Argentina se americkému rozsudku o dluhu nepodřídí, prý jde o vydírání

Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová

Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová Zdroj: ctk/AP

Argentina se podle tamní prezidentky Cristiny Fernándezové nepodřídí verdiktu amerického nejvyššího soudu, který zamítl odvolání a zemi nařídil zaplatit věřitelům přes 1,3 miliardy dolarů. Hlava třetí největší latinskoamerické ekonomiky označila požadavek, které zemi zruinuje.

Argentině kvůli splácení dluhopisů hrozí další platební neschopnost. Levicová prezidentka ale řekla, že země svým závazkům dostojí a platební neschopnost znovu nevyhlásí. Nicméně neexistuje prý způsob, jak by Argentina mohla splatit dluh najednou. Požadavek nespokojených věřitelů Fernándezová označila za přehnaný.

„Jako prezidentka nemohu vystavit zemi takovému vydírání,“ prohlásila Fernándezová, která nespokojené věřitele obvinila, že se pokoušejí „vysávat krev“ z obyčejných lidí.

Nejvyšší soud USA se v pondělí nečekaně odmítl zabývat odvoláním Argentiny ve vleklé soudní bitvě o peníze pro věřitele, kteří se po státním bankrotu Argentiny v roce 2002 odmítli zapojit do plánů na restrukturalizaci státního dluhu.

Soud tak nechal beze změn loňský verdikt newyorského soudu, podle nějž musí země nejprve zaplatit zmíněnou částku věřitelům, kteří požadují plnou hodnotu dluhopisů a pak se teprve vyrovnat s dalšími držiteli dluhopisů.

Zatímco přes 90 procent věřitelů ve dvou kolech restrukturalizace dluhu přistoupilo na snížení hodnoty dluhopisů až o 75 procent, malá část věřitelů se rozhodla požadovat soudní cestou plnou hodnotu dluhopisů. Jsou to především hedgeové fondy Aurelius Capital Management a NML Capital miliardáře Paula Singera.

Supí fondy

Fernándezová už dříve řekla, že tito věřitelé patří mezi takzvané supí fondy. Tak se obecně označují všechny skupiny investorů, kteří vyhledávají rizikové investice a věří, že se jim podaří z nich dostat co nejvíce. Z podstaty věci jsou to tedy fondy s vysokou mírou rizika.

Fernándezová je ochotna dál splácet dluh držitelům restrukturalizovaných dluhopisů, avšak verdikt amerického soudu zemi nutí platit i těmto „supím“ fondům. Paradoxně se tak může stát, že i když Argentina bude chtít dál platit držitelům restrukturalizovaných dluhopisů, kvůli verdiktu amerického soudu tak nebude moci učinit.

Vítězství „supích“ fondů může dodat odvahu jiným investorům, kteří se po krachujících zemích napříště budou domáhat proplacení celé jistiny dluhopisů. To je špatný signál pro všechny země, jejichž finanční situace by je mohla jednoho dne postavit před podobné rozhodnutí, jaké musela učinit Argentina.

Ale nejen ta, například i Řecko nebo další země. Znepokojení nad možnými dopady soudní prohry Argentiny dnes vyjádřil Mezinárodní měnový fond (MMF). Obává se případných důsledků pro finanční systém jako celek a rozhodnutí „pečlivě studuje“.

Podle tlakem USA přímluvy ustaly

MMF už loni na jaře uvedl, že spor Argentiny se „supími“ fondy by mohl mít vážné důsledky pro budoucí restrukturalizace dluhu. O několik měsíců později se ale podle agentury AFP pod tlakem Spojených států přestal za Argentinu přimlouvat.

Argentinský hlavní akciový index MerVal se v pondělí propadl o deset procent. Dnes argentinské akcie nejdříve opět prudce klesly, později ale ztráty smazaly. V růstu ale pokračovaly náklady na pojištění argentinských dluhopisů před rizikem platební neschopnosti země.

Ratingová agentura Standard & Poor's mezitím snížila hodnocení dlouhodobých závazků Argentiny z dosavadní známky CCC+ na známku CCC-, která je hlouběji ve spekulativním pásmu. Zdůvodnila to vyšším rizikem neschopnosti země splácet dluh v zahraniční měně.