo jedna a západní sympatie k nim jakožto člen NATO nese nelibě. „Očekáváme, že se američtí přátelé budou chovat v duchu aliance a strategického partnerství,“ zdůraznil před několika dny turecký ministr obrany Hulusi Akar s tím, že předpokládá ukončení americké podpory YPG.

Izraelci zaútočili na Asadovu armádu

Vztahy dvou zemí jsou přitom v tuto chvíli napjaté v důsledku nedávného transferu protiraketového systému S-400 z Ruska do Turecka. Dosud není jasné, kdy a jak za to Bílý dům Ankaru potrestá a zda se tato akce odrazí na jejím působení v NATO. Washington sice oznámil, že země za těchto okolností nedostane stíhačky F-35, s dalšími sankcemi ale Trump zjevně nespěchá. Několikrát uvedl, že Turecko bylo v obtížné situaci.

Ze zákona má přitom americká vláda povinnost za zbrojní obchod s Ruskem uvalit na Turecko přinejmenším pět z dvanácti postihů. Zahrnují například odmítnutí vývozních povolení, půjček či víz do USA. Od potrestání může upustit, pokud se odvolá na bezpečnostní zájmy státu. Zákonodárce však zřejmě na své straně mít nebude. „Chceme dát najevo, že se sankce používají. Pokud chce další země koupit ruské systémy, dostane se jí od USA stejné odpovědi,“ řekl listu The Washington Post republikánský senátor James Lankford.

Mnozí zákonodárci si ale uvědomují, jak bude těžké projevit vůči Turecku rozhodnost a zároveň ho neztratit jakožto loajálního člena NATO, který alianci mimo jiné poskytuje strategickou základnu. Příliš razantní postup by nejspíš měl za následek ještě větší příklon Ankary k Moskvě. Je velmi pravděpodobné, že na tyto úvahy Západu Erdogan celou dobu sází. „Věřím, že Trump nedovolí, aby se turecko-americké vztahy staly rukojmím záležitosti kolem S-400,“ prohlásil před pár dny.

Z klidné demonstrace na bitevní pole: Sýrie vstupuje do devátého roku války

Autor: Karolína Flaszová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!