„Někteří Kurdové chtějí autonomii a někteří federaci. Právě teď se snaží konkrétněji načrtnout své požadavky,“ citovala média zástupce minority Kendala Efrina. Ankara se obává, že uskutečnění jejich požadavku by mohlo vést k většímu prosazování samosprávy Kurdů i v Turecku, kde tvoří zhruba pětinu obyvatel.
Podle zvěstí syrských uprchlíků Asadův režim v některých částech na severu země rezignoval a víceméně přenechal správu Kurdům. Mají prý například pod kontrolou distribuci jídla a vody, což symbolizují kurdské vlajky na strategických místech.
Syrští Kurdové jakoukoli úmluvu s režimem popírají a vyzývají prezidenta, aby odstoupil. Erdogan přesto tvrdí, že Asad podporuje členy PKK, kteří se chtějí infiltrovat na turecké území. Na hranici se Sýrií zorganizoval vojenské cvičení a pohrozil intervencí, jež by měla útokům Kurdů z území souseda zabránit.
Turecko se navíc v současnosti potýká s kurdskými povstalci také u hranic s Irákem. Ministerstvo vnitra v těchto dnech oznámilo, že tam bezpečnostní složky během poslední ofenzivy zabily více než stovku rebelů.
Erdogana už nebaví role demokrata. Raději by se stal osvíceným diktátorem
Erdoganovo odhodlání zasáhnout přímo v Sýrii ale analytici zpochybňují. „Ve skutečnosti navzdory této agresivní rétorice může Turecko učinit jen velice málo,“ řekl listu Wall Street Journal Soli Ozel z istanbulské univerzity a zmínil odpor Turků k nesnadné operaci.
Podle některých názorů Erdogan vliv Kurdů zveličuje. Další odborníci zase hovoří o tom, že syrští Kurdové nejsou jednotní a vzestup jejich vlivu mohou ohrozit vnitřní spory.
